Mlok černý

Mlok černý je rozšířen od Alp až do severozápadních oblastí Balkánského po­loostrova. Nejčastěji se vyskytuje v nadmořské výši 800 až 3 000 m, jen vzácně se s ním můžeme setkat v pahorkatinách mezi 400 až 800 metry. Je to tedy obojživelník výlučně horský.

Mlok černý dorůstá délky zpravidla kolem 12 cm, nejvýše 16 cm. Tělo má štíhlé a je zbar­ven hnědočerně až sytě černě, bez jakýchkoliv skvrn. Není vázán na vodu, ale zdržuje se na vlhčích místech, pod kmeny stromů, v rašeliništích, ve vlhkém mechu a na podobných místech. Přes den se ukrývá v různých děrách, pod kameny, v dutinách pařezů a za potravou se vydává až po setmění, jen za špat­ného počasí, kdy je zamračeno a poprchává, vylézá ze svých doupat i ve dne. Mlok černý loví žížaly, slimáky a po­malé druhy hmyzu a hlavně hmyzí larvy. V pohybech je rychlejší než náš mlok skvrnitý. Dožívá se poměr­ně vysokého věku, mnozí jedincí žili v zajetí až dva­náct let. Mloci černí se páří mimo vodu. Samice kla­de přímo živá mláďata, a to za dva až čtyři roky po oplození. Mláďat je velmi málo, někdy jen jedno, jin­dy dvě, nejvýše čtyři. Mláďata jsou plně vyvinutá, protože k jejich přeměně z vajíčka přes larvální sta­dia dochází v matčině těle. Rodí se 40 až 50 mm dlouhá a ke svému vývoji tedy vůbec nepotřebují vodu. Je to pochopitelné přizpůsobení životu ve vyso­kých polohách, kde vody pozdě rozmrzají. Mlok čer­ný je vzácný a chráněný.