Bělokur rousný

Znaky

Bělokur rousný je o něco větší než bělokur horský (40 centimetrů délky proti 36 centimetrů) a je spíše kaštanově hnědý, zatímco bělokur horský je spíš šedohnědý. Oba mají bílá křídla a slepička obou druhů je v létě nenápadně žlutohnědá a v zimě až na strany ocasu čistě bílá. Skotští bělokurové jsou hnědí i v zimě a nemají bílá křídla.

Prostředí

Pradávné močálovité a křovinaté vřesovištní krajiny ve Skandinávii a Skotsku. Asi před 100 léty byla skotská rasa vysazena v západoněmeckém pohoří Eifelu a zpočátku se zde rozmnožovala - v roce 1930 dosáhl zdejší stav už 1000 ptáků. Pak nastal nezadržitelný pokles a populace vymizela, aniž bychom věděli proč. Na území Česka žil v ledových dobách, existují však i zprávy o jeho přežívání do historicky nedávné doby, např. ještě v 18. století měl obývat vyšší patra Krkonoš a v roce 1789 byl prý zastižen u Prahy. Tyto zprávy nejsou ale zcela prokázané.

Rozmnožování

Na jaře se hejna rozpadají v páry, hnízdí však jen slepička a dovolí přitom člověku, aby se přiblížil na několik metrů. Kuřátka pípají už několik dní před vyklubáním ve vejcích, utichnou však na varovný hlas rodičů. Když se vyklubou z vajec, vodí je oba rodiče.

Potrava

Bělokur rousný požírá především pupeny a čerstvé výhonky nízkých vřesovištních rostlin do výše 30 cm. kam až ptáci dosáhnou.