Aktuálně: 5 716 inzerátů166 206 diskuzních příspěvků17 630 uživatelů

Japonky čabo

Japonky čabo

Japonky čabo

  • Původ: Japonsko
  • Hmotnost: 0,5-0,6 kg dle pohlaví
  • Roční snáška: 80-90 ks
  • Inkubační doba: 21 dnů
Japonky čabo
Kam se řadí?

Japonky čabo

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Galliformes - hrabaví
  • Podřád: Phasiani- bažanti
  • Čeleď: Phasianidae - bažantovití
  • Rod: Gallus - kur
Ing. Zbyněk Pokorný 28.05.2014, 10:31
5 629 3 minuty čtení

Japonky patří bezkonkurenčně k nejpopulárnějším okrasným slepicím nejen zakrslých plemen. Méně už je v povědomí, že mají za sebou více než tisíciletou historii, kdy naplňovaly touhu Japonců po živých tvorech v domácnosti a jejich zálibu ve zvláštnostech nebo miniaturách. Nejstarší předci čabo však patrně pocházeli z Číny nebo Vietnamu, odkud byli převezeni do Japonska a tam dále šlechtěni. Podložené zprávy o prvním importu do Evropy sice existují už z 16. století, ale více zásilek japonek dorazilo až kolem poloviny 19. století. Nejprve se chovaly jako exotická zvířata v zoologických zahradách a teprve rozvojem zájmového chovatelství na konci 19. století se rozšířily mezi početné majitele v Evropě i Severní Americe. Rozličná zbarvení a četné barevné i kresebné rázy vznikly teprve během 20. století převážně mimo Japonsko.

K oblibě japonek čabo přispívá jejich snadný chov, klidný temperament, pohlednost a jednoduché rozmnožování. Nejlépe se jim daří v menším suchém, čistém výběhu se zatepleným kurníkem odpovídajících dimenzí. Nejsou sice líné na chůzi, ale krátké nožky jsou způsobilé k pohybu spíše po rovném podkladu, nikoli v husté, vysoké trávě. Skoro nelétají, takže neutečou ani za nízkým oplocením a hřady musí mít jen nízko nad podlahou kurníku. Pravidelné odstraňování trusu je podmínkou nejen zdraví, ale i patřičného vzhledu peří, protože nízko nesená spodina těla a špičky křídel přicházejí do kontaktu s podlahou nebo s povrchem výběhu. Standard předepisuje co nejkratší nohy, ale při rozmnožování nelze použít dva výrazně krátkonohé jedince, protože znak je homozygotně letální, tj. jen jeden z rodičů může mít geny krátkonohosti a druhý musí potomstvu předat životaschopný gen pro končetiny běžné délky. V praxi se používá krátkonohá slepička a kohoutek s normálními běháky. Kvokavost je dobrá, k rodince se dokonce chvílemi připojuje kohoutek, což je u hrabavé drůbeže nezvyklé. Doporučuje se proto nechat kvočnu ve stejném výběhu jako ostatní slepice i s kohoutem, protože agresivita se u čabo prakticky nevyskytuje a všechny jsou klidné až krotké.

Zbarvení je variabilní a z původních tří japonských linií bylo vyšlechtěno na 20 různých uznávaných zbarvení. Vedle hladce opeřených populací existují variety se zkadeřeným nebo hedvábným peřím, variety ocasaté i bezocasé, bez vousů nebo s vousem. Vždy je žádoucí nízká postava na krátkých běhácích s širokým plným trupem tvaru písmene U, jehož jedno rameno představuje krátký široký krk a druhé vztyčený (veveří) bohatý ocas. Hřeben je velký, vzpřímený, jednoduchý, pravidelně ozubený 4-5 zuby. Laloky jsou velké, oválné ušnice červené a oční duhovka oranžově červená. Všechny kožovité struktury na hlavě jsou sytě rumělkové, ale vzácně se chovají variety s modročerveným hřebenem a obličejem. Zobák i běháky jsou většinou žluté, jen u modrého a černého zbarvení se připouští břidlicový tón se žlutě zbarvenými spodními částmi prstů a chodidly.

  • Hmotnost kohouta 0,6 kg
  • Hmotnost slepice 0,5 kg
  • Snáška 80 - 90 vajec s bílou skořápkou

Názvy ve světě

Japonky čabo

Anglicky: Japanese Bantam, Německy: Chabos, Francouzsky: Nagasaki, Slovensky: Japonky

Mohlo by vás také zajímat

Satyr cabotův

Foto: http://ksz.agrobiologie.cz

Podělte se s námi o názor na tento text →