Norská hnědožlutá slepice

Gallus gallus f. domestica

Původ: Norsko
Hmotnost: 1,5-2 kg
Roční snáška: 150 ks
Inkubační doba: 21 dnů
Průměr kroužku: 15 a 16 mm
Krmivo: Obiloviny, zelené krmení, živočišná složka
velikost písma:  A A A
19.11.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     1788 zobrazení     0 komentářů

Původ

Norská hnědožlutá slepice je původem z Norska.

Charakteristika

Velmi dobrá, nenáročná, extrémně živá a mrštná, rodobarvě zbarvená slepice, prachové peří jednodenních kuřat je tmavě hnědé žlutě žíhané, přičemž kohoutci jsou světlí s velkou světlou skvrnou na hlavě a slepičky šedohnědé s malou světlou skvrnou na hlavě, snáška asi 150 - 160 vajec s bílou skořápkou, min. hmotnost násadových vajec je 50 g.

Hmotnost

Kohout 1,75 - 2,0 kg, slepice 1,5 - 1,75 kg.

Kroužek

Kohout č. 16, slepice č. 15.

Plemenný typ

Norská hnědožlutá slepice je lehká, velmi čilá krajová slepice, středně vysokého postoje, pyšného držení těla, s přilehlým opeřením.

Plemenné znaky kohouta

Hlava: středně velká, ale nepříliš široká.
Zobák: silný, lehce zahnutý, namodralý s příměsí šedé.
Hřeben: jednoduchý, listový, s 4 - 5 nepříliš špičatými zuby, praporek lehce sleduje týl.
Obličej: červený, neopeřený.
Ušnice: malé, oválné, bílé, co nejhladší.
Laloky: středně dlouhé, dobře zakulacené.
Oči: velké, živé, červenohnědé.
Trup: poněkud podsaditý, působící jako prodlouženého a zavalitého válcovitého tvaru.
Záda: téměř vodorovná, středně dlouhá, lehce prohnutá, s plným závěsem.
Prsa: dobře zaoblená, vyklenutá.
Břicho: plně vyvinuté a široké.
Krk: středně dlouhý, vzpřímeně nesený, se silně vyvinutým závěsem.
Křídla: dlouhá, silná, pevně přilehlá k tělu.
Ocas: velmi vysoko nesený, bohatě opeřený, se silně vyvinutými srpy.
Holeně: silné, částečně vystupující, přiléhavě opeřené.
Běháky: středně dlouhé, ne silných kostí, světle žluté (jasně žluté nejsou vadou), s šedými drápy.
Opeření: pevně přilehlé, pera pěkně zakulacená.

Plemenné znaky slepice

Odpovídá kohoutovi, až na znaky podmíněné pohlavím, partie ocasu výšé nesená, ale poněkud plošší než u kohouta, rejdováky široké a vějířovitě nesené, hřeben malý, jemné tkáně, lehce klopený v zadní části.

Velké vady

Lehký a malý trup, silně pročervenalé ušnice.

Zbarvení

Stříbrně rodobarvé s žíhaným faktorem
Kohout: hlava a krční závěs bílý se slámově žlutými příčnými pruhy, dole poněkud širšími, záda a sedlový závěs bílý s šedohnědými až žlutými pruhy a zlatavými, krahujcovitými lemy, rejdováky bílé lehce šedě lemované, velké a střední srpy bílé s lehkým šedohnědým žíháním, ramena světle žlutá až zlatá s bílým žíháním, krovky šedohnědé se slabým žíháním, loketní letky bílé, ruční také, břicho a holeně s šedohnědým až zlatým nestejnoměrným žíháním, světlé opeření kohouta je poněkud variabilní, ale harmonie kresby nesmí být narušena.

Slepice: hlava a krční závěs krémový s žlutohnědým žíháním, záda tmavě hnědá se žlutým žíháním, křídla poněkud světlejší než záda, bílá na ručních a loketních letkách se připouští, ocas tmavě hnědý se světle hnědožlutou kresbou, prsa šedá se světle žlutohnědým žíháním, žíhání na břiše a holeních je poněkud jemnější a šedé, kresba u slepic je stejnměrnější než u kohouta, žíhání není ostré.

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.