Barmská kočka

Burmese

Původ: Burma
Oficiální zkratka v ČR: BUR
Skupina plemen: III. Krátkosrsté a somálské kočky
velikost písma:  A A A
09.12.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2988 zobrazení     0 komentářů

Historie a původ

Barmská kočka je velmi elegantní zvíře s exotickým zjevem. Údajně měla být, stejně jako posvátná kočka birma, v Barmě uctívána buddhistickými mnichy jako posvátné zvíře. Protože birma se anglicky řekne Burma (čti barma), dochází lehce k záměnám. Co se týče jejich vzhledu, nejsou si tato dvě plemena vůbec podobná. Krátkosrsté kočky jako hnědá barmská kočka jsou k vidění téměř na všech ilustracích literatury Dálného východu. Skutečnosti je, že předchůdkyně barmské kočky se jmenovala Wong Mau a pocházela skutečně z Rangůnu, hlavního města Burmy, respektive Barmy. Americký lékař dr. Joseph Thompson ji v roce 1930 převezl do Kalifornie a dal ji dohromady s tmavě hnědým siamským kocourem. Trvalo však několik let, než ustoupil silně dominující charakter siamek a narodily se typické barmské kočky. Již v roce 1936 byla barmská kočka uznána jako plemeno v USA, v Anglii teprve v roce 1952.

Velikost a stavba těla

Standard vyžaduje, aby u barmských koček nebylo možné žádným způsobem rozeznat podobnost se siamskými nebo evropskými krátkosrstými kočkami. Středně velké a svalnaté tělo barmské kočky má silný hrudník a je zakulacené. Záda jsou od ramen až k zadní části rovná. Končetiny jsou dlouhé a štíhlé, tlapky drobné a oválné. Středně dlouhý ocas je rovný a má zakulacenou špičku. Hlava se širokými lícními kostmi je nahoře trochu zakulacená a dole mírně klínovitá. Krátký nos má výrazně zalomený. Daleko od sebe posazené uši jsou středně velké a na špičkách zaoblené. Oči mají být velké a lesklé, ale ne kulaté, a ani orientální. Barva očí variuje mezi žlutou a jantarovou. Zelené oči jsou u barmských koček považovány za vážnou chybu.

Srst

Krátká, jemná, saténově lesklá srst barmských koček má těsně přiléhat k tělu. Spodní strany jsou barevně zásadně světlejší než záda a končetiny. Maska a uši jsou pouze o něco tmavší než srst těla. Nosní zrcátko a bříška tlapek odpovídají barvě srsti.

Barevné varianty

Vedle klasické hnědé barmské kočky existuje tato kočka i v modré, čokoládově hnědé, lilla, červené a krémové barvě. U zbarvení torties smí srst vykazovat dva barevné tóny základní barvy. Barvy mohou být promíchány, anebo se mohou vyskytovat i skvrny.

Tiffany

Při hodnocení je však více než barva a kresba důležitější typ barmské kočky, který se v některých znacích silně odlišuje od americké barmské kočky. Podle standardu platného v USA musí být barmské kočky celkově robustnější než v Evropě, musí mít zakulacenou hlavu i tělo a kulaté oči. Daleko podobnější evropskému typu barmské kočky je oproti tomu kočka tiffani. Jediný rozdíl mezi nimi je v bohaté dlouhé srsti.

Burmilla

Silně významný je barmský typ i u burmilly. Vznikla na počátku 80. let 20. století spářením barmské kočky s kocourem činčila.

Charakter a temperament

Barmské kočky jsou obzvláště společenské a velmi přítulné, mají však také vyhraněnou vlastní vůli. Nenechají se ani snadno vyvést z míry, ani vylekat. Zatímco k lidem se chovají velmi něžně, vůči ostatním kočkám mohou být útočné a svárlivé.

Barmská kočkaNázvy ve světě

Anglicky: Burmese, Německy: Burma-Katze

Foto: http://www.catsofaustralia.com

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.