Zmije menší

Zmije menší se v Evropě vyskytuje jen ostrůvkovitě na několika místech v ji­hovýchodní Francii, ve střední Itálii, v Maďarsku, Ru­munsku, Jugoslávii a odtud v pásmu stepí a lesoste­pí až do střední Asie a severozápadní Číny.

V Evropě dorůstá zmije menší délky jen 35 až 50 cm, ve střední Asii až 70 cm. Obývá především travnatá místa a v horách a horské stepi. V Arménii byla zmije menší zjištěna ve výši 3 000 m n. m. Dává přednost blízkosti vod a mokřinám. Za potravou se vydává ve dne, hlavně když svítí slunce a je dost vysoká teplota. Vniká do nor hlodavců, ale i do děr vyhrabaných hmyzem, např. cvrčky, a slídí po kořisti.

Zmije menší loví cvrčky, saranče, malé ještěrky, mlá­ďata myší a hrabošů. Za velkých veder loví jen ráno a večer. Ve velmi teplých a suchých oblastech přečkává tuto pro ni nepříznivou dobu v úkrytech, v no­rách nebo skalních štěrbinách, kde také přezimuje od konce října nebo listopadu až do března. Klade mláďata v srpnu nebo počátkem září, obyčejně asi tucet kusů. Vyhýbá se orné půdě, a proto na mnoha místech již vymizela, jinde je hojná, např. v Předkavkazí bylo na 1 ha zjištěno až 56 jedinců, na čajových plantážích v Kazachstánu 45 kusů na hektar a na po­břeží Tagantožského zálivu v Azovském moři až 160 kusů na 1 km. Naštěstí je jed této malé zmije má­lo účinný a pro zdravé lidi není nebezpečný. Jen vní­mavý člověk, alergický na živočišné jedy, musí vyhle­dat lékaře.