Japonský špic

Původ Japonský špic se podle standardu odvozuje od bílého německého velkého špice, který se v Japonsku objevil až po roce 1920. Teprve později následovaly importy ze Severní Ameriky, Austrálie a Číny.

Dnes je využíván Japonský špic jako rodinný doprovodný pes.

Tento špic je chytrý, veselý a čilý pes, který „nesmí dělat žádný rámus“, tzn., že záměrem šlechtění bylo mimo jiné potlačit jeho vytrvalé a úporné štěkání. Japonský špic je příjemný, sociálně únosný, ale i ostražitý domácí přítel. K cizím lidem se chová tento pes přátelsky až zdrženlivě; není nervózní ani plachý.

Japonský špic je příjemný, pohyblivý, přátelský a neustále dobře naladěný špic, který se dokáže přizpůsobit všem životním situacím, je spokojený jak v temperamentní rodině, tak na venkově nebo i u starších lidí v městském bytě. Podmínkou je, že s ním bude někdo podnikat vycházky. Japonský špic je živé, ale ne extrémně temperamentní plemeno. Miluje zaměstnání, vyžaduje po svém pánovi pozornost, ale nereflektuje na kynologické sportovní aktivity. Dá se snadno vychovávat a je poměrně příchylný. Je to nekomplikovaný bytový pes, který udělá radost i začátečníkům. Jeho dlouhá srst vyžaduje po majiteli tohoto plemene pravidelnou péčí.