Mravenec žlutý

Mravenec žlutý je jeden z drobných mravenčích druhů. Dělnice jsou světle žluté 2 až 4 mm dlouhé, samice hnědé, 7 až 9 mm dlouhé a samci černohnědí. Na rozdíl od některých podobně zbarvených druhů rodu Myrmica má tělní stopku pouze jednočlennou a nemá žihadlo. Je nenáročný výběrem stanoviště, mohou to být lokality se suchým podkladem, tak i vlhká a bažinatá místa.

Mravenec žlutý se vyhýbá jen tmavému nitru lesa. Nad zemním hnízdem, sahajícím do hloubky 40 cm, bývá navršen různě vysoký (cca. 30 cm) hliněný kopeček, porostlý vegetací. Hnízda staví i pod kameny, v trouchnivějících pařezech či pod kůrou, často společně s jinými druhy mravenců.

Mravenec žlutý se rojí v červenci a v srpnu v odpoledních hodinách, někdy ještě v září i říjnu. Jedná se o monogynní druh. Je rozšířen po Evropě a v mírném pásu Asie. Vyskytuje se běžně též v severní Africe a ve východní části Severní Ameriky.

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Mravenci jsou sociální hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se v češtině obvykle říká mraveniště. Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jsou známy případy, kdy příbuzné kolonie vytvářejí superkolonie dosahující délky několika tisíc kilometrů (Linepithema humile). Někdy jsou kolonie mravenců pro svůj vysoký stupeň organizace nad úrovní jedince označovány jako superorganismus.