Makak vepří

Makak vepří dostal své jméno podle krátkého, málo osrstěného ocásku, který často nosí podle svého jmenovce vzhůru nebo překlopený nad hřbet. Známe tři rasy, největší žije v Malajsku, na Sumatře a na Kalímantanu. Je světle hnědý s čer­ným hřbetem a temenem hlavy. V celé Zadní Indii ži­je středně velká rasa se světle hnědým zbarvením, černým temenem a shora černým ocasem. Nejmenší a nejpestřejší rasa obývá tři ostrovy Mentawajského souostroví západně od Sumatry. Má tmavou hlavu a tmavý plášť, jdoucí až na lopatky a stehna. Přední nohy má rezavé, zadni žlutohnědé. Ocas je téměř ho­lý.

Makak vepří obývá husté pralesy a tvoří malé tlu­py čítající deset až patnáct jedinců. Pohybuje se hlavně po zemi nebo na nejnižších vétvích, při nebezpečí utíká na zem. Živí se různými plody a semeny, chutnými lístky, houbami a drobnými živočichy.

Hlavně na Sumatře jsou tito makakové odedávna cvičeni jako významní pomocníci lidí při sběru kokosových ořechů. Uvázáni na dlouhá lana šplhají do ko­run palem, kde naučeným pohybem ukroutí pomocí přední a zadní končetiny ořech a ten spadne na zem. Odchycená mláďata procházejí několikaměsíčním kursem, ve kterém se učí kroutit ořechy na atrapách upevněných na zemi. Takový vycvičený makak vepří představuje mnohdy ten největší majetek chudých domorodců.