Tana obecná

Tana obecná je nejznámější druh z nevelkého, ale velmi zajímavého řádu tan (Scandentia), proslulého tím, že vědci dlouho nevěděli, kam je zařadit. Do tohoto řádu patří tři čeledě, dvě vymřelé a jedna současná, která má pouhých 17 dru­hů, vesměs rozšířených v jihovýchodní Asii, tj. v některých oblastech Přední Indie, v Indočíně a na ně­kterých Sundských ostrovech.

Malajské slovo tupaia znamená „veverkovítý" a to zoology dlouho pletlo. Přišlo se však na to, že podoba s veverkami je jen povrchní, a zvířátka se začala řadit k hmyzožravcům. Ukázalo se však, že mají řadu znaků blízkých primá­tům, a tak se začala řadit k poloopicím — mají dvoji­tý jazyk, zubní „hřebínek" a „opičí" uši. Mozek tan je však primitivní, oči namířené do stran a celá řada znaků odporuje zařazení mezi nehetnatce, a tak se nakonec z tan stal samostatný řád na přechodu mezi hmyzožravci a primáty.

Obyčejná tana měří 16 až 25 cm a váží 160 až 260 g. Jsou to typičtí obyvatelé tropických pralesů a vystupuji až do výše 3 000 m. Nejsou to však zcela stromová zvířata, často sestu­pují na zem a hledají potravu i na keřích. Hnízda mají v dutinách, žijí jednotlivě nebo v párech. Živí se hmy­zem a plody a potravu si přidržují předními tlapkami jako veverky. Samice rodí po asi 45 dnech jedno až tři mláďata, slepá, holá a drobounká. Oči otevírají až po 20 dnech a o týden později opouštějí hnízdo. Jsou to denní zvířata, noc přespávají.