Potemníček zhoubný
Potemníček zhoubný
- Výskyt: Evropa
- Délka těla: 3,5-5 mm
Potemníček zhoubný
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Coleoptera - brouci
- Podřád: Polyphaga - všežraví
- Infrařád: Cucujiformia
- Nadčeleď: Tenebrionoidea
- Čeleď: Tenebrionidae - potemníkovití
- Podčeleď: Tenebrioninae - potemníkové
- Tribus: Triboliini
- Rod: Tribolium - potemník
- Podrod: Eusemostene
Potemníček zhoubný
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Potemníček zhoubný je nevelký, jen 3,5 až 5 mm dlouhý, kaštanově tmavohnědý brouk, ale přesto je to jeden z nejvážnějších skladištních škůdců. Jeho původní vlast neznáme a ještě v prvních poválečných letech o něm v Evropě nikdo nic nevěděl. Dnes je potemníček zhoubný vážnou hospodářskou hrozbou, a proto odbornici usilovně studuji jeho život i metody boje proti němu. Znehodnocuje nejen různé moučné výrobky, ale i jiné skladované potraviny. U nás ho například poprvé objevili v uskladněných zásobách vlašských ořechů. Za zaznamenání stoji, že larva a kukla tohoto druhu byly poprvé popsány právě v Československu. Vedle tohoto nebezpečného druhu známe ještě řadu dalších druhů rodu Tribolium, většina z nich žije v zásobách a skladech. Ve volné přírodě se objevují vzácné.
Tento rod brouků se vyznačuje udivující zvláštnosti - dospělý brouk vylučuje žlutou olejovitou kapalinu, která může krystalizovat, nebo se vypařovat. Potřísní-li se larvy vlastního druhu, uhynou, nebo se vyvíjejí dál s rozmanitými vadami, např. nemají tykadla či ústní orgány, mají zdvojené nebo ztrojené končetiny apod. Účinná látka je hydrochinon a účel tohoto jevu je nejasný. Snad se tak druh žijící v omezeném prostředí brání přemnožení. Ovšem vypouštění obranných výměšků je u smrtníkovitých časté, takže celý jev vyžaduje důkladnější prozkoumání; možná, že sekret je určen k obraně před nepřáteli a působení na potomstvo není cílené.