Scink alžírský

Scink alžírský obývá ve volné přírodě Maroko a Alžírsko. Žije především na skalnatých biotopech a v blízkosti mořského pobřeží a břehů řek, které jsou porostlé keři. Jako synantropní druh žije i v zahradách v blízkosti člověka a v zemědělské krajině.

V dospělosti dorůstá délky těla až 42 centimetrů. Blízce příbuzný je tento druh s Eumeces schneiderii. Scink alžírský se může dožívat až dvaceti let. Tělo má hnědý hřbet s oranžově zbarvenými skvrnami. Oranžové skvrny jsou i na horním pysku. Samečci jsou zbarvení intenzivněji, mají těžší hlavu a silnější kořen ocasu. Na rozdíl od některých jiných scinků tento druh dokáže odvrhnout část ocasu (tomuto jevu se odborně říká autotomie).

Terárium pro jeden pár tohoto druhu scinků by mělo mít rozměry alespoň 150 x 100 x 60 centimetrů. Písčité dno, do kterého se tito scinkové rádi zahrabávají, by mělo být vysoké 8-10 centimetrů. Jeden kout terária udržujeme stále vlhký. Zařízení poskytující scinkům úkryt kompletují kořeny, kusy kůry korkovníku a sestavy z plochých kamenů (pozor na jejich stabilitu, aby nedošlo k poranění zvířete).

Scink alžírský požírá cvrčky, moučné červy, plže a novorozené myši. Občas podáváme trochu sladkého a měkkého ovoce.