Makak magot

Macaca sylvanus

Výskyt: Sever Afriky, malá část Evropy
Délka: 50-71 cm
Hmotnost: 5-10 kg
Březost: 6 měséců
Počet mláďat: 1 ks
Délka života: Až 15 let
Potrava: Hmyz, obratlovci, plody, semeny
velikost písma:  A A A
26.03.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2532 zobrazení     0 komentářů

Charakteristika

Hlava s tělem 50 až 71 cm, výška 2,13- 17 cm, kohoutek 45 cm, hmotnost 5-10 kg. Nezaměnitelný s žádným jiným volně žijícím evropským savcem. Makak magot dosahuje rozměrů jako středně velký pes. Podkladu se dotýká dlaněmi a chodidly (na rozdíl od psů, kteří chodí na prstech!). Srst hnědožlutá až okrově žlutá.

Výskyt

Magot se v Evropě vyskytuje jenom na gibraltarských útesech. Jeho nejbližší příbuzní jsou doma v severoafrických horách. Dnes už nelze s jistotou zjistit, zda je magot původním obyvatelem Gibraltaru, nebo zda sem byl dovezen lidmi. Z roku 711 je o něm dochovaná první písemná zmínka. Fosilní nálezy opic podobných magotům z jiných evropských oblastí nahrávají domněnce, že makak magot je na Gibraltaru skutečně původní. To, že tyto robustní opice mohou i dnes žít v drsném podnebí střední Evropy, dokázal hrabě Schlieffen, když vysadil v roce 1763 skupinu magotů v Hesensku. Tato zvířata si zde rychle zvykla, ale pro své loupeživé výpravy do okolních vesnic se stala velmi neoblíbenými. O 21 let později tento experiment rychle skončil, protože několik opic pokousal vzteklý pes. Hrabě Schlieffen musel nechat všechny své drahocenné opice postřílet, aby zabránil rozšíření této nebezpečné choroby. Ještě dnes připomíná památník v lesoparku tuto „hessenskou opičí kolonii". I gibraltarští magoti za sebou mají pestrou minulost. Již několikrát byli ohroženi vyhubením. Jenom opakované znovu vysazení zabránilo definitivnímu zániku kolonie. Ale gibraltarské opice jsou pod ochranou britského ministerstva obrany. Panuje totiž legenda, že Angličané budou muset základnu na Gibraltaru opustit, jakmile odtamtud tyto opice zmizí. Z tohoto důvodu jsou od minulého století chráněné a existuje zde i funkce speciálního důstojníka pro péči o opice. Ty se rychle rozmnožily a obsadily po krátké době město, které pod jejich náporem velmi trpělo. Makaci magoti ničili zahrady, napadali lidi a natropili mnoho dalších nepříjemností. Když nakonec jeden magot ukradl guvernérovi přilbu zdobenou peřím a dokonce ho u příležitosti jednoho svátku parodoval, byly opice z města „vypovězeny" na útes. Následkem nemocí docházelo čas od času k zdecimování stavu populace. Poslední příkaz k znovu vysazení pochází z roku 1942 a byl podepsán osobně Winstonem Churchillem. Dnes na Gibraltaru žijí dvě skupiny magotů: jedna plachá nahoře v nepřístupných skalách a druhá drzá kousek od města. Opice jsou denně krmené. Proto se vlastně jedná o zvířata polodivoká.

Rozmnožování

Mladí magoti mohou přicházet na svět po celý rok. Samice je březí 6 měsíců. Pak se narodí mládě s otevřenýma očima a řídkou srstí. Pevně se zachytí v srsti své matky a ta svoje mládě bere všude s sebou. Po jednom roce je samostatné, ve 3-4 letech pohlavně zralé. Samička porodí za rok jen jedno mládě. Předpokládaná délka života je více než 15 let.

Potrava

Pokud nejsou krmeni člověkem, živí se hmyzem, malými obratlovci, plody, semeny, čerstvými výhonky atd. Jsou to typičtí všežravci.

Makak magotNázvy ve světě

Anglicky: Barbary Macaque, Francouzsky: Macaque De Gibraltar, Německy: Berberaffe, Polsky: Magot, Portugalsky: Macaco-de-gibraltar, Rumunsky: Magotul, Slovensky: Makak magot, Španělsky: Mona De Berbería

Foto: astorek.cz

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.