Příspěvky uživatele

Wau, tak to je paráda. Úlevu chápu, nastavovat vše od začátku s jiným preparátem 😱

My už to měli celkem najeté, takže jsem zjistila, že by to (až na ty případné odjezdy z domu) vlastně pro mě nebyl takový problém, jak jsem si vždycky myslela. Ale jsem upřímně ráda, že se vysadit povedlo, i když jsem byla dost skeptická. A první, kdo úplné vysazení zmínil, byla Fikovnice 💐

Pořád měřím glykemickou křivku a stále jsme pod čtyři. Střídají se hodnoty 3,5 a 3,8. Ten Lantus fakt drží dlouho. Poslední jednotku měl včera v pět ráno.

Tak hlásím, že po dnešní glykemické křivce jsme oficiálně bez inzulínu 🎉 

Takže teď se vracíme na začátek a začínáme řešit průjem 🤦 Zatím to není taková tragédie a vzpomněla jsem si, že pár let zpět jsem měla super zkušenost s přípravky od Energyvet, takže zkusíme ještě tuto cestu. 

V tuto chvíli už jsem do něho nacpala vše, co jsem měla doma, takže už nám došel aptus i attapectin. Dnes jsem sháněla všude možně něco jiného, než smectu (i když v případě nouze bych ho něho dostala i tu) a nakonec v xxl zoo shop aspoň enterozoogel. Tak přeci jen uvidíme, jestli k němu nezískám důvěru a zrovna kocourovi nepomůže. 

Mmch, dnes glykémie z krve nepřekročila hranici 4, nejméně měl ráno v osm - děsivých 2,8 a po celou dobu vypadal úplně v pohodě. Dokonce si hrál s kouskem plastové pásky a to už jsem ho neviděla dlouho si hrát. Začala jsem pochybovat o funkčnosti přístroje, ale mně naměřil 6, takže asi opravdu reálné hodnoty.

Může to být i “jen” z nervů. Ze stresu vylizuje. Nezměnilo se u vás něco? Jídlo, stelivo, nový člen, nový prací prášek, přestěhovaný nábytek…z vašeho pohledu to může být blbost, z jejího velká věc.

Koukám, že Viktěnka veterinářku taky pěkně zlobí. Ta naše nad Klífou kolikrát taky stála a zvažovala, jestli mu vyšetření nepřitíží natolik, že jej raději dělat nebude. 

U nás dnes krom průjmu na začátku i kousek formované stolice. Takže je tu náznak zlepšení. Kocour se zatím tváří, že o nic nejde, ale když jsem včera zmínila na veterině, že má Klífa od středy průjem, viditelně to doktorku opět ponořilo do beznaděje. 

Mmch, včera jsem na veterině byla s nejmladším, o kterém jsem se tuhle v práci zmínila “ještě že Groot je miláček zdravý”. Groot chytil rýmu 🤦 Takže má ATB, snažíme se jo držet od zbylých dvou, ale všichni dost protestují. Dnes nechtěl ani jíst…takže už nacvičenou metodou dokrmu dostal 2x konzervu. Mně z nich už vážně klepne pepka.

A aby to byla větší zábava, tchýně má zlomenou ruku a vozím ji do práce a z práce (pracujeme spolu). Jeden by netušil, jak ohromně omezující to je. Ještě min. čtyři týdny vozit budu. Achjo.

Viktěnkovi bych dala cokoliv, co si bude přát. A spíš častěji (i to masíčko) po menších dávkách, ať ho to bříško tolik netlačí. 

Já to vím, že bojuju s větrnými mlýny, ale nechce se mi věřit, že nás položí “blbý průjem”. Asi budu muset najít způsob, jak do něho dostat něco, co mu bude ubližovat méně. Tento týden neolízl ani tu zvěřinu, po které se dva týdny zpět mohl utlouct. Já bych mu toho jelena dala sníst klidně celého, kdyby jen se mu ty chutě pořád tak nehýbaly. Úplně čekám, že za týden nebude chtít ani toho pitomého Felixe 🙄

Aptus nám také naposledy pomohl. Možná, že pomáhá i teď…třeba by bez něho měl ten průjem úplně vodový. 

Ahoj všem, jsem tak trochu tonoucí, co se stébla chytá. Dnes v čekárně na veterině padla od jiné klientky zmínka o potravinovém doplňku Ovosan a jak to jí i dvěma jejím zvířatům pomohlo při různých formách bujení. 

Věc se má tak, že moje noční můra se vrací a kocour už má třetí den kašovitou stolici navzdory probiotikům i lékům na stavění průjmu. Prvotní diagnóza velmi silné IBD později překvalifikována na malobuněčný lymfom. Projevy jsme dostali do slušné remise pomocí kortikoidů, ale ty mu vyvolaly cukrovku. Takže jsme je museli vysadit. Dobu se zdálo, že se povede stav udržet na cyklosporinech, ale ten sen se začíná rozplývat. 

Máte někdo pozitivní zkušenost s touto látkou? Nebo s něčím jiným? Když už mám za něco finančně krvácet, potřebuju vědět, že to je i k něčemu jinému, než udělat vítr v peněžence. 

Mmch, veškeré diety mi kocour odmítl. Nakonec odmítl i syrové maso, které mu šmakovalo. Pod heslem “jez co chceš, hlavně nepřestávej” se teď cpe Felixem. A občas už si dá i Cosmu. Ale nemyslím si, že ho dokážu na něco převést, aniž by se pokusil zemřít hlady (jako letos už dvakrát) 🤦

Vy máte Lantus v lednici? Mě vetka řekla, že do prvního “otevření” v lednici, ale pak už jen při pokojové teplotě. Že prý tvoří v chladu krystaly a je to tam pak rozptýlené nerovnoměrně.  Ale mimo lednici může být jen měsíc. Takže po měsíci i nespotřebované zlikvidovat a vyndat další ampuli, aby byla zajištěna účinnost.

Tak je pravda, že já neměla nikdy žádné zvíře, které by špatně snášelo cesty autem. Klífa držkuje spíš proto, že musí být v přepravce, ale jinak cesty neřeší a pozornost na veterině si užívá. On je všude hned doma.

Achjo, už toho má dost. Přitom to píchnutí není nijak bolestivé (v pět ráno jsem se už několikrát píchla sama 🤦) a zrovna inzulín pokud vím neštípe. Je vůbec možné, že by se mohl inzulín aplikovat jednou za dva dny?

Fikovnice:

Ano, to jsem psala. Opakovaně.😉

Kočka NESMÍ hladovět!!! Už dva dny úplné hladovky jsou nebezpečné. Proto, když Fido nejedl asi 12 dní, byl komplet žlutý a měl totální selhání jater. Tehdy se opravdu stal Zázrak!!!

Klífa ale nepřestal jíst úplně. Jen hodně snížil porce. A i to stačilo k tomu, aby mu to rozhodilo jaterky. Tak na to jen upozorňuji, že se nemusí jednat o úplnou hladovku, ale i o snížený příjem, který lesnizinka zaznamenala taky.❤️

Fikovnice:

A nezvládla bys mu to píchnout Ty nebo někdo z rodiny? Měl by menší stres.

Úplně si nemyslím, že to vždy může být menší stres. Předchozího kocoura jsem díky známosti na veterině (chodila jsem k majitelce kliniky na praxe a výpomoc v době dovolených jejich sestřiček) mohla léčit doma; píchat injekce a čistit rány, které se mu dělali díky špatné reakci těla na vlastní testosteron (což jsme zjistili později) a dost to na dlouhou dobu narušilo důvěru kocoura ke mně. Trvalo min. ¾ roku, než mi začal zase věřit. Já v té době těhotná jsem to hrozně obrečela, že jsem si leností jezdit na veterinu pos*ala vztah s osudovou láskou. Naštěstí byl chytřejší než já a vzal mě na milost.

To se musí píchat každý den? Kdy se očekává, že bude vidět zlepšení? Držím všechny prsty, aby to bylo ono a zabralo. A ano…u nás byly zvětšené uzliny někde tuším u jater. 

Jo a ještě jsem zapomněla napsat…. Klífa měl nějaký nález na játrech, který se prý objeví mmj i při hladovění. Ale prý “ještě nemá žluté sliznice”. Z toho jsem pochopila, že kdyby málo jedl delší dobu, tak mu ten bilirubin taky stoupne. Nejspíš tedy to bude váš případ a jak se dá víc dokupy, snad by to mělo ustoupit.

lesnizinka:

Díky holky, jsem ráda, že píšete, specielně Odberryho…nečte se to zrovna dobře, když si to převedu na sebe, je mi vás strašně líto, čím si musíte procházet, já už to prostě psychicky přestávám dávat. Nemůžu si už pořizovat zvířata, protože tohle…prostě se totálně sypu. Včera jsem vetce skoro nedokázala říct, co Viktorkovi je, bulela jsem jak hysterka, protože jsem byla přesvedčená, že ho vezu zabít, na popravu😢

Totálně jsem se sypala zhruba měsíc zpátky. Myslela jsem, že to už dál nedám a měla jsem hříšné myšlenky, že kdybych ty dva ráno našla mrtvé (v noci by zemřeli), že by se mi hrozně ulevilo. A pořád váhala, jestli to nemám sama ukončit (ne sebe, ale jim od toho trápení pomoci). Jenže oni nevypadali, že by to tu chtěli už zabalit. 

Ale to, že už si další kočku nepořídím, mě teď taky drží. Sešlo se to tak, že jsem opravdu vyčerpaná. Psychicky a to se dost odráží i na tom, že fyzicky to je taky naprd. Na veterině je spousta sestřiček, ale ani jedné jsem už nemusela hlásit jméno. Jen se ptali, jestli dnes vezu Klífu nebo Tazmána. Na jednu stranu milé, na druhou to vypovídá o tom, že už bychom si tam mohli přihlásit i trvalé bydliště. 

Držte se, věřím, že až přijde jejich čas, poznáme to. Dokud chtějí oni, musíme to zvládnout i my. Nikoho jiného nemají. 

kometa:

Já (teda můj kocour) jedu dál už třetím rokem. Ledviny.

S ledvinami já (naštěstí) zatím žádnou zkušenost nemám, ale vím, že to je taky parádní průšvih. Daří se udržet je na dobrých hodnotách? Baští maso nebo speciální diety?

Celkem veselé je, že jak má průjem Klífa, od hoven jsou všichni. On zahrabává někde nad hlavou a jak se točí, tak to rozšlape. A ten další, co jde po něm, si do toho taky šlápne 🤦 Mají dva záchody a stejně chodí jen na jeden. 🤦 Když měli tři, stejně jsem čistila jen jeden. Mám já toto zapotřebí? 😱

Enterozoogel neměl u psa ani náznak zlepšení, takže jsem k němu nezískala důvěru. Mám tu attapectin, ale ten už pak klífovi taky nepomáhal. Dnes zatím dostal 2x aptus attabalance a mezitím aptus aptobalance probiotika. 

Jinak glykemickou křivku máme měřit až o víkendu, ale zrovna šel na záchod, tak jsem tam rychle šoupla igelit a moč má bez glukózy. Pro kontrolu změřeno i glukometrem a hodnota 4,6. 

Dr. říkala, že když bude mít moč “čistou” třikrát za sebou, je čas opět snížit. Ale pochybuju, že ho dnes stihnu ještě jednou odchytit. 

A ten jediný kocour, který byl teď dlouho v pohodě začal včera večer pšíkat. Jen trošičku, za to ale v podstatě pořád a u nosu se mu objeví sem tam čirá kapička. Nějaká první pomoc? Včera jsem myslela, že jen vdechl chlup, ale ten už by ho dnes určitě nedráždil. 🙄

Fikovnice:

Díky, že jste to sem napsala!💐

Nevím, jestli to lesnizince pomůže, ale naděje vždycky je. Už třikrát to u nás vypadalo jako konečná, ale jedeme dál.

Řeším teď dva kocoury najednou…. A Klífa je v tom namočený podobně jako Váš. 

Začalo to třetím víčkem, kde jsme postupně přešli k tomu, že vlastně celých šest let života má nárazově 2x - 3x měsíčně řídkou stolici.

Nebudu tu všechno rozepisoval, tak ve zkratce:

B12 měl neuvěřitelných 32 tisíc (horní hranice něco kolem 900). Neuvěřitelně zesílená stěna střeva (žádný úsek nebyl ani náznakem v pořádku). Přišly úporné průjmy při snaze antibiotiky snížit zánět, odmítal šetřící dietu a postupně přestával úplně jíst. 

V jednu chvíli jsme stáli před rozhodnutím, zda nasadit kortikoidy“naslepo” nebo risknout  a otevřít ho, aby se potvrdilo/vyvrátilo podezření na malobuněčný lymfom. Jenže pak by do zahojení nesměl kortikoidy dostat a Dr se bála, že by to už nevydržel. Takže ho přispali, vzali alespoň nějaké vzorky biopsií (právě šlo o FIP a kdyby náhodou se “povedlo” trefit kousek, kde by bylo jasně prokazatelné, že jde o rakovinu). Volé tekutiny měl příliš malo. “Bohužel” všechny vzorky negativní. Píšu bohužel, protože když nevíte, co léčit, je to snad horší, než nevědět nic. 

Nasadili jsme kortikoidy. Po těch začal víc jíst, ale úporné průjmy se nezlepšily ani při lécích proti průjmu. Takže jako doplněk zavedla Dr. chemoterapii s tím, že tedy budeme předpokládat, že opravdu má lymfom. A ejhle, kocour se zázrakem začal lepšit před očima. 

Jenže chemoterapie mu žrala červené krvinky. Museli jsme ani ne po měsíci vysadit a držet ho na kortikoidech. Držel se, ale postupně začal hubnout a ubývala mu svalová hmota. Stolice stále pěkná. Jsou to tři týdny zpět, co mu zjistili cukrovku (vyvolaná kortikoidy….o tomto riziku jsme věděli) a selhávající játra, takže i kortikoidy jsme museli postupně vysadit. Doktorka ze zoufalství (kocour se stihl během tří týdnů opět dostat na hranici smrti) nasadila cyklosporiny s tím, že na střeva ale často valný účinek nemají. V tu chvíli ale v ruce neměla nic, co by ho nedorazilo.

A nařídila, ať kašlu na dietu a krmím ho čímkoliv, protože teď musí všechno ostatní jít stranou. Nesmí přestat jíst. Za žádnou cenu. Byly dny, kdy jsem ho docpávala konrezvou Recovery stříkačkou přímo do pusy. Za týden přibral na váze i síle. Za další týden to bylo zase výrazně lepší. To bylo minulý týden. Vše vypadalo úplně super, výsledky skvělé, střeva navzdory nulové dietě klidná, nezesílená. Glykémie se snižovala, takže o půlku snížený inzulín. 

A od včerejška zase průjem 🤦 V tuto chvíli nevím, kam nás to zase “vrátí”. Kocour je teď žravý, hravý, mazlivý…ale těch zvratů už letos měl, že už se bojím každého dalšího dne. 

Nejstarší kocour na Velikonoce přestal jíst. V noci zvracel a pak už nechtěl jíst. Hned druhý den napíchaný infekcemi s tím, že by to mělo být dobré. Nebylo. Druhý den hospitalizace a zjišťování, co se děje. Týden předtím byl na kompletní prohlídce a vše bylo ok. Teď taky. Vlastně žádný důvod, proč nejí. Po dvou dnech na hospitalizaci mi ho dali domů s tím, že je tam možná ve stresu a doma si dá. Nedal. Druhý den tedy zpět na veterinu a dostal jícnovou sondu. Měla jsem výčitky, že už to přehráním. Ale upřímně teď vím, že to bylo dobře. Trvalo víc než týden, než začal aspoň po troškách jíst i sám. Další víc než týden, než jedl tak, abych mohla začít postupně snižovat dávku dokrmu. Chodil si na krmení sám, mazlil se i toho a já věděla, že dostává vše, co jeho tělo potřebuje pro boj s čímkoliv. Takže ani tuhle variantu nezavrhujte. Sondu už si sám vytáhl a od té doby papá už normálně. 

Mrknu se tam 😟