Mihule potoční

Mihule potoční žije v řekách a potocích. Místy je ještě hojná, ale uniká pozornosti pro skrytý způsob života. Ukrývá se v bahnitých nánosech čistých vod. Dorůstá 16 centimetrů délky. Na jaře samice klade až 2 000 jiker, z kterých se líhnou larvy, takzvané minohy. Minohy žijí 2 až 4 roky v bahnitých nánosech a poté se mění v dospělé jedince, kteří pronikají proti proudu do horních toků, kde se třou. Přitom nepřijímají potravu a po vytření zahynou.

Larvy mihule potoční se živí detritem a organickými usazeninami v písčitých náplavech, které obývá. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt, a proto dospělec potravu nepřijímá.

Česká republika leží na hranici evropského areálu rozšíření mihule potoční (výskyt v povodí Labe a Odry), v povodí Moravy (Dunaje) je objevuje jen několik izolovaných (sub)populací.

Přes příznivé zprávy o opětovném celoplošném rozšíření mihule potoční ve svém původním areálu je nutné zachovat toky, v nichž se vyskytuje, ve stavu umožňujícím její dlouhodobou existenci. Je zapotřebí přísně chránit obývaný biotop a případně umožnit jeho další rozšíření vhodnými úpravami, po kterých se vytvoří více vyhovujících stanovišť. Je nutné vyvarovat se především zahlubování toků, zpevňování koryt a těžby jemných náplavů.