Ono to chce trochu cit, ale dá se to naučit, já už to zvládám i přes ty šílený zvonáče (rousy😄), co má cobka, je to pro mě prostě takový indikátor, že se něco děje a mám být v pozoru.
Ono je právě matoucí, že když se nic neděje, tak člověk (skoro)nic nenahmatá😄, tak pak to může vyvolat dojem, “že se to nedá najít”😊!
Buggyro a to jste mi připomněla s tím kulháním, jsem to sem chtěla napsat už před třemi týdny a pak na to zapomněla. Měla jsem tu kováře, je teď velmi vytížený a nemohla jsem ho sem dostat, tak se to protáhlo na 10 týdnů, což by nebylo upe poprvé, ale přes sezonu, kdy je zelený, rohovina nám víc roste, se to snažím dodržovat jakože přesně. No nepovedlo se. Přijel, vystrouhal, jakože fakt hodně velký úbytek rohoviny. Byl tu večer, druhý den nic, kobyle OK. Na další den byl mráz, asi -7°C a odpo už flekatá na kamenech kulhala a nechtěla jít. Na žádnou trávu (ehm trávu?to je ta zelenkavá věc, co kouká půl cenťáku nad hlínu?) jí nikdo nepustil. Tže jsem si říkala, že prostě nemůže být přichvácená, z čeho jako, když jsou na seně? Nicméně jsem nahmatala prstní tep, ale jen na LP, což mi bylo podezřelé a byl jiný, než na jaře, kdy se přichvátila. Dala jsem pytlík. Vet jsem měla stejně objednanou na malou Dámu, tak když pak přijela, dozvěděla jsem se že: přichvácená není🙏! Vždy jsem měla naučeno, že když nahmatám prstní tepnu, která mi jakoby střílí do prstů, mám problém…A ono to není úplně tak. Je a není. Bylo mi řečeno, že prstní tep neznamená vždy jen schvácení, ale i jakýkoliv jiný diskomort v kopytě. Tady to bylo radikální vystrouhání + si kobyla mohla blbě na něco ostřejšího šlápnout a udělat si hematom, který není okem vidět a pak na tvrdém hrbolatém povrchu to bolí. Už se mi samozřejmě stalo, že po některém vystrouhání, které bylo takhle po delší době mi kobyle hůř chodily, ale ten tep jsem nenahmatala nikdy na žádné, tak to mě právě zarazilo, proč teď jo. Pak jsem jí dala ještě jeden pytlík a ten jsem jí rozpustila do 4 dnů, aby to mělo pomalý dojezd a od té doby vše OK. Kopyta má hodně plochá, jako měla moje stará beganka, prostě chlaďasi no. Tak jsem se zase o něčem poučila a chtěla jsem to sem dát, kdyby to mohlo někomu také pomoci.
A taky léčíme ten sarkoid 😔. Aktuálně 4x namazáno, zítra po páté. Dneska malá šla nabok. Nedobrovolná stranová práce 😔. Má to tvrdý a oteklý, sotva leze chuděra. A tý s fleky křuplo v bedně, chce si furt hrát a nechápe, že malá nemůže, tak jí aspoň zaměstnávám kebuli prací ze země a ve volnosti, aby se trochu upustila🙂.
Holky, musela jsem vám vyfotit, jak to vypadá u nás ve výběhu, to listí spadlo přes víkend, je to krása pro oko a balzám na nervy. Teda do té doby, než si vezmete kolečko, lopatu a hrábě a jdete sbírat kobyláky. Pak je to spíš o nervy 😏! Nicméně to neztížilo situaci jen mě, ale i těm dvěma jitrnicím, které musí vynaložit poměrně velké úsilí, aby v tomhle něco našly 😛.
Mám taky radost, že je to v pořádku! Prostě podzim no, to střídání teplot a tlaků neprospívá vůbec nikomu, zvlášť ne tomu, kdo má v břiše kilometry střev…
Buggyro, ano, pokud nic nevidíte, mají je v břichu😄, to podepíšu i krví😄. Nám bylo taky dycky divný, kam se to ztrácí… a kam mizí to listí…že asi větříček😄…Prdlajs, až teď, když nám tu listí překvapivě zůstává, jsme zjistili, že ho beganka a spol. statečně konzumovala😄jop, člověk se furt učí…
Zrzavci - neonky? Jedině na vostro! Spláchnu je do záchoda a to bude teprve jízda🤣!
Bassrock - soucítím, mít ve výběhu vysoce účinný Eta lux, to je prostě situace na pendrek! Tyhle jiné bobuloviny a peckoviny já tam naštěstí nemám, ale stejně je to pruda a stejně mám někdy pocit, že vůbec nic nechápu, jako welfare vs. nějaké přírodní zákonitosti a jiné tentononc… Můj zimní/celoroční (na léto mám ještě takový pasecí kus k tomuto) výběh je prakticky bývalá dubová alej. Majestátní a krásná. Duby jsou tedy po obou stranách zimního výběhu, vlastně by se dalo říct, že kolem dokola, protože ty koruny jsou rozsáhlé, do toho lískové ořechy, jasany a javory (jo, i ten javor, jen jeden naštěstí). Když jsem si sem léta páně 2006 nebo tak nějak přivedla první hajtru, něco jako rostlinná skladba mě tenkrát vůbec neeklovalo. A možná to bylo snad i dobře, že to člověk tenkrát tak nepitval! Protože si kolikrát říkám, že kdybych věděla, to co teď, tak si koně nikdy nepořídím, protože bych byla přesvědčená o tom, že uvidí výběh a umře. Nebo já nevím, proč se nic dřív tak nepitvalo a teď se to nějak víc pitvá? Koně mi tu žili pod jedovatými javory kleny, o kterých jsem ani netušila, že jsou problém, a hromadou dubů, jejichž žaludy jsme kdysi jako děti sbíraly pro prasata a králíky, tak proč by to nemohla dlábit herka? Až když jsem si sem měla přivézt právě ty dvě, co tu teď jsou a býv. majitelka mi tu z těch klenů málem omdlela, a já netušila “vo co de”, tak jsme je na tajňáka porazili, byly tu asi 4 takové menší stromy, ale ten jeden javor, co je součástí té bývalé aleje, tu prostě zůstal, protože je obří a nikdo si na něj netroufá, i vůči terénu, i vůči tomu, že nikdo neví, čí vlastně je? Koně se mi tu dožili 30ti let a sešli stářím a stařeckými nemocemi, tže někdy si tak říkám, kde je zakopán pes? To jen taková filozofická…že co je vlastně lepší, mít koně aspoň malinko jakože přírodně a s rizikem, nebo prostě na boxe a nějakém paddočku, ale v bezpečí? Nejlepší by bylo zabalit je do bublinkový folie, na hubu náhubek a je to 😄!
Verun, tak to je u nás jak přes kopírák! Můžeme si podat ruce🤝. Akorát, když si Vaše kobyla vyrobí břicho, pořád vypadá jako kůň, a ne jako sud s nožičkama, nebo almara🙄. I když musím říct, že tohle teď tady u nás mají všichni cobaři-stav jako těsně před porážkou 🙄
Jo, on se člověk snaží jakože o nějaký to welfare u těch koní, a pak mu do toho matka příroda takhle hodí vidle😀. Někdy si říkám, že jakože, jak bych vlastně měla chovat, aby bylo akorát trávy, ideálně bez cukru, nebo akorát sena, taky bez cukru, zajištěn pravidelný a plynulý pohyb, ideálně beze mě😄, různé povrchy pro kopýtka a to všechno na půl hektaru, který vám neříká pane (a nikdy nebude)? S rostlinou skladbou, která není ideální a nemůžete jí ovlivnit? Njn…I když ty duby bych nepokácela ani kdyby byly moje, protože to je hrozný zvěrstvo, tady lesy prakticky nejsou a já budu likvidovat i to málo, co tu zbylo? To by mě hanba fackovala!
Včera, když jsem šla odpoledne pro herky, že je zavřu, tak malá olizovala zelenou hlínu a velká louskala, co taky jinýho, že jo ? Celou cestu domů, když jsem jí vedla, tak to drtila v hubě, jak Marfuša, s naprosto triumfálním výrazem, že když já jí škrtím na seně, tak vona mi na to dlabe, najde si sama že jo…Já myslela, že jí tu kušnu vzteky urazím. Co má člověk s tímhle matriálem dělat, že jo? Pořídím si neonky a bude mi dobře😄!
Verun, ano žerou lískové oříšky i žaludy, něco ťukne o zem a ty dvě už běží to honem sebrat! Strašně mě to štve, protože vím, že koně by tohle žrát neměli v takovém množství a ty moje koně se sklonem k obezitě už tuplem ne, protože, co je žalud? Prostě jedna velká hromada tuku a směs taninů, ale taky vlákniny, vit. B. Koně přibrali za 3 týdny úplně nehorázně jen tady z toho. Měla jsem to tak na podzim vždycky u všech koní, co jsem tu kdy měla. Moje stará beganka žrala i dubové listí, to tyhle dvě naštěstí nedělají. Lísky, ty plodily letos takhle poprvé, co tu mám koně, nikdy před tím ořechy neměly a nebo jen symbolické množství, co jsme obrali do kuchyně, ale letos je to teda nálož🙄. Mám tu celkem 18 dubů ve stáří nad 60 let a 5 lísek ve stejném věku, jako ty duby. Pozemek je v nájmu, tedy kácet nesmím, a takto staré stromy, které jsou zdravé, bych ani nechtěla, a oplotit to nejde, protože to by pak koním zbylo asi 100m2 výběhu, kde nic není, tže je to utopie. A hlavně co bych s tím množstvím dělala, kam bych to dala a čím bych to odvezla? Prostě podzim je tu dost na hlavu, nemám ve výběhu žádné ovocnáče, tže nemusím řešit popadaná jabka, švestky, špendlíky a tak, ale zas tu mám tohle no…A to mi ještě známý řekl, že nedostatečně rozkousaný lískový ořech může svou tvrdou slupkou protrhnout koni střevo, což nevím, jestli je pravda, ale jsem z téhle informace děsně vodvázaná, protože vím, že s tím nemůžu nic dělat🙄. Nicméně mám na tomhle místě už čtvrtou generaci koní a jediné, co se zatím stalo je to, že jsou v tomhle období prostě všichni jako koule🙄, ale vzhledem k tomu, že je to před zimou, neštve mě to tolik, jako by mě to štvalo třeba v červnu😉.
Buggyro, díky moc! Tak tohle vidím vážně poprvé v životě, kdybych to našla na herce, stopro nebudu vědět, co to je! Tže jsem zase poučena! Děkuji!
Nálepy - tzn. že když na to sáhnu holou rukou, bude to lepit, budu to nějak cítit? Já viděla na koních jen vši, a to už je 20 let zpět, ani nevím, jestli bych to teď ještě poznala, vůbec se v těchhle vnějších parazitech nevyznám…
Já s tímhle taky nemám žádnou praktickou zkušenost, jen vím, že to existuje, ale to je asi tak všéécko. Jak vlastně ta vajíčka vypadají? Jako rýže? Nebo menší? Já vůbec nevím, jestli bych si toho všimla, když ani nevím, co mám vlastně hledat, a nikdy jsem to neviděla? Odčervuji 2 x ročně, dle doporučení vet, když se k nám holky nastěhovaly a neznala jsem předchozí odčervovací schéma, odčervovala jsem podle koprolky. Pak už jsem jí nedělala a dle vet najela na schéma na jaře pyrantel, těsně před zimou moxidectin, pak druhý rok jaro i před zimou ivermectin, letos jaro zbytek ivermectinu, co jsem tu ještě měla, a teď před zimou ještě nevím, musím napsat vet, pojede k nám řešit ten sarkoid, tak snad mi něco přiveze. Repelentuji prakticky pořád, až teď jsem toho nechala, jak se ochladilo, tak mám asi 10 dní bez repelentu.
A z jiného soudku, včera dojel po 10ti týdnech kovář, vystrouhal, po schvácení ani stopy, přestože mi koně poslední cca tři týdny solidně bečkoidní, protože žaludy (těch naštěstí nebyla taková úroda) a lískové oříšky🙄(těch byla nadúroda první rok za dvacet let, co mám herky) a ty dvě kanimůry jen lozí pod ořešáky a louskají🙄. Naštěstí už to dochází, obojí, žaludy i ořechy, tže budou mít brzo po hehe, aktuálně mají jen seno a vodu, žádná pastva ani příkrm, tak snad přijde “tuhá” zima a budou zas jako modelky.
Buggyro, stalo se mi přesně to, co Vaší mamce. Akorát šlo o buchtičky se šodó a shodu blbých okolnosti. Měli jsme tam totiž naráz novou soudružku učitelku a kuchařku. Ta původní kuchařka věděla, že šodó nejím a dávala mi jen suché buchtičky s čajem. Ta nová to nevěděla a já se to bála říct. Holt líná huba, holý neštěstí. Úča byla dost “vostrá”, těsně po škole, tak si mastila ego. Donutila mě to sníst, seděly jsme tam dobře dvě hodiny, kdy ona na mě řvala, já brečela, jedla a pak všechno vyklopila, na ní😄. Spoustu let jsem tu úču a šodó nenáviděla. Jí už jsem to dávno odpustila a je mi to šumafuk a šodó normálně jím, akorát si to vylepším pěknou dávkou kvalitního rumu😄. Nema problema😄.
Sardullah, moc hezky jste to popsala, já chodila za komančů “jen” do školky, ale i tam jsme už museli poslouchat. Oběd se prostě dojídal, žádný to já nebudu, neexistovalo tohleto, když se šlo ven, tak většina školkových dětí (těch starších už) včetně mě, se uměla sama obléknout, zavázat si tkaničky u bot, a když nás soudružky učitelky venčily po místní vesnici, všechny jsme slušně zdravili, protože jsme překvapivě už uměli mluvit, mraky děcek bez šišlání a vývojových vad a taky nám bylo vštěpováno, že zdravit starší je slušné.
Když jsem pak v roce 1990 nastupovala do první třídy, matka mi vštěpovala, že: na cizí věci se nesahá, cizí zvířata se nekrmí ani nehladí, s cizími lidmi se nemluví a s cizími pány se nikdy nikam nechodí! Pár jednoduchých základních pravidel. Fungovala. Měla jsem skvělé a spravedlivé učitele, nám, kterým to učivo šlo, se snažili předat co nejvíc, šedý průměr třídy prostě udržovali tím šedým průměrem, tak aby se nikdo nemusel za nic stydět a valná většina spolužáků se bez problémů pak dostala s dvojkami a trojkami na kvalitní SŠ. A s lemplama se prostě nemazali! Prostě kdo byl blbej, šel na zedníka, holky zas na rodinnou dvouletou školu a nikdo se s tím nepáral. Matikář po těch, co na to fakt dlabali, házel při hodinách křídou, houbou i svazkem klíčů. Zajímavý, že si nikdy nikdo nestěžoval. Každej se snažil, hlavně aby se to nedoneslo domů.
Jako malý smrádě, jsme taky všude lezli, zvlášť do opuštěných starých baráků, do bunkrů a tak. Téměř pokaždý nás někde někdo nachytal, dal nám céres a pár facek přes prdel a my se jen modlili, ať nás nedotáhne za límec domů, protože to by bylo bez večeře, s výpraskem a ještě bychom dostali zaracha tak na týden. Když mi současný smrad vleze do výběhu s rohlíkem v ruce, já ho vyvleču v zubech a on to na mě zkouší s právníkem, tak to jsme jako kde? Tže díky bohu za ty, co jsem rozbulela, ty už tady snad nikdy neuvidím!
Pro Orionku - komentář od Buggyry vystihuje vše, co jsem tím chtěla říct naprosto perfektně! Pokud mi sem přijde děcko v doprovodu zákonného zástupce a normálně se zeptají, úplně normálně jim odpovím a vysvětlím tomu dospělákovi, proč o takovouhle spolupráci nestojím. Takových lidí byly za cca 15 let slovy 2 KUSY. Ve všech ostatních případech to bylo přesně to, co popsala výše Buggyra. A s takovouhle svoločí se nemažu bez ohledu na věk.
A taky mě přestává překvapovat, že když se ke mě a k mým koním o prázdninách snažila vetřít nějaká děcka, protože jéé koníček a jéé prázdniny, a já je hnala svinským krokem pryč, protože tohle je ta poslední věc na světě, o kterou bych stála, některý se pomalu rozbulely, když jsem ně zařvala pěkně od plic. Ony na to asi nejsou zvyklé nebo co? Po*erové…
Poté, co jsem měla možnost vyslechnout si (asi před dvěma týdny) mistra odborného výcviku na lokálním učilišti pro automechaniky, jsem nevěděla jestli se mám smát, brečet nebo zvracet…Mají totiž jako učitelé manuál, jak se k učňům chovat?! WTF?Jakože nesmí idiotovi, co dělá podruhé druhý ročník říct, že je prostě lempl línej, a k ničemu, a ať jde radši na zedníka, že ten je jen na dva roky, tak to možná dá. Musí mu říct: “No dneska se ti to Honzíku moc nepovedlo, uvidíš, že zítra to bude lepší!” Jakože cože? Já si napřed myslela, že si ze mě utahuje, a pak ho poslouchala dál a dělalo se mi vážně nevolno. Patnáctiletej fracek, a kluk k tomu, potřebuje jen dlouhej bič a malej dvůr, tže tohle je co?OMG?
V devadesátkách jsem chodila na ZŠ, měli jsme dost krutýho matikáře a fyzikáře v jedné osobě. Taky mi řekl, že ze mě nikdy nic nebude, stejně jako mnohým dalším spolužákům, zvlášť po jednom klukovi se hodně vozil. No vzhledem k tomu, že ten “kluk” má teď vlastní autoservis a já dvě VŠ a stabilní práci, tak jsme zas asi tak tupý nebyli a ani se z toho nehroutili a nekončili na psychině. A že nám tenhle kantor fakt nandával. Všem bez rozdílu. Tělocvikářka zcela bez skurpulí řekla spolužačce, že je tlustá jako bečka a že s touhle prdelí tu hrazdu nikdy nedá. A co jako? Nic! Hrazdu dala, a žije dál, a je nyní velmi štíhlá. A úplně normální, taky žádná psychiatrie, překvapivě…
Když to tu čtu, vidím, že ten chlápek, co jsem s ním klábosila, měl pravdu, to co napsala Buggyra je šílený. 99% učitelů ze socíku a raných devádestátek by dnes zavřeli do krimu nebo do blázince. Se nedivím, že tuhle práci nechce nikdo dělat!