Velbloud dvouhrbý

Camelus bactrianus

Výskyt: Střední Asie a Mongolsko
Délka: 350-380 cm
Výška: 190-230 cm
Hmotnost: 450-650 kg
Délka života: Až 50 let
velikost písma:  A A A
13.04.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     1500 zobrazení     0 komentářů

Charakteristika

Velbloudi patří společně s lamami do skupiny tzv. mozolnatců. Na rozdíl od jiných sudokopytníků totiž našlapují na první tři prstní články, zespodu kryté pružným mozolem. Jde o poměrně velká zvířata s dlouhýma nohama, delším, krkem a neforemnou hlavou, kterou vpředu zakončuje mohutný, krátce osrstěný a rozštěpený horní pysk. Oči velbloudů chrání před zvířeným pískem silné řasy; podobný účel mají i štěrbinovité, uzavíratelné a směrem nahoru posunuté nozdry, které navíc zabraňují většímu úniku vodních par z těla. Charakteristický je pohyb velbloudů. Při chůzi či běhu zvedají vždy obě pravé nebo levé nohy najednou, což se projevuje kolébavou chůzi. Takto pohybující zvířata patří mezi tzv. mimochodníky. Velbloud dvouhrbý má na první pohled těžkopádné neohrabané tělo se dvěma hrby. Jeho srst dosahuje velmi dobré kvality, je jemná a v zimě hustá, na některých místech těla dlouhá až 25 cm. Když po zimě velbloud líná, vypadává mu srst ve velkých chuchvalcích.

Prostředí a stanoviště

Obývá nehostinné náhorní stepi a polopoušti v nadmořské výšce 1500 – 2000 m n.m., kde teploty vystupují k 50 °C v létě a klesají na – 25 °C v zimě. Výheň pouště dokáže velbloud snášet mnohem déle než jiní kopytníci srovnatelné velikosti. Přispívá k tomu i vysoká postava, díky níž je přímému slunečnímu záření vystavena menší část těla. Značný význam ovšem mají i fyziologické adaptace. Například silně zahuštěné výkaly a moč, nízká frekvence dýchání, denní kolísání tělesné teploty v rozmezí 6 – 7 stupňů či schopnost vydržet dlouhé týdny bez vody. Jejich metabolismus překoná až 20% úbytek vody v těle (člověka při 12% čeká smrt).

Způsob obživy

Velbloudí potravu tvoří suchá trnitá pouštní vegetace, stepní a slanomilné rostliny. Prakticky jako jediný savec dokáže pít slanou vodu.

Způsob života – sociální struktura

Žijí ve stádech čítajících až 30 kusů. Každou skupinu vede starý samec. V období říje samci často svádějí o samice urputné boje.

Rozmnožování

Po 13-ti měsíční březosti se rodí jedno mládě, které se prvních několik dní pohybuje vratce a musí být matkou mnohdy podpíráno. Matka ho kojí zhruba rok. Samice dospívají do pohlavní zralosti za 3 – 4 roky, samci za 5 – 6 let.

Ochrana druhu

Předpokládá se, že v poušti Gobi žije již jen několik málo stovek divokých velbloudů dvouhrbých (500 - 1000). Byli proto zařazeni do seznamu zvířat ohrožených vyhubením. V domácích chovech je zhruba 1,5 miliónu velbloudů dvouhrbých.

Zajímavosti

  • Synonyma pro druhové pojmenování velbloudů: velbloud dvouhrbý = drabař, velbloud jednohrbý = dromedár
  • Velbloudí samci mají na zadní části hlavy mohutné kožní žlázy, které vylučují zejména v době páření mazlavou hmotu. Tento výměšek ostře páchne.
  • Když jsou žízniví, dokáží za 10 minut vypít až 110 litrů vody. Část vody se zadrží v oválných červených krvinkách (ty se nabobtnáním zakulatí), část je vázána v tuku vyplňujícím oba hrby.
  • Velbloudí trus je tak suchý, že je možné ho ihned použít jako palivo.
  • Velbloudi mají rádi vodu, dobře plavou a s oblibou se v řekách kopou.

Velbloud dvouhrbýNázvy ve světě

Anglicky: Bactrian Camel, Chorvatsky: Dvogrba deva, Italsky: Cammello, Německy: Trampeltier, Polsky: Wielbłąd dwugarbny, Rumunsky: Cămila bactriană

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.