Pestřenka smrtihlávka

Pestřenka smrtihlávka přišla ke svému jménu díky stříbřité kresbě na tmavé hrudi, které u některých jedinců trochu připomí­ná kresbu na hrudi smrtihlava. Jinak se ji říkalo včelice květinová (slovenský trúdovka nebo včelica smrtihlavá).

Pestřenka smrtihlávka je statná, zavalitá, 12 až 15 mm velká moucha, hojná po celém našem území. U nás je rod Myathropa zastoupen jediným druhem, který obývá větší část Evropy a zasahuje až na Krym a na Kavkaz. Typické je velmi proměnlivé zbarvení noh, krátké ochlupení těla i očí. Nejčastěji ji zastihneme na květech od května až do konce září, v pěkném podzimu i déle. Larvy této vel­ké pestřenky jsou rovněž velmi statné, měří až 22 mm a mají dýchací rourku asi čtyřiapůlkrát delší než tělo. Na konci těla je chumáč 14 dosti dlouhých análních papil, výrůstků delších než průměr těla, seřazených ko­lem řitního otvoru. Tyto podivně vyhlížející larvy žiji často v tzv. dendrothelmách, ve vodou naplněných du­tých pařezech, zaplavených dutinách stromů, ale také v sudech a zahradních nádržích zaplněných hnijícím listím, v mokrém trouchu, ale také v močůvce či v ji­ných malých hnijících vodách. Živí se právě těmi roz­kládajícími se látkami. Mezi asi padesáti druhy pestřenek, které mají larvy vodní nebo polovodní, je tento druh zvláštním specialistou. Společně s jeho larvami se někdy vyskytují ještě větší larvy dosti vzácného ro­du Malotta, který u nás žije ve dvou druzích na jihu Mo­ravy a Slovenska.