Exmoorský pony

Historie

Plemeno vyskytující se v hrabství Exmoor a žijící polodivokým životem. Jeho počty však výrazně poklesly a dnes se odchovává uměle. Jeho předci jsou patrně tarpan a kůň przewalského. Má výrazné primitivní znaky a je podobné prehistorickým koním. Jsou velmi adaptovaní na život v tvrdých podmínkách a uchovali si vlastnosti divokých koní.

Povaha

Povahou to jsou plaší nedůvěřiví poníci, mají vyvinutý orientační smysl. Jsou vytrvalí, odolní a houževnatí. Jako jezdecká zvířata se vyznačují silou, dobrou ovladatelností a jsou vhodní i pro děti.

Stavba těla

Hlava je primitivního typu, krk je krátký a svalnatý. Hrudník je hluboký, hřbet delší a pevný. Záď je skloněná s dobře nasazeným ocasem. Končetiny jsou krátké, pevné a tvrdými kopyty. Žíně jsou husté a mírně zvlněné. Srst má podsadu podobnou vlně, která zajišťuje dobrou tepelnou izolaci a svrchní srst je mastná, aby odpuzovala vodu.

Barva je hnědá s primitivními znaky jako je úhoří pruh. V kohoutku dorůstají 120 – 130 cm.

Využití

Exmoorský pony je primárně polodivoký kůň. Jako jezdecký pony se využívá spíše k rekreačnímu a turistickému ježdění.

Zdraví a nemoci koní

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.