Leonberger

Kolem roku 1840 vyšlechtil městský radní z Leonbergu novou rasu psa. Ke křížení využil bernardýna, pyrenejského horského psa, landseera a další, čími vyšlechtil plemeno, které se podobalo lvu ve znaku města a dostalo název Leonberger.

Dnes se Leonberger nejčastěji využívá jako strážný a doprovodný pes.

Leonberger je poměrně sebejistý a nebojácný doprovodný pes středního temperamentu. Toto plemeno je silně teritoriální, ostražité a obranyschopné. K cizím psům je ve vlastním teritoriu Leonberger spíše nesnášenlivý.

Leonberger vyžaduje důslednou výchovu a jednoznačné zařazení. Od raného věku mu musí být vtiskovány požadované charakterové vlastnosti a musí být i vhodně socializován. Výchově rychle rostoucího silného psa musí být od jeho majitele věnována náležitá péče. S oblibou se zdržuje ve volné přírodě a bezpodmínečné vyžaduje životní prostor a kontakt s rodinou, ve které Leonberger žije. Není to pes pro začátečníky ani pro chovatele angažované ve sportovních aktivitách psů. Je schopný složit zkoušky vodícího psa a může se z něj stát i dobrý stopařský pes. Leonberger stojí svým chováním velmi blízko ochráncům stád. Jeho dlouhá srst vyžaduje pouze minimální péči.