Kachna strakatá

Znaky

Malá, na vodě vysoko plovoucí a často se potápějící kachna dlouhá 43 cm. Samečka ve svatebním šatu nelze zaměnit s jinou kachnou. Má bílé pruhy na krku a na hrudi a červenohnědé boky. Samičky a mladí ptáci jsou temně hnědí a mají na každé straně hlavy tři světlé skvrny. Zobák je velmi krátký a úzký. V zimě se pohybuje obvykle v malých skupinách, v létě pravidelně v párech. Při plavání kachna strakatá nápadně kývá hlavou a třepe občas vodorovně napřímeným ocasem. Kachna strakatá bývá též nazývána kačka strakatá.

Prostředí

Kachna strakatá je domovem ve východní Sibiři, na Aljašce, v jižním Grónsku a na Islandu. Islandské kachny přečkávají zimu na mořském pobřeží a potápějí se ještě tam, kde bije příboj do skal a kde se jinak žádný plavající pták nemůže udržet. Mnohé z kachen zde však přicházejí k úrazu, když je velká vlna mrští proti skálám. Na jaře vplouvají do fjordů a zátok a plují proti proudu do vnitra pevniny. Kachny strakaté hnízdí v prostředí pro kachny zcela neobvyklém: v horním toku řek mezi peřejemi, v proudech a při vodopádech, kde bychom spíš čekali skorce vodní.

Rozmnožování

Stejně jako je tomu u ostatních kachen volají kačeři při toku a konají neobvyklé pohyby. Kachny se párují většinou už na moři a v červnu začíná kachna sedět na vejcích. Hnízdo je obyčejně dobře ukryté v nejhustším křoví na břehu, dokonce i pod vodopády a ve skalních štěrbinách. Hnízdění probíhá v květnu a v červnu, sezení na 6 až 8 vejcích trvá 29 až 33 dnů.

Potrava

Ve sladkých vodách především chrostíci a larvy komárů, v moři hlavně korýši.