Želva bahenní

Želva bahenní je jedinou středoevropskou želvou. Žije na jižní Moravě, ale byla vysazena i na některých jiných místech v Čechách.

Zdržuje se v zátočinách nebo i mírně tekoucích řekách, ale i ve vodách stojatých s bahnitým zarostlým dnem.

V dospělosti dorůstá délky krunýře až 30 cm. Je to želva dravá, živí se převážně malými rybami, obojživelníky, plži, mlži, hmyzem a jeho larvami. Při chovu v zajetí jí lze živočišnou potravu občas kombinovat s vodními rostlinami, salátem, trávou nebo květy a listy smetánky lékařské. Ve stravě musí být dostatek vitaminů (především A, C a D) a minerálních látek. Pohlavní dospělosti želva dosahuje asi okolo 10 let věku. Želva bahenní se páří v květnu a během června až začátkem července samice klade 3-16 vajec. Samice je může zahrabat i poměrně daleko od vody na slunném a nejlépe písčitém břehu. Mláďata se líhnou asi po 100 dnech, při nepřízni počasí ale vylézají až dalšího jara. Mláďata mají žlutou rohovku. O pohlaví mláďat rozhoduje v určité fázi jejich vývinu okolní teplota. Při teplotě kolem 24 – 28 °C v dané fázi jejich vývinu se líhnou se samečkové, při vyšší teplotě samičky.

V říjnu zalézají želvy do bahna a přezimují tu až do března. V té době nevyměňují vůbec vzduch v plících a kyslík získávají z vody pomocí bohatě prokrvené sliznice kloaky.

V ČR je želva bahenní chráněna jako kriticky ohrožený druh a její výskyt je zaznamenáván pouze náhodně. Větší šance na její spatření je na Slovensku, i tam je však přísně chráněna.