Ostralka štíhlá

Znaky

Štíhlá 56 cm dlouhá kachna s dlouhým krkem, který často natahuje podobně jako labutě. Samička má špičatý ocas, ocasní pera samečka vybíhají do 6 až 10 cm dlouhé špičky, patrné jak za letu, tak i když kačer plave. Ostralka štíhlá létá rychle, přičemž rychle mávající křídla vydávají svištivý zvuk. Před přistáním na vodu kachny kývají dlouhým krkem sem a tam.

Prostředí

Ostralka štíhlá je pták severských jehličnatých lesů. Na jižním okraji hnízdní oblasti její stavy rok od roku silně klesají. Hnízdí na mělkých, bahnitých a rákosím obrostlých rybnících a rozlehlých bažinách s většími nezarostlými vodními plochami, vyhýbá se vodám uprostřed lesů. Část těchto kachen přezimuje ve střední a západní Evropě i v okolí Středozemního moře, některé táhnou dál až do tropické Afriky. Za tahu se ostralky zdržují i v mořských zátokách a v brakických ústích řek. V březnu a dubnu a pak opět v říjnu a listopadu odpočívá značné množství ostralek na mořském pobřeží v Německu.

Rozmnožování

Kačeři tokají během jarního tahu typickými pohyby a gesty a melodickým hvízdáním za charakteristického letu. Na hnízdiště už přilétají v páru. Kačeři zachovávají kachnám věrnost až asi do poloviny hnízdního období. Hnízdo je někdy dobře ukryté, jindy ale zcela nezakryté na suchém místě, vzdáleném od vody až 100 metrů. Na 7 až 10 vejcích, dlouhých asi 50 mm, sedí kachna okolo 23 dnů. Zvláště ke konci hnízdí kachna velmi pevně na vejcích a je-li vyplašena, vystříkne přes hnízdo paprsek výkalů.

Potrava

Živočišná i rostlinná, získávaná hlavně čvachtáním na dně v takové hloubce, jež je pro jiné plovavé kachny příliš velká.