Bičochvost šestipruhý

Bičochvost šestipruhý obývá ve volné přírodě Indii, Myanmu, Thajsko, Indonésii, Malajský poloostrov. Obývá v těchto zemích světlé lesy a paseky s vysokou trávou.

Délka těla se pohybuje nejčastěji kolem 40 centimetrů, z tohoto čísla však představuje podstatnou část ocas. Zbarvení této ještěrky tvoří kontrastní tóny bílé, hnědé a černé. Samečci jsou často intenzivněji zbarvení než samičky, mají větší stehenní póry a silnější kořen ocasu. Bičochvost šestipruhý má dva hemipenisy uložené v hemipenisových pochvách, které ústí do kloaky. Extrémně dlouhý ocas je v nebezpečí odvrhován (tzv. autotomie). Soudí se, že dlouhý ocas slouží k udržování rovnováhy při lezení po jemných lodyhách trav. Končetiny na pohled jsou relativně dlouhé.

V teráriu, pro jeden pár o minimálních rozměrech 80 x 60 x 60 centimetrů, je třeba naaranžovat kulisu deštného pralesa. Na dno položíme větve a chrastí a pokud možno také dlouhá stébla rostlin (i umělá), po kterých budou ještěrky lézt. I když bičochvost šestipruhý slízává vodu z kapiček rosy na rostlinách, mělo by být terárium vybaveno i mělkou napájecí miskou.

Bičochvost šestipruhý bývá krmen nejčastěji drobnými cvrčky, červy, larvami hmyzu a pavouky.