Mérenský kůň

Historie

Toto plemeno je známo též pod názvem Ariéžský kůň. Pochází z francouzských hor. Mérenský kůň je velmi staré plemeno, pravděpodobně potomek původních divokých koní. Později bylo ovlivněno orientální krví arabských a berberských koní. Na začátku 20. století začal cílený chov původně zdivočelých koní a roku 1948 byla založena plemenná kniha.

Povaha

Tito koně jsou neuvěřitelně odolní, mrštní a v hornatém terénu se pohybují s naprostou jistotou. Povahu mají laskavou, vstřícnou, jsou vhodní jako rekreační koně i jako jezdečtí poníci pro děti.

Stavba těla

Hlava je líbivá, uši malé, žíně jsou bohaté a zvlněné. Krk je krátký. Stavba těla je mohutná, hrudník hluboký, hřbet dlouhý a svalnatý, záď skloněná a ocas nízko nasazený. Končetiny jsou krátké, pevné, kopyta tvrdá a kvalitní, takže se nemusí kovat.

Srst je výhradně černá, v kohoutku mívají 132 - 148 cm.

Využití

Mérenský kůň se využívá jako pracovní plemeno do míst, kam se nedostane traktor, jsou dobří soumaři a stéle oblíbenější jezdečtí koně pro děti i dospělé. Chody mají pohodlné a jen tak se neunaví.

Mohlo by vás také zajímat

Kuňka žlutobřichá,  Kuňka východní,  Norický kůň - Norik,  Andaluský kůň,  Kladrubský kůň,  Achaltekinský kůň,  Pakůň žíhaný,  Skunk skvrnitý,  Skunk jižní,  Kuna rybářská