Příspěvky uživatele

Pane Goro, byl byste tak laskav a sdělil, abych se tím nemusel prokousávat a otevírat odkazy, co v těch čtyřech vědeckých odkazech píšou? Myslím, že tam je, že žádná rezidua v ničem nejsou. Je to tak nebo se mýlím? Děkuji předem za laskavost.

Panu Malinovi se omlouvám, že mu kazím jeho vlákno, slíbil jsem, že vás pane Malino nechám na pokoji. Taky se obracím na pana kolegu Gora a vás neobtěžuji, prominete mi, prosím?

---------------------------------

Pokud ve studiích je něco jiného, než se domnívám já, pak je nutné žalovat Dol, naší potravinářskou, zemědělskou i obchodní inspekci, za lživá ujištění, že v medu, ani v dalších včelích produktech není nic závadného. Možná dělám chybu, ale já věřím některým lidem vzdělanějším než jsem já, pokud je znám osobně. Jmenovitě MVDr. Peroutkovi, se kterým se znám osobně a mnohokrát jsem se jej na přesně toto ptal, i veřejně na přednáškách a i kuloárních rozhovorech. Podle jeho tvrzení v medu není nic závadného. Kdyby bylo, a to i v mikromnožstvích, nesměl by se v ČR prodávat. Podle Dr. Peroutky se v medu nedá objevit nic a na jasnou otázku, zda jsou všichni, co se bojí reziduí pitomci, inteligentní pan doktor diplomaticky krčí rameny. Ale já, díky tomu, že se známe 60 let, nepřehlédnu spiklenecké mrknutí okem.

Nejlepší kámoš Petr je asi proto nejlepší kámoš, že se snaží jít do hloubky věcí stejně, jako já. Před pár lety se usnesl, že chce vlastní vyvíječ aerosolu a protože návod k použití na internetu od Dolu byl nejasný a protože prodej vyvíječů měl na starosti Kamler Fr. a Petr se s ním nedokázal domluvit telefonem, do Dolu dojel pány vědce vyzpovídat. Moudrý z toho ale nebyl. Až do dneška.

Kromě jiného se dozvěděl, že včelstva nelze Amitrazem předávkovat. Konkrétně se ptal na počet kapek Varidolu na knot při fumigaci. V doporučení Dolu je nelogická neúměra, moc se neřeší jak velký nástavek vs počet kapek. Jiným vědcem mu bylo vysvětleno, že Amitrazem nelze vč předávkovat. Schválně to píšu znova (pro pana Malinu a další aktivisty, kterým je ideologie a aktivizmus nad rozum).

Jasně jsem tu vypočítával na příkladu s gramem v kapse vs tunou v ruksaku, aby to mohli pochopit i ti s duchem mdlejším. Jasně jsem tu psal o protiblechových obojcích pro psy a kočky, kde jsou tisícinásobné dávky Amitrazu a lidi se s mazlíčky cicmají a spí s nimi v posteli a cicmání s mazlíčky dokonce dovolí i svým MILOVANÝM dětem. Vysvětlil jsem, že bez Amitrazu by nebyl vůbec možný chov nosnic (produkce vajec). A nebyl by možný ani chov prasat a dobytka. Marno, vše marno.

I my s Petrem máme vymyté mozky aktivistickým strašením (stejným, jako že třeba shoří planeta - co kdyby na tom šprochu bylo pravdy, a třeba jen trochu) tvrdou chemií a tak jsme opatrně obezřetní, také víme, vědcům se nedá věřit, viz shoření planety, Grýn Dýl a jiné nesmysly. (už před 50 lety měla nastat nová Doba Ledová a i tehdy tomu hloupí věřili, naštěstí bylo tehdy hloupých velmi málo).

Jasno mám až z posledních dnů tady z CHZ s Thymolem. Volal jsem to teď Petrovi a už jsme pány vědce z Dolu, KONEČNĚ pochopili. Někdo, tuším Goro, píše, že Thymol je smrtelný pro roztoče jedním dílem a jen čtyřnásobná dávka zabije včelu, u Amitrazu je to víc než 1:1.000, slovy, VÍCE NEŽ JEDNA KU TISÍCI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Thymol je asi ke včelám “laskavější” než kyseliny (a nebo je to svinstvo ještě horší? - velký rozdíl v tom nebude).

Tím je vysvětleno vše, jen Dol, když chce prodávat léčiva i tupcům – peníze nesmrdí, tak holt nenapíše těm, co se bojí tvrdé chemie, že jsou rozumu mdlého, jako si to můžu dovolit já, protože já to nepíšu pro peníze, jsem NEZÁVISLÝ. Ale nejspíš se liberálním progresivistům nakonec podaří umlčet i mě (nebo konečně natáhnu brka) a nastane nirvána organického, k přírodě šetrného a UDRŽITELNÉHO blaha. Nakonec i Martin věří, že idiocie nakonec zvítězí a že i v ČR budou jen kyseliny. Jak to tak vypadá, Martin je blíže realitě než já. Bůh s vámi! Nastala doba dle hesla: “Sbohem rozume”.

OK. Příště tedy neadresně, i když mě k úvaze a zdůvodnění inspirujete vy.

Ano, moje prizma Blaníku je hodně špatné, protože předpokládám, že KAŽDÝ chce co nejrychlejší rozvoj, co nejvíc medu a už i toho ze špendlíků a pak z třešní a taky předpokládám, že každý chce co nejzdravější včelstva bez nutnosti nějak moc řešit VD. Vy ale nepotřebujete…

Ale to vás jen tak zlobím, rozumím vám víc, než se vám zdá. Taky vím o ještě lepších věcech a postupech, ale jsem nějak líný… Možná by bylo vhodnější nazvat to raději pohodlím než leností, co vy na to?

Třeba byly moje pokusy s NN špatné proto, že to nebyl čistokrevný Lang, ale pokusničil jsem, stejně jako Jindřich Boháč, jen s NN 39x15x11. Boháč strašně zasvěceně psal o NN Langstroth, ale nikdy Langstroth neměl. Ale to  mu nebránilo propagovat NN systém a dokonce založit společnost PSNV. To já zasvěceně píšu o Blaníku a dokonce v něm i včelařím. Ovšem ambice založit pracovní společnost blanického včelaření rozhodně, ale rozhodně nemám!

Mildo, uvažuju pořád co psal Goro o nevybraných zásobách a už mi došlo, proč je to pro mnohé problém, že pak vč nechtějí do medníku přes věnce zásob.

Goro totiž (teď se zase urazí) používá ŠPATNÝ = NN systém a ten neumožňuje zužování. I tak zvaní vědci v Dole a jinde vymýšleli nezužovat, jako že je to zbytečné.

Pořád mi debata s Gorem přijde jako jeden o voze, druhý o koze. Mě, díky zužování, než by vč přenesla plod za blinovku, tak raději odvíčkuje a spotřebuje = promění na plod zásoby nad plodem na plodových plástech ZÚŽENÉHO PLODIŠTĚ. Údajnou výhodou NN systému je práce celými N nástavky místo práce s jednotlivými rámky. 

Tak se na to podívejme:

U obou základních měr 30 a 24 zúžím na asi 6-7 rámků. To je asi třetina. Druhá třetine je zúžená na 8-9 rámků a lazaři na 5. Kdo nezná a nechápe zužování, jde o to, aby si vč “zatopilo” ve zmenšeném prostoru a to umožnilo rychlý jarní rozvoj - smysl to má ale nejvetší od konce února do asi 20.3., později je to už spíš problém. Jenže nastává poředjarní paradox, že na plodových rámcích není dost zásob. Když se zúží bez komory se zásobami za blinovkou, vč se stejně nerozvíjí, ví, že nemá dost zásob a ví, že pro ně nemá kam chodit a tak čeká na zdroje z venku. Ovšem komora za blinovkou je další “chytrá horákyně”, kdy je sice vč zúženo jen na rámky, kde ale nemá skoro žádné zásoby, ale zásoby má, jen je má za blinovkou. Tedy zásoby nemá, ale i má.

Když je vč zúžené a má na rozvoj omezený počet rámků, ale ví, že má zásob nadbytek v komoře, ODVÍČKOVÁVÁ zásoby na plodových plástech až k horní loučce. Tak, že jednou stěnou krajních buněk s plodem je dřevo. Proto jsem pořád nechápalco tu píše Goro i jiní nezužovači o věncích zásob nad plodem. Ale vyšší míra než 30 je problém, pak nad plodem zůstává zásob hodně a pak vč nechtějí přes tyto zásoby do medníku. Výjimečně se to stane i u 30, u 24 nikdy.

No a co s tím má Goro? Nezužuje a tudíž jeho vč nic nenutí odvíčkovat věnce zásob nad plodem a z toho je pak problém, který já neznám a konečně jsem pochopil, proč to já neznám. Nezužovat šlo, když se převěšovalo a vytáčely se nespotřebované cukerné zásoby do medu, což je dodnes velmi oblíbené u velké části takyvčelařů.

Dále - zúžené plodiště se rozšiřuje mezistěnami. Ale po jedné, ne, že třeba 8 rámků obsednutých se doplní 3 M najednou (u 7 rámků po zúžení rovnou 4 M atd). To by vrhlo vč ve vývoji o týden i dva zpátky! Racionální včelaření rozšiřuje pomalu po jednom rámku a rozšiřuje M za plod a když je vytažená jde do středu a na její místo opět M. Protože je to pořád zúžené, nikdy do M nedají věnce zásob, ale M zaplodují vždy až k HL. 

Tady jsem co nejstručněji popsal mechanizmus zužování a tudíž vysvětlil důvod.

--------------------------------------

Nepomůže u NN systému zmenšit prostor buchtami, vyvložkovat například 10 rámků Lang na 8. Tudíž Goro vůbec nikdy nemohl zažít to kouzlo zužování a porovnat s nezúženými. Mnohokrát jsem tu (i jinde) psal o svých NN pokusech a jak jsem je nedotáhl protože jsem viděl, že v NN systému je vždy o týden, někdy ale až o dva týdny pomalejší rozvoj a vidina toho, že z toho nevytočím jednu, ale i dvě bedny medu mě odradila pokus nezrušit. 

Ale já bych s NN systémem dnes zužoval horní bednu složeného plodiště a i to by nesmírně pomohlo v rychlosti rozvoje. Když k ničemu jinému, tak k dokonalému vyčištění zásob nad plodem horního patra plodiště. Proč to vím? Zužuju a zjistím, že nemám vysokou blinovku 30? A mám 24? OK, jde tam 24. Ale když nemám ani blinovku 24? Lépe než nezúžit je prostě dát jen 15 buchtu (buchtou nazývám přepážku bez díry) s tím, že hned při další návštěvě stan to napravím. Většinou zapomenu, zezhora nevidím výšku přepážky a i toto zúžení hodně pomůže. Často se mi stalo, že na nízké přepážce začaly se stavbou divoké trubčiny. 

Nedovolil bych si staršímu Gorovi radit, já bych ale způsob jak si poradit našel, já ano. Zúžil bych horní NN a spodní plodový nechal plný, tam stejně moc zavíčkovaných zásob není. Možná pan kolega poslechne a překoná ješitnost a napíše nám sem výsůedek a poděkuje a přizná, že ho to nenapadlo. Ale mám za to, že jediný kdo tady uzná, že něco nevěděl, nedal si říct a nebo na něco neuměl přijít sám JSEM POUZE JÁ.

Netušíte to! Jsem vlastenec, patriot s velkým národním cítěním a mám důvod být hrdý na svou zem, kterou se celá staletí snaží cizáci zašlapat do země. A někteří v tom cizí moci vydatně pomáhají, třeba cenzurou. Pro mě je cenzor ještě opovrhovanější povolání, než kat nebo bachař v kriminále, nebo příslušník STB. Naštěstí se k tomu většina lidí nepropůjčí. Zatím.

Ano, dopustil jsem se té chyby, jak správně říkáte. Protože.

Úrodné kraje = zemědělství a potravinářský průmysl je pořád zemědělství. Navíc někdo někde musel vyvinout a vyrobit stroje pro zemědělství a potravinářství. Zlín - Baťa, obuvnictví patří do vlastně zemědělství, i když si Baťovci stroje pro svou výrobu vyvíjeli a vyráběli zvětšiny sami. Netuším kde měli strojní výrobu kromě Sezimova Ústí, kde dodnes není NIC významného, snad jen ten, jak se tu říká Kovák.

Zruč nad Sázavou, okraj Vysočiny, kdysi zaostalý kraj podobně, jako ten Sezimák a tam expandoval Baťa a městečko z toho žije dosud, i když obuvnická výroby je v nenávratnu. I Vlašimsko - vlastně celé Podblanicko bylo velmi zaostalé a kdyby tam v r 1936 nepřestěhovali z Prahy Žižkova muničku, jen se tu ševcovalo, i můj otec byl obuvník, neboli švec. Málokdo ví, že televizi vynalezl sedlák z Vracovic Holeček, zemřel když mi byl rok, já ještě znal jeho syna a viděl jsem na dvoře, stodolách a střechách maštalí a seníku prapodivná elektrická zařízení. Ještě já na Dolnokralovicku, když jsem stavěl dálnici místo vojny, viděl doškové střechy na vsích a dokonce úplně novou v Hulicích, tedy ještě před pouhými 50 lety si někdo dal došky jako krytinu chalupy. A tak dále. Byl tu drsný a nesmírně chudý kraj a od středověku Vlašim - městem se stala jen díky Janu Očkovi, protože byl kámošem Karla IV a tady se ve velkém vyráběly punčochy z netkané textilie, velmi tenké plsti. K tomu se tu chovaly desetitisíce ovcí. Vlašim měla první veřejné záchodky, pouze pisoáry a pouze pro pány, asi v celém království. To ne, že by tu žili tak čistotní mužové. Punčocháři potřebovali moč na odmašťování ovčích roun a tak moč odevzdávaly všechny hospody v širokém okolí. Protože to nestačilo - punčochy se v té době dokonce exportovaly, tak proto, patrně podle příkladu staréhoŘíma, dali postavit měšťané ty záchodky. A tak dále, nechal jsem se unést s vyprávěním o mém kraji, omlouvám se. Dokázal bych o těchto věcech napsat mnoho stránek. Třeba že se tu husačilo. Po vsích se chovaly husy ve velkém po chalupách. Ty se soustřeďovaly kolem a v Načeradci se porážely, vždy ve čtvrtek v noci a ještě za svítání je odváželi formani do Prahy, aby v neděli v bohatých rodinách měli oblíbenou pochoutku vyšší střední třídy. Dokonce kvůli tomu postavili silnici z Načeradce do Mladé Vožice. Obživu městečka zničila železnice přes Vlašim, postavená 1891 a ještě jako dítě jsem nechápal, co to je za podivné laťkové ohrady poblíž vlakových zastávek a něco jako nízké kozí chlívky, mnoho"kotců", protože se “husačení” přesunulo z Načeradecka na Dolnokralovicko a železnice umožnila lepší a rychlejší dopravu do Prahy. Máma pocházela z Trhového Štěpánova, který je na té dráze z BN do dnes zbouraných a vodárenskou přehradou zatopených Dolních Kralovic. V mámině rodině se každý rok vyprodukovalo 50-60 husí a máma s podivně vlhkýma očima vyprávěla, že nesnědli nikdy ani jednu…

Muniční továrna byla požehnáním, do Načeradce je to z Vlašimi 15 km a denně odtud PĚŠKY chodili lidi do práce! Rodina vybrala jednoho mladého, poskytla mu veškerý servis a často to byl jediný příjem rodin, kromě mizerného výnosu z malých kamenitých políček České Sibiře. Umí si to dneska někdo představit? Moje babička (ročník 1891) když ovdověla, za války chodila 10 km ze Štěpánova denně do fabriky pěšky, jen když byly závěje jela vlakem - dráha stála peníze…

--------------------------------------

To o průmyslu v Česku nemám ze své hlavy, někde jsem to kdysi vyčetl a měl jsem upřesnit, že jsem měl na mysli spíš 19 stol a 20 do asi tak ww2.

https://www.obecvracovice.cz/obec/historie/cesky-tesla-genialni-sedlak-experimentoval-s-televizi-ve-vsi-bez-elektriny

Na fotce vidíte vpravo kousek zeleného plotu zanedbané předzahrádky Holečkova statku, který je na protějším rohu než je zastávka busu.

To jsou všichni? A jestli byl Fahrenheit Polák, pak má jméno asi tak polské, jako jediný jejich skladatel Chopin, jehož otcem byl Francouz. Je nutné si uvědomit, že jich je 4 x víc a tudíž by měli mít, pokud by byli tak kvalitní jako Češi, také 4 x víc vynálezců, rozumíme si? To je ale neliberálně nekorektní, viďte? Ale pravdivé!

A ne jen vynálezců, co třeba hudba? A co třeba malíři? Co spisovatelé? Vzpomenu si na jediného… Ale jeden je ještě dobrý, to stejně velký národ na jihovýchod od nich nemá ani jednoho. Gogol (čti Hohol) byl pokud vím básník. Prostě jsme nejlepší, v poměru kolik nás je a bylo, nemáme na planetě konkurenci, avšak to se moc do liberálního světa nehodí, chápu. Ale že se něco zatají neznamená, že to neexistuje.

Teď jsem už unaveně znechucený já, Češi na to mají přísloví: “Já o voze, ty o koze”.

Goro včelaří nevím kde, ale Slovensko má už kontinentální klima a podle kontextu, co kdy Goro “pustil” za info, tak včelaří z mého pohledu ve včelím ráji. O MS to víme, že včelaří ve včelařském ráji a zrovna tak Havelka v Benátkách, i když je ode mě o víc než 130 km dál na západ, tak je o 200 metrů níž.

------------------------------

Zkusil jsem a větší hovadina než dát medník nahoru neexistuje. Vč se zhroutila (3 pokusná vč), ani se nechtěla rojit, nechápu, asi jim tam utíkalo teplo. Spíš se ale jednalo o tak nepřirozený šok, že to vzdaly.

Zopakuju, kdybych já včelařil tam co MS nebo Havelka, mám přes metrák medu průměr! Škoda, že MS nevyzkoušel Blaník jak se tu holedbal.

To samé o ležanu. Ten funguje v Maďarsku, kdyby znali Blaník, mají víc než dvojnásobek medu.

Tak je to vždy se vším. Na ČR je pozoruhodná jedna věc a je to důkaz mého tvrzení. Nejvíc průmyslu vzniklo na Vysočině a v Severních Čechách, na Ostravsku, pak kolem Plzně - vše neúrodné kraje. Na úrodné Hané NIC, v OL nic, v Mělníce a jinde v Polabí nic kromě Pardubic a Kolína a MB je umělá prosperita daná jedinou obří fabrikou a jinak NIC. Jihočesko to samé, jedno velké NIC, snad bývalý Motor CB a Strakonice - opět drsné hory či podhůří, jinak NIC.

Kde bylo neúrodno, přinutilo to lidi aby byli vynalézavější a podnikavější. V úrodných krajích (a zemích) neměli důvod inovovat a rozvíjet se. Maďaři, kromě Czepelu úplně bez průmyslu a tak dále a tak tam dodnes mají ležan a jak je to na Ukrajině jsem už vysvětlil. Také téměř žádný průmysl, kromě toho, co tam vybudovali Rusové za 500 let obývání levého břehu Dněpru. Jakým průmyslem se kdy proslavilo 4 x větší (počet obyvatel) Polsko? Kolik dalo světu vynálezců? Sklodowská žila ve Francii a na jiného Polského vynálezce si neumím vzpomenout, u nás jsou jich desítky, ne-li stovky. 

Ano, v “zaostalých” krajích jde včelařit i v neckách. Nic je nenutí...

Tady vysvětlím Gorův omyl - tvrzení z příspěvku ze dne 18.11.2025, 08:09:30 ve vlákně

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/18585-zaujimave-videa-o-vcelach/9/?added=1

Pan kolega se tam dopouští nepřesnosti. Ta spočívá ve tvrzení, že vč raději hladoví než by odvíčkovala uložené zásoby.

Já tvrdím, že to ZJARA rozhodně neplatí. Včely za miliony let vývoje “vědí”, že na jaře je větší nabídka snůšky, než stihnou využít a že není konec června a že snůška ještě bude a bude bohatá. Naopak, jaro je jediné období, kdy včely ochotně vybírají ZAVÍČKOVANÉ zásoby. 

Nesčetněkrát jsem pozoroval, že za blinovkami v chladu dřív vybírají zásoby poškrábané, to souhlasí s páně Gorovým tvrzením. Pak ale nastane den, když včelař nerozšíří včas, že včely hustě obsednou i plást nebo dva plásty za blinovkou a začnou do nich dokonce nosit nektar, ale hlavně pyl, pylem začnou. Pokud ale včesltvu došly před tím zásoby v hnízdě, odvíčkuje a použije i zásoby za blinovkou. Naopak, jen v této době nastává jediná situace v roce, že v dobře vedených vč nejsou na vysokých rámcích pod HL žádné zásoby.

Prostě zvyklo se zásoby za blinovkou poškrábat (ne moc a už vůbec úplně odvíčkovat, vytekly by) a my si myslíme a většino to tak je, že je vyberou do mrtě.Když by přišla snůška před vybráním starých zásob za blinovkou, ano,pak ty rámky na vyvaření nevyčistí od zásob úplně a nechají zavíčkované zásoby. Ale v plodišti se to nepozoruje. 

ALE! Je tu jedn případ a už jsem Gorovo tvrzení pochopil. Kdžy s enepočká na dokonalou medníkovou zralost a včelař hloupě "preventivně) přidá medník moc brzy, pak ano, pak v plodišti zavíčkované zásoby být na plodových rámcích můžou, na krajních krycích rámcích rámcích by bylo zlé,kdyby zavíčkované zásoby nebyly. Vč má mít k dispozici pořád nejméně 5 kg zásob. Tmu odpovídají dva rámky 39x24 celé zavíčkované zásobami a u 30 jsou rámky odzhora  plné asi do 5/6. Protože ale já umím vystihnout pravou chvíli, proto to neznám.

-----------------------------------------

Ve stejném vlákně než jsem dopsal, stihl reagovat nový diskutér Milda. Přiznám se (a proto sem chodím, že se tu můžu něco naučit), že mě nenapadlo to porušení víček na vysokých rámcích s plodem. U mě jsou u víc než 90% vč vysoké PLODOVÉ rámky zaplodované až k HL tak, že jednu stěnu buněk tvoří dřevo a proto nemám problém s obsazováním medníků. Mildovi doporučuji vlákno Sběrný medník (a další, kde se to řeší) a nikoho tady na CHZ nenapadlo co píšete Mildo vy o odvíčkování rozdrásání zavíčkovaných zásob na vysokých rámcích. Za sebe vím jistě, že bych to pro velkou pracnost a nutnost omést včely nedělal, ale pozoruhodné je, že to mě, ani nikoho jiného nenapadlo! Na první čtení se mi zdá, že by ale bylo porušení zavíč zásob na vysokých rámcích (když by k tomu došlo) méně práce, než sběrný medník.

Mildo díky vám a vašemu otci, zase jsem se dozvěděl něco nového.

Skutečně nevím, jak dlouho se zdrží nektar dole (nebo mezi plodem při absenci TL) a je to jedno. Není nejspíš pravda o 5 dnech hladovění vč s plnými ZAVÍČKOVANÝMI plásty. Tohle bych měl jinde vysvětlit. Tak, jak jste to podal vy, je tonesmyslná dezinformace, která platí jen někdy a jaro není ten případ.

Až když jsem dopsal a uvažoval nad věcí došlo mi něco, co ode mě mělo zaznít především. Patrně mě vaše prohlášení tak šokovalo, že mě to vyrazilo dech a zmátlo. A ne vždy umím reagovat pohotově.

Vy jste se jasně odmítavě nevymezil proti OP a co je OP? S Mirem jste přátelé, když o něm píšete tak familiárně a tak přece víte, že celé OP spočívá právě jen a pouze v oddělení plodu od zásob a u Mira a jeho nesmyslů je to báječné a u podsouvání medníků nikoli?

Navíc, POUZE VAŠÍ DOMNĚNKOU je blábol o mednících navrch. Dokonce i Farrarův nesmysl s teorií NN systému spočívá v přidávání medníků na plodové těleso a to samé praktikujete vy ve své metodě. 

Takže. NN systém běžně odděluje zásoby pod stropem od plodového tělesa, sám jste to popsal a mě se to z počátku líbilo. Než mi to došlo. No a vy rozšiřujete plod a nepsal jste ani písmeno o snůšce. Takže jsem to pochopil, že prostě tak, jako já přidávám JEDNU MEZISTĚNU na konec hnízda (kde může i čekat při náhlém ochlazení a včely nemůžou ven pro snůšku), tak vy je podrazíte celou bednou v době rozšiřování a to tak, že snůška nesnůška, když je úl plný a hrozilo by vyrojení, přidáte NN mezi zásobní bednu nahoře a plod bude dole, oddělený celou bednou souší. Je to tak? Jinak by se vyrojily že? A právě tím přidáním souší (u mě je jádro medníkového NN z M) se vaše plodové hnízdo přesouvá o jednu bednu nahoru a loňská spodní bedna se státvá POL - je v ní jen jeden N SR a ten je na druhé pozici od česna a tudíž je trubčina roztahaná (podobně jako u škodlivé LBV) do všech NN (zase to ale funguje SAMOČINNĚ). Proto váš spodní NN není TL, nýbrž POL.

Takže nejsem to já, kdo si odporuje.

-----------------------------------

Hlavně ale neznám ani jedinou knihu nebo článek a věřte, že málo kdo toho přečetl tolik, co já, kde by se radilo dávat medníky navrch. Je to přece logický nesmysl a nikoho, kdo u práce myslí, taková hloupost nenapadne. Ale pamatuji si jednu výjimku a o té dám tady a teď zprávu. 

Včelařství asi v půlce osmdesátek psalo o někom, že má po zesnulém otci zděděné včely v Budečákách. To byly mesmírně pracné úlu, zadováky. Byly dvouprostorové, 2 x 12 rámků 39x24 a vč se mu pořád rojila, 100%. Protože za komančů se nedala koupit ani prkna, a když tak syrová a tak mu trvalo několik let, než si nadělal nástavkáče. Ale pořád na stejně špatnou míru 39x24x11, jen už byly čtvercové. No a aby se mu vč tak zuřivě nerojila, udělal v pevném stropě medníku Budečáku uprostřed díru o průměru 12 cm a na to položil nástavek 39x24x11 se soušemi. Asi čtvrtina vč to obsadila a zamedovala, plod ne. Zbytek to ignoroval a vyrojil se stejně jako by tam díra a položený VN 24 medník nebyl, ale i tak to byl úspěch a ukázaná cesta. Pak mu další rok došlo odříznout strop medníku úplně. Paráda! Obsadilo to asi 40% vč, zbytek to ignoroval a vyrojil se.

Pak mu došlo, že musí vyjmout z medníku medové plásty, dát do nástavku a do původního zadového medníku dát souše, mezi medníkem a plodištěm byla vždy samosebou mřížka. Tady už byla úspěšnost kolem 70%, něco se ale stejně vyrojilo a tak mu došlo, že bez převěšení plodu to s mřížkou nepůjde.

Pak měl kolega konečně udělané nástavkáče a jeho několikadílný seriál končil tím, že nechápe tak velkou oblibu zadováků. Čas mu dal zapravdu a dnes už nikdo normální nevysouvací zadováky nemá.

Stejně to bude s UVR. Jako USA zavrhly NN systém po ww2, nebránilo to Československu (pár podivínům, kteří to měli dobré u KSČ, jinak není možné aby jim Strana tolerovala Americký úl a provozní metodu), že tu BOHUŽEL zavedli v Americe už dávno “mrtvé dítě” = NN systém, tak se tu nyní propagují stejné výstřelky, jako třeba ležan nebo UVR. To přejde stejně, jako dnes jsou zapomenuté zadováky. Ale zpráva stará asi 10 let, že ve Švýcarsku roste část včelařů, kteří kupují zadováky a učí se v u nich dávno zapomenutých úlech zase včelařit. Pracnost jim nevadí, asi tak, jako tady si někdo taky rád komplikuje život ležanem, UVR, NN systémem, LBV a OP. Do stejné kategorie moderních zfamfrnělých Švýcarů (kerý už roupama nevědí, jaký kraviny vymejšlet - jak by řekla moje máma) já řadím Krávu, Japonec a podobné nesmysly a stejně tak Černého sice nástavkáče, ale bez rámků jen z horními hranolky. Ve známém videu tento aktivista (video se Stonjekem) přiznává, že med nemá. (za tragédii považuji, když aktivista učí na včelařské škole!!!!)

https://www.youtube.com/watch?v=GACc14nUgR8

Takže ano, jako jde vozit písek v cisterně, jen špatně, pracně a nesmyslně, ALE JDE TO, tak jde včelařit i s přidáváním medníků nahoru. A někdy to vyjde, rozodně to ale není pravidlo, spíš výjimka. Někdo to rád horké. Já ne, co nadělám?

Pane Goro. To je jako s vařením vosku ve studniční vodě a nebo jezdit autem pod vlivem. Tvrdit, že jezdit nalitej ničemu nevadí, protože dotyčného ještě nechytli (a nestalo se neštěstí) neznamená, že je chytré jezdit pod vlivem a že to bude stoprocentně fungovat vždycky. Ono se dá bourat i ve střízlivém stavu, jen ta pravděpodobnost u nalitého je několikrát větší!

Co popiusujete je nesmysl, POKUD se dodrží jedna zásada, na kterou většina pořád zapomíná.

Drtivě drtivá většina přidává medník nějak jakoby PREVENTIVNĚ, v hloupé představě, že raději o týden dřív, než o den později, že aby nevznikla rojová nálada. STOKRÁT jsem vysvětlil, že medník (a pak každý další) se přidává, až je i na straně krajních plástů "od zdi" tak načerno včel, že není vidět plást. U většiny vidím, jak v medníku jsou včely na prostředku, blíž ke stěnám bloudí sem tam včela a od stěn není ani jediná. Pak platí co tvrdí Goro. Dokonce je tu video o jakémsi Tomášovi, který nemá dost včel ani v šestirámku. Má v něm jen 5 rámků dál od sebe, uprostřed je plod, z každé strany vedle mizerně obsednutý plást a na krajích ani nechtějí stavět, nemá kdo stavět, je to tam úplně bez včel!!!!

To je jedna věc. Další věcí je, na co já stále zapomínám, že drtivá většina nerespektuje předchozí zásadu a když je úl mizerně obsednutý, pak by se (nikdy jsem to, co tvrdí Javali i Goro neviděl) asi stát mohlo (nevěřím, nedává to logika) dojít k odtržení plodu od zásob. Pořád jaksi Javali zapomínáte (u Gora je to pro mě děsivé), že dole v TL jsou kromě trubčáků také dělničáky, kam vykládají létavky nektar a kde tento přínos, podle mě, setrvává nejméně 2 dny. Navíc jsou zásoby na obou krycích rámcích, kde v úle s 11 rámy nikdy vč neplodují a krycáky slouží PRÁVĚ PRO TO, čeho se vy dva obáváte. Javali má desetirámkové B, vysoké jen 27,5 cm a Goro destirámkový americký paskvil dokoncer NN systém. To není náhoda vy dva! 

Pokud se přidává medník pod medníky, co na úle už jsou, tak vč není bez zásob. Jednak díky nehotovému medu v TL a jednak díky tomu, že snůška trvá. Jestli někdo přidává medníky a není snůška, to mi promiňte pánové, ale to pak nevčelařte a sbírejte místo toho známky!

Akát pane Goro tady nikdy nemeduje, ale včely na uživení na něm najdou i nektar, pylu z něj mají hodně. Ale za celý život jsem nezažil, že by bouřka tak otřískala květy (a nejen z akátu), že by žádné nezbyly. Navíc v té době nikdy nekvete jen akát, ale spousta dalších rostlin, z čeho bychom měli med tady u nás, když je tu akát na nic? 

--------------------------------------

Javali, vy se třeba po..erte, ale co tvrdím já tvrdí VŠECHNA odborná literatura jsou pro vás nesmysly, jen vy, protože to je asi na videích Pečinků, Sedláčků a podobných, víte své. Dost jste mě zklamal a to je řečeno velmi mírně. Takže jsem se strefil, že jste si nic nenačetl a nenastudoval.

Javali, vy věříte těm, co mají 50, 70 i více % ztrát a vy sám jste měl víc než 90% ztrát. Přesto vy mi něco ZAKAZUJETE? No, to jste tedy na slovo vzatý kabrňák a vaše sebevědomí je doslova bezbřehé. Dám si pozor, abych si víckrát nedovolil vám radit stejně, jako už nebudu radit panu Malinovi - možná byste se měli učit od sebe navzájem.

Měl byste se vzpamatovat a přestat vymýšlet nesmysly. Zdravé včelstvo nic z těch hloupostí nepotřebuje. Hleďte se soustředit pouze na to, aby byla vaše vč zdravá a beze stresu. 

Zdravá a bez stresu budou vč jen tehdy, když jim nebude člověk ustavičně házet klacky pod nohy a vymýšlet nesmysly aby napravil, co mřížkou, očky, sejty místo dna a podobnými nesmysly napáchal. To je jak na psychiatrii. Nejdřív je ničíte a pak zachraňujete jako hasič, co zapaluje baráky, aby mohl hasit.

Dám vám příklad vašeho nesmyslného uvažování. Jasně se píše všude, že se medníky dávají ZÁSADNĚ pod ty medníky, které na úle už jsou a nikdy se nedá SR pro trubčinu do horního medníku, jednoho z několika N medníků. Já vám to tvrdil, když se tady o té fantasmagorii psalo. Ne, neposlechl jste. Že jste neposlechl mě, chápu, nemám tituly, nejsem vědec a moje práce nejsou v novináchm ani v časopisech a ani na videích, která mají tisíce zhlédnutí. Mě tudíž  za autoritu nepovažujete, jak to většina lidí má, že co není v televizi nebo na videích, neberou jako pravdivé. A naopak, bedně a videím věří sebevětší zhovadilosti. 

Ale že nevěříte knihám a i knihám starým třeba i 100 let, to mě na vás doslova děsí. Vy jste totiž Javali patrně žádnou dobrou knihu nečetl, protože kdo je obeznámen s teorií ROZBĚRNÝCH úlů, ten se nesmysly už nezabývá, ví totiž pak JISTĚ, že to jsou nesmysly.

To samé platí o UVR, vám to také pořád hlodá v hlavě. Stačilo by se včelařsky dovzdělat a nemusel byste se zabývat nesmysly, které vyzkoušely tisíce včelařů před vámi a všichni s tím dopadli špatně.

(ležan se sem nehodí, je to jako vozit písek v cisterně - ne, že by to nešlo, ale nikdo chytrý, když nemusí, písek v cisterně nevozí, protože je to víc práce a méně písku se uveze)

--------------------------------

Vysvětlím vám, co jste si měl nastudovat a POCHOPIT sám:

Včely ve stromě mají nahoře připevněné plásty. Nad plodem pod stropem mají zásoby. Jak přibývá ve snůšce med, stlačuje plod dolů. Pod včelstvem je většinou hlubší dutina a tudíž má vč kam protahovat dílo a dolů posouvat plod, současně nad plodem přibývá med.

Jenže včelař, který nechce med v zaplodovaných plástech tohle nechce. Také vč v divočině by nikdy nemělo tak veliké nárazové snůšky, jako v zemědělské krajině a to samé platí i o monokulturních plantážích na pěstování dřeva, kterým nesprávně říkáme les. Skutečný les, na většině území ČR by to byla lesostep, by v normální krajině neměla jehličnany pod 600 metrů a smrky by nebyly až do výšky asi 1.100 mnm. Převládaly by buky, na sušších místech habry, někde javory a vše nějak smíchané a daleko od sebe, že by nevznikala medovice z přemnožení producentů. Nastudujte si to.

Moderní včelař na širokonízkých mírách objevil fintu, kterou se dá příroda = včely ošálit a vůbec to nepostřehnou. Prostě mezi plod a med, který v úle už je, dá prázdné dílo. Tím napodobuje nejpřirozenější způsob života včely medonosné, napodobuje to stlačování plodu do nižších partií, i když úl stojí na nahoru leze medník. To ale včely nemají jak postřehnout a nemají to čím pochopit. Lidé by to pochopit měli, někteří mají čím. Včelstva by nikdy ve stromě nemohla dávat další med nad strop dutiny, je to tak? A už vůbec by se nemohlo stát, že by nahoře nad medem byly najednou prázdné plásty - to včely za miliony let nezažily a tudíž to je pro ně těžký stres. Poradí si, samozřejmě a pak, za několik měsíců “záhadně” uhynou, protože se k tomuto stresu přidá spousta dalších stresíčků a v součtu je to zhoubné. Předkové: “stokrát nic umoří i vola”. A vůl byl v životě našich předků tvor největší síly, symboplem největší tuposti je vůl až pro nás.

Tak ještě jednou Javali: 

Včelstva by nikdy ve stromě nemohla dávat další med nad strop dutiny, je to tak? Ale jen a pouze pod med, který tam už je a nad plod, který tam je. S touhle primitivní logikou, kterou by mělo pochopit i desetileté dítě, se dá u včel úplně vystačit. Tady tudíž MUSÍ být možnost mezi polod a med dát prázdný medník. Jakmile je ale plodiště vysoké, stačí i jen o 4,7 cm než 30, ve většině let nastává problém. To netvrdím já prohoha! Na to přišli před více než 100 lety pánové Dadant, Blatt a někteří další. To tito lidé stanovili optimální výšku plodiště na 30 cm a počet rámků plodiště 12.

Vše ostatní jsou technikálie. Jenom se ukázalo, že je více nízkých medníků lepší pro včely - je to menší jednorázové zvětšení prostoru = menší stres (ale také jednodruhové medy, možnost dřív zralého medu a tudíž častějšího odtáčení atd). Ale současně se ukázalo, že pro plod je lepší co největší souvislá plocha, která ale nesmí být vyšší než 30 cm. Pak je jediným řešením více rámků než 9 - Tachovák, 10 - Lang nebo B atd. Potom šestirámek je úplná zhůvěřilost, pramenící z absence elementrárního včelařského vzdělání. Stejně tak UVR. A že UVR funguje v Polsku? No a není u nás nejblbější úl Adamec nejrozšířenější a méně chytrý by usoudil, že je úplně nejlepší, když ho používá 80% českých včelařů?

Ví se, že PŘIROZENÝ je čtvercový půdorys. Tomu u míry dlouhé 39 odpovídá 11 rámků, u míry, dnes už téměř zapomenuté 37 je to jen 10 rámků a u míry dlouhé 43,5 je to rámků 12 a to je naprosté optimum, co se týče plochy díla prp plod. Lang má délku rámku ničemnou, na 13 rámků málo, na 12 moc. Lang také nezná výšku 30.

Dostatečné plochy lze dosáhnout podstavením NN pro hlavně trubčí plod pod VN = plodiště, který jsem já nazval TLumič a je to ryze můj objev, tedy pokud má trubčinu spolu s dělničiou. A celá moje práce a snažení za posledních asi 15 let je o tom, že by u originál D-B možná mohl odpadnout spodní NN ve funkci TL. Jinak mi dokonale vyhovuje míra 39x30x11 + libovolně NN 39x15x11 a ještě lépe 39x11x11.

PÍŠU TO TU POŘÁD DOKOLA A UŽ JE TO ÚNAVNÉ!

--------------------------------------

Kdo se bude obtěžovat tohle všechno - ale tak jasně a tak stručně, jak to dávám já, není napsáno v žádné mě známé knize - nastudovat a POCHOPIT, bude vědět, že včely žádný úl v úle nepotřebují, nepotřebují už vůbec polystyren, ani žádnou jinou izolaci, nepotřebují nic než tenkostěnný úl se stěnou tlustou 18-20 mm a zastínění úlů před sluneční výhní. Úl nesmí mít ani jediné očko, nesí mít paroprodyšný strop a strop MUSÍ doléhat na HL rámků a ne být nad nimi jako u průhledné tvrdé folie. Za stěžejní objev lze označit velmi malé česno, stačí 10 cm2 a kdo nevěří ať udělá 12-15 cm2, ALE ROZHODNĚ NE VÍC a pak ÚPLNĚ odpadne vlhký med, o kterém Klíma umí taky hodiny řečnit. Ale hlavně, nikdy se nesmí použít žádná kyselina. 

-------------------------------------

Kdo plně pochopil co tvrdím o přidávání nejlépe N medníků, taky pochopí, že hnízdo nesmí být vyšší než 30 cm. Pozoruhodné ale je, že prostor pod dělničím hnízdem nezvětšuje hnízdo až tak docela, zcela náhodně jsem zjistil, že funguje jako “pojistný” ventil, včelám neumožní dosáhnout rojové zralosti, ale nijak je neochlazuje, neomezuje, přesouvají tam, DOČASNĚ jedním slovem “přetlaky”, dané výkyvy počasí, snůšek a podobné. Je to jako chytrá horákyně, ta byla nahá i oblečená současně a metoda Blaník, použitelná v každém úle se širokonízkou základní mírou + nízké medníky funguje přesně stejně. Prostor pro momentální expanzi vč má a současně nemá. A tak se plně rozvine, plně pracuje a nechce se rojit, protože není nijak ničím omezované.

CO BY CHTĚL NĚKDO VÍC?!?!?!?!

Vy si těmito nesmysly vyrábíte problémy, které zase vymýšlíte jak řešit. Dříve se říkalo, že je to jak u … na dvorečku, co myslíte Javali?

Dám se rád poučit 🙂. Jistěže jde všechno, otázka je jen kolik medu za kolik práce?

Druhá otázka je, fungují nesmyslnosti odporující biologii včely VŽDY a naprosto předvídatelně? On ani Blaník není stoprocentní, viz třeba vlákno sběrný medník. Jsou roky, že je i 30 cm moc a nechtějí, BEZ MŘÍŽKY ještě k tomu, obsadit medník. S mřížkou bez převěšení plodu = POUZE PANENSKÝ MED je to naprosto nemožné se sumou práce, jejíž popis následuje.

Prostě dám se poučit. Jako MS taky tvrdil, jak je OP skvělé a pak zmlknul. Stačí se podívat na Sedláčkova videa, na jeho fantazírování, kreslení fixem na tabuli a blábolení o oddělení plodu od zásob pomocí nejen mřížky jedné nad plodovým tělesem, ale ještě i mřížek svislých a hned dvou a podobně a jak to pak uspořádat na zimu, kolik pracnosti to pak je? Blaník ve stejné době nedělá  VE VYSOKÉM NÁSTAVKU nic. Blaník, když má vysokou bednu plnou a opakuji, že vysoká bedna může být od 24 do 30 cm, je to celkem jedno, jen pod 30 cm bude méně medu při stejné práci, tak Blaník když má plnou vysokou bednu a pod ní je nízká bedna = TL (ne POL, ale musí to být TL), tak dostává jen medníky. Žádná mřížka, žádné přendavání nějakých rámků někam a nahrazování jinými, prostě nic. A už vůbec se 4 měsíce nedotknu rámku vysokého a už vůbec plodového. Vůbec do VN nelezu a o TL nemám tušení už vůbec, co se tam děje. I by mě to někdy zajímalo, ale že jsem líný a starý, tak holt vlastně nevím, páč tam nelezu.

Když je vidět, že je medník plný včel a jsou načerno obsednuté krajní plásty i ke stěně, kvete naplno špendlík a třešeň začíná bělet, prostě se medník s nezralým medem, na prostředku ještě asi ještě nedostavený, odloží stranou a na VN se dá další medník. Žádná mřížka, žádná kontrola VN, žádné protirojové kejkle, prostě nic.

Rozkvetla třešeň. Pokvete asi 10 dní. Za tu dobu se skoro každý rok bere první bedna špendlíkového medu.

Pak je vždy první medník plný. Odloží se stranou, jinam se odloží spodnější - “mladší” medník, na VN se bez kontroly a nimrání VN dá nivý medník, na něj se omete plný první medník špendlíku a navrch se dá v tom roce přidaný druhý medník. Ten bude bleskurychle postavený a plný třešně.

První bedna se vytočí a v tomto úkonu se posoudí, zda je potřeba třetí medník ještě ve třešních - začínají jabloně. Hrušky a švestky jsou bezvýznamné, nemají téměř med (Goro, jasně, pyl z něčeho, co nebylo stříkané je prostě BOMBA i ze švestek a hrušek, já teď mluvím o medu ano?). Pokud úl puká ve švech včelami, prostě se den dva po odběru medu musí zvednout skoro plný medník horní, sotva přijmutý medník spodnější a na VN se dá třetí medník a zase se vše složí.

Na asi polovině vč jsou nyní 3 medníkové NN, VŠE BEZ MŘÍŽKY a bez kontroly VN.

Naplno kvetou jabloně. Odebíráme v tom roce druhý medník s třešní na vytočení.

V té době rozkvétá, v jabloních, javor klen. Obyčejně se musí brát druhý medník třešně s jabloní a nahradí se opět na VN posazeným NN.

Rozkvétá řepka, 75% vč už dala dvě N bedny = 30-32 kg medu. A teprve kvete řepka a po ní ještě přijdou hlohy a současně dokvetou kleny.

Řepka je v plném květu, jabloně jsou pryč, bereme druhé a někde třetí medníky, většina vč dala - ještě neodkvetla řepka - dvě bedny medu. Pak bude u většiny bedna řepkáče, už jsme na 45 - 48 kg medu.

Hlohy to jistí, v té době ale zameduje smrk. Po hlohu jde malina a teprve začíná HLAVNÍ SNŮŠKA a je, tady u nás, asi 1-6.6. Malina tady u nás nic kloudně nedá, ale hloh a první smrk dá všude bednu (med z hlohu (+ smrku a kdo ví čeho ještě) mi nešmakuje, někteří ho vyhledávají), někde čtvrtou, u poloviny teprve třetí. 

Je asi polovina června, v konvích je 45-50, ale taky přes 60 kg medu. Někde i víc.

A může začít les, po půlce června zakvete velkolistá bezvýznamná lípa a po ní po 20.6. rozkvete tady u nás stejně bezvýznamná lípa srdčitá (malolistá). Ta kvete víc než 2 týdny a kolem 5-10.7. je ten rok defintivně slovíno. Neřeším červencovo - srpnovou melecitozu ani pohanku atd, na to se nedá spoléhat a tuháč úplně netoužím.

Začínáme krmit a to nejlépe ve stejný den odběru medu (pustá teorie, jsem rád, když to dokážu druhý den, ale ještě před 10 lety jsem to zvládal) a je nutné podat velkou dávku cukru 1:1 asi 8 l = 5 kg suchého cukru. Odeberou to za 24 hodin a hned jde druhá stejná dávka a po asi 2-3 dnech třetí. Posledního července má každé vč odebráno nejméně 15 kg suchého cukru v roztoku 1:1, hustším roztokem se krmit nesmí (hustý roztok = těžký stres). Krmí se skrz medníky, úly jsou plné včel a při zmenšení úlu by vyhnaly mladušky - dlouhověké včely. Samosebou při posledním medobraní se, BEZ KONTROLY VYSOKÉ BEDNY, musí vystrojit budoucí KK rámky, které pak skončí zjara v TL a pak jdou na recyklaci. Jernže metoda Blaník produkuje tolik nového panenského medníkového díla, že s euž několik let extrovním vystrojováním KK nezdržuju. Je tam NN stylem padni komu padni, stejně mám medníkového panenského díla nadbytek.

Krmí se přes jeden, někde 2 a výjimečně i 3 NN. Bez obav, včely po letním slunovratu nejdřív dávají zásoby na vysoké rámky a do medníku až přebytky a ne do všech,a le pouze do toho co je přímo na VN. Ano, tak jednoduché to u Blaníku je. Horní bedny se berou když je vidět, že jsou řídce obsednuté.

------------------------

Je čas na rekapitulaci tohokterého roku. Polovina vč dala v průměrném roce 3 bedny 15 medu = asi 45-48 kg. Druhá polovina dala 4 bedny = 60-65 kg medu. Je sem tam rekordman, že dá i o málo víc. A to je řeč o průměrném roce. Ale rekordman se u mě neprojeví, viz následující.

Většinou to ale já dělám tak, že slabším přidávám nehotový, ve smyslu nedostavěný a neplný medu, medník a tak slaboši dodělají med rekordmanek. Někde se dělá odd a dostane, aby se odd nemusel krmit, jen medové N rámky a nebo NN/6 - mám k 6 r plemenáčům i 6 r polonástavky. To je sice škoda medu, ale odd jsou o to vitálnější a taky nemám čas se o ně starat a krmit je, syntetická těsta nikdy nedávám a dělat medotěsto nemám čas a jsem línej se s tím crcat. To dám raděj ten med. Ve finále je to vlastně lacinější a nebo vyvážené super kondicí oddělku.

Nemůžu dělat statistiku výkonu té které matky, protože vyrovnávám výkon. Dělám to tak, že silným vezmu nejhornější medník se včelami a plácnu ho na slabocha a oslabené dostanou na VN nový medník. Jasně, že se létavky vrátí, ale mladé včely zůstanou u slabšího vč.

Nechovám matky, nesleduji výkonnost a tudíž je moje včelaření ryze medově-užitkové. Umím to dokonale a tak chov matek nechávám na lepších než jsem já, kteří zase umí dokonale matky. (hlavně jsem nesystematický bordelář a všechny pokusy o evidenci a vyhodnocování jsem prostě vzdal - pro mě zbytečné trápení sebe sama)

-----------------------------------

Naštval jste mě pane Malino a zařekl jsem se, že na vás nebudu reagovat - nakonec jste si to toužebně přál. Na druhou stranu, díky Bohu (a vám) že debatujete a tak mě nas.ání na vás brzy přešlo (jsem měkkejš, zvláště k mladým, když se mi zdá, že mají čím myslet).

Kdo to dočetl až sem a počítal, a pochopil to, tak já od květu špendlíků do konce července nebyl u většiny vč ve VN, vlastně jsem celé téměř 4 měsíce u včel nedělal nic než jen přihazoval DO SPOD POD MEDNÍKY, CO UŽ TAM BYLY bedny a vytáčel plné. Proč je nutné med odtáčet (Javali) jsem vysvětlil už několikrát jinde.

Zkuste mi tu kdokoli napsat, jaká včelařina by byla ještě méně práce. Jo, jako dítě mě včely štvaly, že se jim nedá dát na zápraží chalupy každému vč okurkáč a ty blběny to nenosí rovnou do flašky. Vlastně jsem tomu infantilně hloupému snu přizpůsobil svoje včelaření a ve špičce vlastně jen vybírám, vytáčím a podhazuji suché medníky. Jen mě mrzí, že mi to někdo nedal takhle, jako já vám, hned a pod rypák a musel jsem to přes 40 let pilovat. Co já musel všechno nastudovat, kolik včelařů navštívit a vyzpovídat (nebyxl internet a ani pevný teloefon neměl každý) a kolik nadělat kravin. A teď, když to konečně umím, jsem starej, unavenej a nezvládám to. A z některých by mi hráblo! Hlavně z mladých, ti mají ještě šanci, se starým toho už moc udělat nejde. Včetně mě.

Já právě vím přesně jak to dopadne, mám to za sebou asi 50 let a viděl jsem výsledky celkem nedávno, když jeden “vykopal dávno pochované dítě" - myšlenku UVR. Ale někdo si říct dá, někdo ne. A nic bych nechtěl víc, než se v tomto případě mýlit.

Jo, někde jsem nedávno psal, že chytřejší se neučí na svých chybách a snaží se poučit z chyb druhých, psal jsem, že to bylo životní krédo mého otce. Já měl to štěstí, že rodiče a jejich známí byli chytří a uměli mě upozornit, co tady u nás nefunguje. Mě stačilo to vidět u druhých.

Dám vám příklad. Byli včelaři, už všichni vymřeli, kteří nedali zaboha dopustit na zadováky - Budečáky. Vývoj nakonec ukázal, co přežilo. Ale i dnes se najde někdo, kdo je ochotný pracovat v zadováku. S ležanem je to horší a s úzkovysokou mírou je to bláznovství. Relativně nedávno to zkusil doveda, už nevčelaří, psal na VF pod nickem KTM. Nedal si říct a Sedláčkova míra vysoká 34,7 mu nestačila, tak šel ještě výš, na UVR 24x39x11 a pak na 39x45x11, jako že dohromady výška 30 a 15. Dopadlo to katastrofálně. Znám ho osobně.

Komu není rady, tomu nepomůže ani Svěcená Voda.

Velice vám děkuji.

Videa by byla asi nejschůdnější, jenže nevím jak na to a jak mě nebaví žádné hračičkování, nikdy v životě mě technická udělátka nebavila, spíš otravovala a odpuzovala, tak se obávám, že bych se to nenaučil (kdo něčím pohrdá a ve skutečnosti se naučit nechce, nenaučí se). Asi by byla potřeba lepší kamera než mobil a já ještě v životě neviděl naživo ani selfie tyč (snad moje děti a vnuci selfie nedělají a jestli, umí to dokonale utajit, selfie mánie je důkaz dušecní nahoty). Ne, to není pro mě, už se to nechci učit, nebaví a se.e mě to.

Přidám příběh, příhodu z “natáčení”.

Měli jsme s manželkou krámek s rybářskými potřebami. Brzy po roce 90 se tu objevily elektronické hlásiče záběru. Záběr dokonale signalizuje přehnutý papírek nebo větvička, nebo stéblo trávy. Ale aby to rybář nemusel shánět, dělají se “číhátka” a “policajty”, tehdy kus na krámě tak 10-15 Kč. První hlásiče byly za 1.500 jeden a víc a jsou potřeba dva. Jenže k tomu je potřeba speciální stojan se závitem, kam se ta hovadina namontuje, tedy místo vidlice za 50 Kč musel být Rod Pod, tehdy za asi 2-3 tisíce nejméně (laciný toho “uměl” málo). Myslel jsem si, že nikdo nemůže být tak blbý, že by si tu k.avinu koupil (soudě podle sebe). Kor když je policajt za 15 Kč a nebo stéblo zadarmo.

NO TO JSEM SE TEDA SPLET!!!!!! Všichni to chtěli. Já nechápal a neměl sílu jim vysvětlovat, že jsou blbí, že na co elektronickou hovadinu, když to jde velmi dobře bez toho a tak jsem to vzdal. Manželka trpělivost s hlupáky měla, ona byla lepší obchodník, hlavně kšeft a že chtějí nesmysl? No a co? Kšeft je kšeft a když je někdo tak duševně nahatý, že chce úplný nesmysl za rakertu, OK, marže byla na všem stejná, asi 25%. A nakonec, jestli na hlásiči byly najednou třeba 300 stovky a na mechanickém číhadle 3 Koruny, stačil jí jeden hloupý hračička když koupil dva pípáky, číhadel by musela prodat 200. 

Je tu ještě druhá věc. Normální lidi na ryby chodí aby měli klid. Ovšem ty pípáky, to je prokletí, pípači s tím otravují všechny kolem vody a kde jsou tihle bezohlední neřádi, já být nemůžu. Tento typ “moderních” bezohledných si taky pouští na plný koule rádio a to je snad ještě horší, než ty pípáky. Já mám rád ticho a doma rádio ani TV nesmí být! 

Ne, je dobře, že jsem starý, já se do tohohle světa fakt nehodím. A kdo bude chtít doopravdy informace, najde si je. Kdo je líný číst a chce jen pohodlná videa, stejně mu včely uhynou a nechá toho. Takový je totiž líný úplně na všechno a jak zjistí, že je se včelama starost a práce, to ho bude obtěžovat.

Kozina nemá velkovčelařství, to je včelař sportovec a srdcař. Je to o tom druhém, co těsně před zimou říká v titulku mezistěny a pak mě neřekvapuje, že takový génius má 150 úhynů.

Kozina mě, Blaník ani CHZ nepotřebuje. Na YT má video o svém úlu a za den má 1.400 shlédnutí.

Jen mi dneska psal jeden začátečník, který jak říká naštěstí narazil na Blaník tady na CHZ. Po prvním roce včelaření, vlastně necelém, včelaří od jara, po fumigaci před pár dny u svých několoika vč za 3 dny našel všude do 10 brouků. Je rád, že ho zaujmul Blaník.

Snad se dožiju a Kozina zveřejní kolik medu, kolik práce a jak zdravé to má a zda měl úhyny a v čem. Viděl jsem ho naživo jednou, znám ho ještě z VF a jako jeden z mála se mě zastával a nevěřím, že by uměl lhát a tak snad sdělí jak to u něj bude. Jeho video jsem neotvíral, nemám videa rád. Stačí titulek, jemu fandím, ale nevěřím, že to může dopadnout jinak, než jsem predikoval a on to neunesl.

Na YT jsem ale o kousek níž narazil na dovedu s videem ze září, také jsem ho neotevíral a tomu tedy rozhodně fandit nebudu. Mě úplně stačí titulek. Mě totiž úplně stačí jen ten titulek - Krmení, léčba, mezistěny a příprava na další sezónu

Ani nevím, jestli mě zajímá někdo, kdo v září dává mezistěny.

https://www.youtube.com/watch?v=Ua0WOhNYuxs

Jó ne!

A já nevěřím, že je to POUZE konzumací medu. Ten je asi důležitý, to ano. Důležitější je pohyb na vzduchu, v lese nebo na zahradě, všestranná práce kolem včel. Pak vdechování vůně ze včel, z vosku, propolisu, mikrokapének medu při vytáčení a vyčištěná psychika. Neřádi, až na výjimky, nevčelaří a tudíž včelařští známí a osobní přátelé včelaři jsou nedílnou součástí celkového vlivu včelaření na délku, ale hlavně na KVALITU života. Znám totiž i včelaře, kteří i víc let měli cukrovku, med nesměli ochutnat a stejně se dožili déle než většina. Mám dost vrstevníků, kteří když vidí, že jsem schopný kácet stromy a kompletně zpracovat (jen mám ani ne poloviční výkon než zamlada) tak si ťukají na čelo. Zatímco sami leží od rána na kanapi s lahváčem, čumí na bednu a čekají už jen na tetu s kosou. Ti nejpohodlnější mí vrstevníci a i někteří mnohem mladší, už jsou jinde. Na jiném kanapi. Jestli tam mají TV a lahváče nikdo neví.

“Život je jen náhoda, plyne jako voda a smrt je jako moře. Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později…” 

Pan Werich mi snad odpustí, že jsem to maličko přejinačil, spíš zkrátil. Každý to zná.

Ještě se vracím doplnit. Nikdy v životě jsem dobrovolně necvičil a nesportoval. Mám práci místo fitka, k hopsání přes švihadlo a jiným nesmyslům se většina nepřemluví, včelaři pracovat venku musí a to je to, podle mě, nejdůležitější.

Mnohokrát jsem se vymezil, že většinou neuznávám na včelařinu názor. Biologie se neřídí názorem.

Ale tady jste přesně předvedl, kde já u včelařiny názor uznám a respektuji. Vysvětlím.

1 - Rabovky existují.

2 - Jedni je mají pravidelně, jiní někdy a někdo vůbec.

3 - Většina nebádá PROČ k rabovkám dochází, někteří se snaží na kloub problému přijít.

4 - Velmi často je víc nešťastníků s rabovkami u těch, kdo kyselinují.

5 - Naopak, kdo ta svinstva nikdy nijak nepoužije, rabovky nemívá a tudíž je to jasné?

6 - Tím ale není řečeno, že VŽDY má rabovky každý kyselinář a to samé naopak.

Když jsme se shodli, že kyseliny jsou tou poříčinou, pak jde už o to JAK ty zhoubné kyseliny poškozují včely jako jedince, nebo včelstva, případně biochemizmus úlu.

Protože neexistuje vědecký výzkum, pak můžeme mít NÁZORY, zda je to popálením tykadel, nebo zničením chemické rovnováhy včelstva a nebo je to ještě něco jiného, přesněji, že kyseliny zhoubně působí jiným způsoben, než tykadla a interiér úlu. Tady lze mít NÁZOR. Ale jen do chvíle, než to bude vědecky probádáno a objasněno.

-----------------------------

Za nutné považuji sdělení o něčem, co si 99% včelařů vůbec neuvědomuje (hlavně ti Západní, co jen kyselinují a i někteří naši výhradní kyselináři též). Ve včelím společenství, v úle, se naprosto vše děje chemicky. V úle je tma jak v … a naopak, jak se do úlu dostane světlo, je to poplach, protože včely na světlo reagují strachem, že se něco dobývá do jejich obydlí. A tudíž v úle vše řídí, chování každé jedné z desítek tisíc včel, řídí složité chemikálie. Ty se kyselinou zničí na dlouhou dobu, kyseliny se aplikují ve vražedně velkých koncentracích, jaké se v přírodě nemohou nikdy vyskytovat, v obrovských množstvích ve srovnání s tvrdou chemií až 10.000 x větších a po i několik dní. To nemůže nemít následky jak píše Goro a tak je jeho názor na způsob, jak ničí včely “léčebné” kyseliny možná chytřejší, než popálená tykadla. Nevíme a nebo to nevím já. Ovšem oba se shodneme na zhoubnosti kyselin. Stokrát jsem vysvětlil, že stran kyselin vs tvrdá chemie je to jen čirá iracionální VÍRA, která s realitou nemá, jak o věroukách víme, nikdy žádnou souvislost.

Co ale vím jistě, že ŽÁDNÁ kyselina v žádné podobě nesmí do mých včelstev.

----------------------------------

Cenzorka asi smaže. ALE!!! (Kometo nechte to tu, je to pro pochopení včelařiny podstatné!)

Tvrdím, že na Západě jsou nevzdělanější lidi než u nás, hlavně mladí (zelení a jejich “odrůdy”) a pochází odtud i kyselinová VÍRA u včel. Není náhodou, že od stejně tupých lidí pochází i Grýn Dýl, dochází vám to lidi? Takhle šílení, nevzdělaní a tupí aktivisté ničí životy milionů lidí. A bohužel i u nás jsou někteří, kdo té nesmyslné Víře podřídili svoje včelaření. To se týká nepatrného % lidí. U GD je postiženo, kvůli nevzdělanému aktivizmu nesrovnatelně víc lidí, totiž VŠICHNI. Já bych iracionálním bláznům právo na názor upřel, protože jejich názor ničí životy všem lidem v EU a tudíž i jinde a tak jde o velkou část lidstva. Proto se tak tvrdě vymezuji vůči jakémukoli aktivizmu, vždy vede do zhoubných konců.