Tukan bělolící

Ramphastos vitellinus

Výskyt: Tropické oblasti Jižní Ameriky a Trinidad
Velikost: 48 cm
Hmotnost: 285-455 g
Počet vajec: 2-4 ks
Inkubační doba: 15-16 dnů
Potrava: Plody, příležitostně bezobratlí
velikost písma:  A A A
27.11.2013     Autor: Adam Bura     7796 zobrazení     0 komentářů

Popis a taxonomie druhu

U toho druhu je velice zajímavá situace jeho poddruhů, které se výrazně liší svým zbarvením. V minulosti byly uznávány za samostatné druhy, ale ve všech oblastech svého výskytu se běžně kříží, a proto byly sníženy na pozici poddruhů. Jsou jimi: Nominátní tukan bělolící vrubozobý (R.v.vitellinus), tukan bělolící žlutohřbetý (R.v.culminatus), tukan bělolící citronový (R.v.citreolaemus) a tukan bělolící arielin (R.v.ariel).

Tukan bělolící vrubozobý (R.v.vitellinus)

Vrch těla, břicho, ocas a většina zobáku jsou černé. Svrchní a spodní krovky ocasní jsou rudé. Holá kůže okolo očí a základna zobáku jsou modré, hrdlo bílé, prsa jsou žlutá, po stranách přechází žlutá barva v bílou. Spodní část prsou ostře kontrastuje s širokým příčným pruhem rudé barvy, který odděluje prsa od břicha. Duhovka je tmavě hnědá. Obývá severovýchodní část oblasti, kterou tento druh obývá.

Tukan bělolící žlutohřbetý (R.v.culminatus)

Podobá se nominátní formě, ale základna horní části zobáku je žlutá, a žlutý je i celý hřbet zobáku (odtud pojmenování žlutohřbetý) až po jeho špičku. Svrchní krovky ocasní jsou žluto-oranžové a hrdlo a prsa jsou bílá (nebo jen lehce žlutavá). Rudý pruh oddělující prsa od břicha je jen úzký. Obývá východní a jihocentrální oblast výskytu. Je velice podobný, a může být snadno zaměněn, tukanu rudozobému cuvierovu (Ramphastos tucanus cuvieri).

Tukan bělolící arielin (R.v.ariel)

Podobá se nominátní formě, ale základna zobáku je žlutá (bez žlutého hřbetu jako u R.v.culminatus). Holá kůže okolo bledě modrého oka je rudá, a celé hrdlo a hruď je žluto-oranžová. Obývá jihovýchodní amazonii. Neoznačená populace z pobřežních oblastí východní Brazílie je prakticky identická.

Tukan bělolící citronový (R.v.citreolaemus)

Podobá se formě culminatus, ale hrdlo má jasně žlutý nádech. Žlutá barva zobáku má zelený nádech. Na základně zobáku těsně u hlavy najdeme žlutooranžovou skvrnu. Duhovka je světle modrá. Obývá severní Kolumbii a severo-západní Venezuelu.  

Distribuce všech poddruhů se prolíná, výskyt jedinců, kteří jsou "přechodní" ve srovnání s výše popsanými poddruhy se vyskytují v důsledku již zmíněného křížení.

Životní prostředí

Najdeme jej v lesích a lesnatých oblastech. Preferuje vlhčí oblasti, ale místně obývá i suché regiony (obzvláště podél toků). Vyskytuje se především v nížinách, vystupuje ale až do nadmořské výšky 1700 m.

Způsob života

Potravu, kterou jsou plod, hledá v korunách stromů. Pojídá ale také hmyz, malé plazy, vejce a holátka ptáků a žab (pralesniček).

V péči o mláďata jsou aktivní oba rodiče, Do nevystlané stromové dutiny snáší bílá vejce. Samice snáší vejce po 18 dnech od páření. Inkubace trvá 15- 16 dní. Ačkoli často sedí velice pevně, stává se, že vejce opouští i na několik hodin. Oči se mláďatům otvírají po 3 týdnech. Letky se otvítají ve stáří 4 týdnů. Hnízdo opouští ve věku přibližně 8mi týdnů, v závislosti na velikosti mláděte.

Chov v ČR

Spolu s tukanem rudozobým se jedná o nejčastěji chovaný druh tukanů rodu Ramphastos. Najdeme jej i v českých chovech, například v Zoo Zlín, Zoo Olomouc, ale i v chovech soukromníků.

Tukan bělolícíNázvy ve světě

Anglicky: Channel-billed, Citron-throated, Německy: Dottertukan, Dánsky: Gulbrystet Tukan, Španělsky: Tucán Picoacanalado, Finsky: Punaliivitukaani, Francouzsky: Toucan ariel, Italsky: Tucano beccoscanalato, Japonsky: Himuneoohashi, Japonsky 2: ヒムネオオハシ, Holandsky: Groefsnaveltoekan, Norsky: Tupinambatukan, Polsky: Tukan zóltogardly, Portugalsky: Tucano-de-bico-preto, Rusky: Тукан-ариель, Slovensky: Tukan krkavý, Švédsky: Mindre vitstrupig tukan, Čínsky: 凹嘴巨嘴鸟

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.