Český stavák

Jednou z rozšířených skupin středně velkých holubů jsou staváci. Je to vývojově jednotná skupina, která se sice během doby exteriérově rozrůznila, ale jedno si uchovala společné - zvláštní způsob letu, kterému říkáme stavění. Rozumíme tím let, kdy holub v jeho určité fázi sepne křídla nad trupem, propadne se do hloubky třeba i několika metrů a potom pokračuje v letu vzhůru nebo dosedne na zem či na střechu. Tento akrobatický prvek doprovází zvukovými efekty - tleskáním.

Staváků je několik plemen. Nejznámější je stavák český, německý, štajgr, štarvický (chocholatý) i někteří jiní. Každé plemeno prodělalo svůj vývoj - některé bylo dovedeno do tvarové dokonalosti (štajgr), jiné k akrobatické dovednosti (stavák německý). Český stavák vyniká sytými barvami a pestrým leskem opeření. Tímto znakem dnes patří některé rázy českého staváka spíše mezi holuby barevné. Tento výsledek mnohaleté systematické šlechtitelské práce však má i své záporné stránky. Mnohdy jsou tito holubi drobní, nevolatí (zvláště holubice) a málo životní.

Kromě dostatečně vyvinutého hruškovitého volete, krátkých křídel a ocasu a poněkud delších nohou by měl mít český stavák vždy perlové oči (jen bílí holubi mívají oči vikvové) a zvláštně utvářenou hlavu. Hlava je sice normální velikosti, ale čelo je širší a poměrně strmé, temeno mírně zploštělé a záhlaví dobře zakulacené.

Z mnoha kresebných rázů jsou nejrozšířenější čeští staváci sedlatí. Zajímaví jsou čeští staváci lysí a plamínci, bělohrotí, tygři a tabuloví tygři.

Názvy ve světě

Český stavák

Anglicky: Czech Steller Cropper, Německy: Tschechischer Stelierkrbpfer

Mohlo by vás také zajímat

Český teriér,  Holub Český bublák,  Holub Německý stavák,  Český strakatý skot,  Český albín,  Holub Český rejdič,  Český holub,  Holub Český voláč sivý,  Králík český červený,  Králík český černopesíkatý