Holandský teplokrevník

Historie

Holandský teplokrevník byl jako plemeno uznán v roce 1960. Záměr a cíl holandských chovatelů byl jednoznačný, vyšlechtit úspěšného soutěžního koně. Tento náročný cíl se jim v holandském teplokrevníkovi podařilo splnit skutečně na výbornou. Holandský teplokrevník je důkazem toho, čeho všeho lze dosáhnout dobře promyšlenou selekcí a šlechtěním. Základní půdorys tohoto úspěchu je dán gelderlanderskými a groningenskými klisnami, které jsou kříženy s lehčími plemeny. Vzniká tak několik chovných linií, každá z nich musela projít přísnými zkouškami. Vliv plnokrevníků se projevil nejen změnou exteriéru, ale holandský teplokrevník získal i rychlejší akceleraci, zlepšila se i jeho psychika a odvaha. Pro udržení charakteristických vlastností teplokrevných koní se do chovu zapojovali hannoverští, trakénští a oldenburgští koně, tím se upevnily základní exteriérové znaky. Samotný chov holandského teplokrevníka v současnosti pečlivě kontroluje organizace Chovatelský svaz holandského teplokrevníka.

Povaha

Holandský teplokrevník je inteligentní, poslušný, dobře ovladatelný a učenlivý kůň. Má přirozené nadání pro parkúr i drezúru.

Konstituce

Líbiví koně s hlavou plnokrevného typu. Krk je poměrně svalnatý, hrudník je hluboký. Hřbet je rovný a pevný s dobře osvalenou zádí. Končetiny jsou pevné s výraznými klouby a tvrdými kopyty.

Srst může být bílá, hnědá, ryzá nebo černá. V kohoutku dorůstají jedinci tohoto plemene 155–165 centimetrů.

Využití

Holandský teplokrevník je všestranné sportovní plemeno. Prosadil se především v parkúrovém skákání, kde získal mnoho úspěchů. Je také dobrý v drezúře, méně už se pak hodí pro military.