Husa slovenská
Anser anser f. domesticus
Anser anser f. domesticus
Husa slovenská
- Původ: Slovensko
- Hmotnost: 7-8 kg
- Roční snáška: 12-35 ks
- Inkubační doba: 30-33 dnů
- Průměr kroužku: 27 mm
- Krmivo: Obiloviny, zelené krmení, živočišná složka
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Anseriformes - vrubozobí
- Čeleď: Anatidae - kachnovití
- Rod: Anser - husa
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Husa slovenská je plemeno hus vyšlechtěné z krajových hus z podunajské oblasti Slovenska, do kterých byly zakříženy husy pomořanské, emdenské a maďarské. Je významným hospodářským plemenem vhodným pro extenzivní podmínky drobnochovů. Vyniká rychlým růstem, velmi dobrou zmasilostí a mimořádnou vhodností k výkrmu, což se odráží i ve vyšších nárocích na kvalitu a množství krmiva. Peří je střední kvality. Pud sezení na vejcích a vodění housat je u většiny hus zachován.
Jde o husy většího tělesného rámce s poměrně mohutným, středně dlouhým, širším a mirně zvednutým trupem s jednoduchým, nepříliš velkým podbřiškem. Hlava je poměrně mohutná, oválného tvaru s výraznými lícemi a poměrně mohutným, oranžově červeným zobákem. Krk je středně dlouhý, poměrně silný, rovný s výrazně tvarovaným peřím. Postoj je široký, středně vysoký, běháky silné, oranžově červené. Opeření mají bohaté, ovšem hrubší struktury.
Hmotnost housera kolem 8 kg a husy 7 kg.
Husy slovenské se chovají pouze v bílém zbarvení.
Husa slovenská náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.
Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.
Mohlo by vás také zajímat
Husa indická, Husa císařská, Husa čínská, Husa alsaská, Husa toulouská, Husa africká, Husa cellská, Husa česká, Husa česká chocholatá, Husa dypolcká