Příspěvky uživatele

Popravdě, neumím přijít na to, proč je ve 30-50 mm PS v úlech tak vlhko, když v tenkostěnném masivním dřevu ne. Prodyšností to být nemůže, někdo dělal pokus, že naplnil okurkáč vodou a sklenici zakryl jen položeným prkýnkem. Za půl roku voda neklesla pod rysku, i když to nebylo venku, ale v místnosti, kde je přece jen tepleji. Z toho vydedukoval, a já tomu věřím, že je dřevo neprodyšné.

Ale.

Víme o tom, jak skvěle se dařilo včelám ve slamácích. Nevím nic o košnicích, ty už moje rodiče nezažili ani v dětství. Ovšem nejsem si úplně jistý, zda je slamák v tloušce rohože 80 mm prodyšný, myslím, že ne. Ale má neskutečnou tepelnou izolaci. Táta si ještě za mého dětství slamáky dělal, jenže byla potíž sehnat cepovou a pouze žitnou slámu a tak toho nechal. Také včely vykusovaly jakýkoliv špagát a muselo se to co 2-4 roky přešívat. Sisál vydržel asi dvojnásob. Dnes už by vhodné špagáty nebyly problém.

Nápad, který jsem nezrealizoval a už k tomu nemám chuť:

Mám za to, že mnou pozorovaná vysoká vlhkost v PS bude mít co do činění s rosným bodem. Myslím, že úl buď nemá mít izolaci žádnou (nepatrnou) - masiv dřevo 20-30 mm a nebo pak už pořádnou, například slaměnou rohož, hoblovačky v sendviči a i rozbitá sláma mezi hobrami funguje tak, že v úlech není ani malé vlhko (žádná očka, sejta ani paroprodyšné stropy). No a tak jsem si opatřil extrud 100 mm. Mám vyrobené rámy dolní a horní, jen jsem zjistil, že na průmyslové řezačce PS se tak tlustá deska nedá rovně uříznout. Svou řezačku vlastní výroby jsem dal nadšenci do PS úlů a když jsem jí chtěl půjčit na experiment z extrud PS 100 mm, nemá jí, někomu jí dal, když zjistil, co za hovadinu jsou úly od tady jmenované značky z Polska, Flugo - to není polystyren a podobné. Kolega už nechává PS úly dožít, což dlouho trvat nebude a už je nechce ani vidět. Má je spíš jako nouzáky, na oddělky a podobně.

To samé Petr. Kdysi si z nadšení k novince koupil desetirámkové Adamce Lysoň a přestal včelařit. Před asi 15 lety se rozhodl přejít na 39x30 - Blaník. PS úly ničemné konstrukce měly jakási mezidna, nebo dekly nebo nevím co a to když se vykuchá a dá pod nástavek 24 je z toho akorát třicítka. Jenže pouze na 10 rámků a pouze SS. Zkrátím to, úly nenávidí, má jen 4, naštěstí a nemá v nich včely. Používá je na oddělky. Včelám se v tom nedaří, je to velmi háklivé na zacházení, nejde to vyškrábat ani vyžehnout. Konec jeho včelaření na Lys 24 byl tehdy, kdy mu lednová vichřička rozházela úly po zahradě a včely to nepřežily. Nyní na úle musí být 25 kilo betonová dlaždice. Co se ušetří na váze úlu, nadře se včelař s dlažkou.

Kdysi mi dal jakýsi pan Svítek z Přimdy litý nástavek z tvrzeného kuličkového PS. Tvrzení ale bylo jen tím, že se do formy dalo víc koplenu. Lysoň to má udělané líp, tam je také hustší kuličkový PS, ale povrch je nějak ještě dotvrzený. Svítkovy nástavky - velká sláva a Včelařství pělo ódy pak nějak vyšumněly, včelám se v tom nevedlo dobře, stěna pouze 35 mm a byla průsvitná, Svítkovy úly měly dřevěné dno (já k tomu měl vyrábět ta dna + dekly, proto jsem dostal nástavky). Vyžadovalo to několik nátěrů neprosvítavou barvou. Bylo to zranitelné, ničemné, včely to zevnitř vykusovaly, musel být natřený 3 x latex a to jen do chvíle, než se latex film někde porušil, v tu ránu to včely začaly hlodat. No blbárna na entou a u mě úl z jakéhokoli PS už nikdy více!

Ne, PS je na úly ničemný materiál. Jedině snad zkusit ty tlustostěnné a to nikdo, pokud vím, ještě neudělal. Ale proboha proč, když nejlepší jsou včely v tenkostěnném masivu Sm 20 mm? A dokonce i v dokonale neprodyšné překližce Bo 18 mm?

-----------------------

Na závěr. Celý Blaník je založený na jediné věci a proto moc na míře nezáleží, vždy to musí být vysoký nástavek (24-30, ne méně ne více) na 11 rámků pro plod, JEN JEDEN!!! a k němu libovolný počet NN = tedy systém Dadant. A celé to nesmí mít nikde ani jediné očko a žádné síto místo dna, musí to být čtvercové aby to mohlo mít TS, která je pro včely lepší. Rozhodně nesmí být odvětrávaný strop!!!! Pak vč téměř nemají VD a jsou zdravá a bez úhynů, pokud včelař neudělá nějakou chybu a neodchýlí se od metody Blaník. Ovšem na tuháč je i Blaník krátký. Za určitých, mnou zde už popsaných podmínek. Tudíž ani metoda Blaník není všespásná. Je to ale nejlepší, co jsem za 60 let vyzkoušel. A málokdo vyzkoušel tolik věcí jako já.

(a stále věřím, že by se to dalo vylepšit a nebo že by mohlo být něco ještě lepší)

Velmi tvrdý odsudek! OK, beru, ani já se s nikým nemazlím.

Opravdu nemám jak zjistit HMF. Patrně jsem to popsal nesprávně, vy si to představujete jako zkažený hnus, já jen popravdě napsal, že mi to nevonělo a byl jsem připravený to včelám nechat, většina je nevytočená. Jsem nekuřák a mám velmi citlivý čich, soused kuřák ta víčka chtěl na vykusování pro sebe a rodinu a zdála se mu čerstvá. Asi mě máte za hovado a prase dohromady. Jak myslíte.

Jo a to podstatné. Neměl jsem posledních několik let medovici a víčka byla z 90-95% z kvěťáků, vytočený med vynikající vůně a chuti je velmi tmavý a nekrystalizoval asi 2 měsíce. Proto vím jistě, že podávaný výluh snědly a ukládaly to, co přinášely z venku. Jak byste to vyhodnotil, tu záhadu vy? Takže nejen ani stopa po zkyslosti a hlavně velmi tmavý med, i když zkrmován byl výluh z květových světlých medů. 

Druhá čtveřice vč dostávala rozmixovaný tuháč, mimochodem, ve vozkové drti nezůstávaly ŽÁDNÉ krystaly nerozpustné melecitozy a tak já můžu s klidem tvrdit, že vědci vědí ho.no a nebo existuje tuháč, který není z melecitozy, která je vodou nerozpustná. Tací jako vy Goro se mě můžou snažit urazit jak chtějí, zatímco vy jste vybádal dvě věci - ho.no a nic, já mám tento poznatek. Med z obou skupin se nijak nelišil. Takže i podávaný rozmixovaný tuháč asi spotřebovávaly. Toto by měl, místo kšeftování s léky dělat výzkumný ústav. Který má laboratoře, vybavení a mohl by zjistit úplně přesně, co se s medem vlastně děje a který a kam ho ukládají (a kdy, já pokusoval po odkvětu lípy). Na celém tom pokusu bylo ještě několik pozoruhodných věcí, podole mě menšího významu, které ale po vaší studené sprše už nezveřejním. Jen vím, že bát se tuháče je dětinsky, nebo stařecky hloupé, pověrčivé. To vím 30 let, že tuháč, když se dá NN pod VN v půlce září, včelstvům nejen neublíží, včelstva jsou mohutnější a po vyzimování početnější a dají vyšší výnos. Vy se tuháče bojíte. No, neumíte s ním pracovat. Pro mě je to doslova ZLATO.

---------------------------------

Měl jsem ještě uvést, že výluh byl určitě řidší než by byl cukerný roztok 1:1, soudě podle hustoty. Byl podáván ob den i dva v česnových napaječkách 1,6 l, které ale neplním nikdy úplně, odhadem to je tak 1,2 - 1,4 l.

Takže moje podezření na krmení ve snůšce některými “včelaři” je pravda a že by cukr braly píšete též. Nakonec proč by ho nebraly. Tak to jsem už doma a už chápu rekordy a dokonce i ta záhada, že jeden doveda ještě včelaří. Ona každá záhada má nakonec celkem jednoduché vysvětlení. Jen maličkost. Znám jednoho, který včelařil dlouho bez úhynů v Blaníkách. Až si přivezl dva oddělky a můžete hádat od koho. Pak mu víc jak polovina vč padla. Myslíte, že to bylo Blaníkem? Nebo roztočem VD, které neuměl ve svých vč najít a nebyli ani v těch oddělkách a nebo si spíš přivezl viry?

Upřesnění pro začátečníky o barveném cukru. Po ww2 v Německu chtěl stát podporu včelařům formou laciného cukru nebo dokonce zadarmo. Bylo to v době, kdy i oni měli lístky = přídělový systém, potravin bylo málo. Byla obava, že by s tím koumáci kšeftovali a tak byl cukr rafinovaný - obarvený. Museli toho nechat, protože ne, že včely přenosí zásoby, to je hloupost, pouze axiomatická vědecká hloupost, některými pořád uváděná jako fakt. Ne fakt, AXIOM. 

Ono je to totiž úplně jinak. Prostě včelaři převěsí plod i se zbytky zimních zásob a včely po vyběhnutém plodu jen doplní plásty medem ze snůšky, zimní sračky tam ale nad plodem zůstaly. Také proto u mě neexistuje vytočit vysoký černý rámek a dělám jen panenský med. Z čeho včelaři běžně po celém světě vytáčí med je jasně vidět v mém článku tady na CHZ. Kdo dokáže pouze panenský med, ten mě může soudit, ani jeden nízkonástavkář 100% panenský med nemá a vy to pane Goro dobře víte.

A kde se vzaly na mých fotkách černé hnusné plásty? Jinde píšu, jak jsem místo prvního medníkového NN podle metody Blaník dával celé bedny 24 a chtěl jsem, aby to matky zakladly a já měl oddělky. Nezakladla ani jediná z 8 vč. Další rok jsem tedy dal kromě SR doprostřed také zakladené tmavé souše vedle tohoto SR. Zase to nefungovalo a tak se dostal u mě med do starých souší 24. To jsem využil na pořízení fotek. Musím ale přiznat, že jsem med z těchto starých souší nepoznal od medu panenského. (tuhle info jsem mohl zamlčet, je proti všemu, co propaguji ohledně panenského medu,. šlo ale o jediný pokus,který vlastně původně jako pokus o chuťové vlastnosti panenského a obyčejného medu nezačal)

--------------------------------

Na jedné přednášce, patrně proto, že jsem kladl a hlavně JAKÉ jsem kladl Ing. Titěrovi otázky, mě a přítekyni dal sadu asi 10 malinkých lahviček se vzorky medů. Že to je to, jak Dol dělá soutěže o dobrý med a že to anonymně posuzují takto náhodně vybraní lidé. Med nám nechutnal, ANI JDEN VZOREK nebyl podle mých představ!!! Vše mělo nějakou pachuť, jakoby po plastu, zkysanosti nebo náznaku hniloby a jeden snad měl pachuť ropných látek, snad vazelina z medometu, olej, nebo tak něco. A to byly medy, které se někdo odvážil poslat Dolu na posouzení? I to je vysvětlení, že já nemám problém s odbytem, bez Koruny do reklamy nemám medu dost. Bez certifikátu za x peněz.

Ale vy víte jistě, že já jsem prase. No, velmi odvážné tvrzení a asi snad že nejsem liberál, bych si toto nikdy o nikom nedovolil. Já ne, dokud bych dotyčného nikdy ani neviděl, natož abych viděl jeho provoz a způsob práce.

Je načase informovat o mém pokusu se starým medem. Nemám možnost zjištění HMF ani chemického složení medu, mohu vše hodnotit pouze senzoricky.

O co šlo. Nevděl jsem a neměl jsem “zmáklou” technologii co s víčky. Pracně jsem je mixoval se studenou vodou v konvi a vzniklou medovou vodu po oddělení vosku dal jako krmení na zimu včelám. Velmi nehospodárné, pracné.

Med s víčky a různé zbytky, také třeba z čeření medu - med nikdy nijak necedím a jen 100% čeřím, měl namnoze nepříjemný nakyslo ztuchlý nádech zápachu, ne úplně skvělý, sice jemný, ale přece jen odér. Měl jsem strach, jestli, když by se to dalo včelám ve snůšce, že to bude cítit z medu. Takže. Jednak (nenažranost - bylo mi líto to jen zkrmit) a jednak nevědomí, zda je možné včely krmit ve snůšce - za celý život nevím, jestli by vč brala krmení ve snůšce. Konečně jsem to letos zkusil. Víčka jsem mixoval míchadlem na maltu se studenou vodou (děsně pracné) a oddělil ve stáčecí štoudvi, kdy jsem spodedm vypustil, po ustátí medovou vodu.

Tak první zjištění. Vč ve snůšce krmení medovou vodu a zbytky starého medu rozpuštěné ve vodě berou (ještě je potřeba zjistit, zda by braly cukr, ale proč to zjišťovat?).

Senzoricky je med vynikající kvality bez sebemenšího náznaku kyselého nebo jiného zápachu nebo pachuti. Podotýkám, že jsem tohle dělal až když byla pouze uživovací pozdní snůška - polovina července - konec květu lip, které tady nikdy nemedují, kdy včely větraly, voněly, ale v mednících nic nepřibývalo.

Jak si vysvětlit, že med nemá zápach “výchozí suroviny”? Zdá se mi - jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že včely krmení - vždy na noc kvůli riziku loupeže - spotřebují a do medníků dají přínos z venčí, který by jinak spotřebovaly. Proč by to oddělovaly nechápu a nevím. Stoprocentně by se to dalo zjistit třeba obarvením krmení. Což se kdysi zkoušelo a funguje to, bylo jasně vidět, kam krmení obarveným cukrem dávaly a kam ne. To jsem ale jen vyčetl ve starých Překladech, že dělali v padesátkách v Německu.

----------------------------

No a co mě nemohlo nenapadnout. Vždy mi bylo záhadou, jak někdo může mít 80, 100 i nad 120 kg medu od včelstva ve srovnatelných podmínkách, kde jsem já dokázal od vč (zdaleka ne od všech, ale max třetiny) vytěžit 50-60 kilo medu (ojedinělé vč taky 75 kg). Co když někteří cpou do včel ve snůšce cukr, podle mě spíš syntetický škrobový hydrolyzát, včely jej snědí a do medníků ukládají jen přínos z venčí? Není v této fintě to tajemství velmi úspěšných včelařů? Ještě těm rekordům věřím, kde meduje akát a pěstuje se slunečnice a po ní svazenka, případně dlouho medující pohanka. I tak by bylo 120 kilo medu od včelstva 5 beden Adamce!!! Ale tady u nás? A znám takového velkovčelaře s rekordními výnosy. Včelaří v Langu 1/1 a je tak vzdělaný, že neumí ani vyslovit slovo Langstroth a vyslovuje lastronk. Inu velkovčelař jak se patří. Úspěšný. Na co je potom včelařské vzdělání?

Dnes fumigace na dvou ze tří stan, na zbylém kontrola poslechem a vše živé. Všech 32. I to pospojované, kde jsem nevěřil, že to dopadne dobře. Ale ještě není konec února…

U Petra jedno padlo, jak jsem psal a druhé, vykrádaný abonent, se po zúžení česna na 3 včely ubránilo a vše OK.

Pro začátečníky. I když se vč ubrání rabovce, je nutné matku co nejdřív zjara vyměnit - nese gen slabé obrany úlu a je nutné od nich nestrpět v další sezoně trubce, kteří přenáší geny nesrovnatelně účinněji, než matka.

V tomto vlákně popíši včelaření na Novém Zélandě, s nímž na přednášce ve Vlašimi před pár lety seznámil mladý včelař, inžernýr, který tam jako nádeník včelařil u včelařského kapitalisty 4 roky.

Pracoval jako včelař v terénu. Promítl nám filmy a diáky, spoustu fotek. Toto píšu jako odpověď uživateli GW na šestirámek a svá tvrzení o nevzdělaných Západních včelařských kapitalistech.

Na NZ vůbec neznají (drtivá většina včelařských podnikatelů) mezistěny a dávat včelám stavět nové plásty. Jen když nějaké rámky rozflákají (zachází s tím hůř jak tady jezedák s hnojem - proto je Langův rámek humpolácky bytelný) a nebo zvyšují počty včelstev, pak koupí nové rámky s mezistěnou. Pro kapitalistu je neekonomické dávat mezistěny, včely, když už je dílo staré a černé a buňky příliš malé, musí dílo ohlodat a postavit nové plásty. Jenže včely nedokáží vyhlodat dna buněk a tak plást ve dně tloustne. Viděl jsem plást, kdy střed byl tlustý asi 15-20 mm!!!!!!!

Když náš dělník (vystudovaný inženýr, tak tam zacházejí  s našimi lidmi), říkejme mu Honza, skutečně se jmenuje Jan, vysvětlil majiteli, že z nových plástů na M je větší včela, která má logicky větší medný váček a tudíž při stejném letu přinese víc nektaru, tak teprve po tomto argumentu souhlasil s každoroční obměnou asi 10% díla (ten podnik mel pouze L 1/1 a pro plod i med stejné, černé, mnohokrát zakladené rámky). Tak malé % roční obměny díla se nemohlo nijak viditelně projevit a tak od toho kapitalista odstoupil a vrátil se ke svojí nenažrané debilitě, prože dávat stavět mezistěny je “zbytečný” náklad. Prostě kapitalista byl majitel a o včelách nevěděl vůbec nic, pro něj to byl soustruh, náklaďák nebo lopata, prostě výrobní prostředek. A to se tam těžil manukový med, kdy Honza říkal, že za 300 kilový sud byla u nás tehdy nová Škoda Fabia. Tak nekonečná je nenažranost kapitalistů, domnívám se, že ne jen na NZ. V té době (asi 15 let zpátky) na NZ neznali mor ani hnilobu, neměli tam ani VD a neznali ani CCD.

Kdo nerozumí včelařině a neobtěžuje se vzdělat, logicky by usoudil, že obměna díla je zbytečná i u nás v ČR. Když na to tady diskutéry upozorním, říkají že útočím a že jsem nesnesitelný, nerudný člověk, co nemá rád lidi (co myslíte Kometo?)

--------------------------------------

Ale stejný Honza sdělil i něco, co by tady bylo realizovatelné a co já považuji naopak za pokrok, v čem je včelařina (hobby včelaření na NZ neexistuje) na NZ o celé míle dál, než my tady v Evropě.

Když přesvědčil Honza kapitalistu, aby obměnil malou část díla, k jeho údivu to tam proběhlo následovně. Vyřazené staré rámky s plásty se odešlou do speciální fabriky. Tam se rámky i s voštím rozemelou na drť. Z té se vyextrahuje (Hoza nevěděl jak, já myslím, že jako tady vodou) vosk a ze zbytku se vyrobí vysokoenergetické pelety na otop, drahé a přesto není problém s odbytem, zákazníci na ně mají pořadník. Technologie z toho meteriálu asi vyextrahuje kovové sponky a drátky, ale rozmělněné by v topných zařízeních neměly působit problém. Stejná fabrika, na NZ je jediná pro oba ostrovy, vyrobí mezistěny.

Možná i to, že se rámky (na NZ výhradně pouze dřevěné) nevracejí do včel a ničí se, je jedna z věcí, že NZ nezná mor a jiné nemoci včel. Kdybych byl mladší, snažil bych se podnikat v tomto oboru. Tvrdím, že jen v tom je budoucnost evropské včelařiny. Jako byli Češi první na světě, kdo vyrobil mezisdtěny, mohli bychom být první v Evropě, kdo by ničil použité rámky a ty by se nevracely do včel. Tvrdím, že i plastový program by se dal takto realizovat. A tvrdím, že rámkové přířezy, vyráběné v nepředstavitelně velkých sériích by by byly tak laciné, že by jim výrobci přířezů nemohli konkurovat. A tak dále, a tak dál. Podle mě bychom se měli zabývat tímto a ne úkroky do slepých uliček, kudy cesta nemůže vést. Jen to rozpoznat je pro mnohé čím dál větší problém.

Pokusím se vysvětlit svůj pohled na některé věci tady. Cituji názor uživatele GW:

Polystyren jako takový je ve včelařině strašně na vzestupu, navíc při přímo astronomických cenách dřeva je levnější s daleko větší trvanlivostí a prakticky zvenku bezúdržbový, pokud s ním někde nepraštíte, neshodí Vám ho vítr a nebo s medníkem nespadnete ze stoličky.

Tomuto tvrzení kvůli vlastní praxi a pokusům nevěřím. Naopak, zejména mladí mají plná ústa ekologie, udržitelnosti a podobných prázdných frází, ale včely, podle mě, do PS nepatří. Také ceny dřeva nejsou, podle mě astronomické, ba naopak. Jenže, ke zpracování dřeva na úl je nutná nějaká zručnost a řemeslo a to bude u mladých ten největší problém. Ale proč neyužít umělých hmot i ve včelařině? A proč ne i polystyren? A je nepravda, že by byl odolný a bezúdržbový. Naopak, žere ho UV záření a to tempem, jaké nemá u ničeho obdoby, je to materiál měkký, háklivý, náročný na ultrajemné zacházení, ničí ho ptáci a nemusí to být datlovití, stačí sýkorky. Ale i to všechno by se dalo nějak překonat.

Navzdory fyzice se v tom včelám teplotně moc dobře nedaří. Je v tom celoroční, ne vlhký, ale doslova mokrý hnojník. Mám zkušenosti se samnosnými nástavky z extrud PS 30 mm a v ničem nejsou včely horší. Také med je v tom vlhký. Ale nebude to tím extruďákem, v sendvičových dřevoúlech, kde je 20-40 mm obyčejného PS je to stejné - vlhký hnojník, vlhký med.

Vyřadil jsem vše co bylo z PS a od té doby mám med vynikající vlhkosti pod 18%, většinou ale kolem 17% a i méně. Docela jsem tu několikrát popsal dva stejné úly na stejném podstavci pro 2 úly, dvě matky ségry z jedné série a v jednom úle med pod 17% a v druhém nad 19%. Jediný rozdíl byl, že “mokrý” med byl v úle, kde byla v dřevěném sendviči izolace stěn z PS 30 mm, druhý byl na stejnou míru, ale nástavky staré před rokem 1960 z hobry a mezi stěnami z hobry kombajnová (rozbitá) sláma. Úl nesmí mít nikdy ani jediné očko, to je pak med vlhký i v pořádných úlech. Vše jsem vysvětlil a ne jednou.

No a pojďme do Ameriky, GW mi nehrál na smeč a nebo si naběh na vidle tímto:

Ale pojďme na druhou stranu zeměkoule, co ti zpropadení amíci? Když zcela pominu názor, že v USA včelaří jen ti, co by se jinak vůbec neuplatnili, i tam se s úspěchem šestirámky používají. Jaká tam je asi snůška?

Tak v drtivé většině USA se včely nechovají kvůli medu, ale kvůli opylení. Protože kapitalisti jsou většinou nevzdělaní debilové, tak je lze očůrat malými včelstvíčky, protože se platí od přisunutého včelstva a nenažraní objednatelé = kapitalisti neumí chápat, že malé vč málo opylí, prostě kus a hotovo!

Právě “zpropadení” amíci je to, že jen diletant se zhlíží v jůseji a neumí chápat kontext a pak myslí, že co je dobré v USA, bude jistě dobré i tady.

Paralela v Rusku je pro mě novinka od Javaliho a za celý dlouhý život jsem nic takového nikde nečetl a neslyšel. S jedinou výjimkou a tu popíši v  textu níže. 

Nejspíš Javali něco nepochopil a nebo se jednalo o oplozování matek. Totiž. Existují dva způsoby oplodnění - inseminace a přirozené. Přirozené aby se dosáhlo absolutní čistokrevnosti je v zavčelených zemích problém. Obyčejně se to řeší tak, že se matky oplozují na ostrovech vzdálených napříkklad 50 km od nejbližší země nebo dalšího ostrova a ví se na 100%, že na daném ostrově žádné jiné včley nejsou.

Nebo se používá tzv oplozovacích stanic, doporučuji si nastudovat co to je a jak obtížné je takovou stanici v Evropě zřídit. Vždy to musí být velmi izolované místo v krajině (nejčastěji v nepřístupných horách), kde nejméně 25 km kolem dokola nesmí být žádné včely. Ovšem na 100% to nelze vyloučit.

Mnohem lépe na tom budou se svou obrovskou zemí Rusové. Prostě odvezou včely někam, kde nic nemůže přežít zimu, natož včely a patrně tohle Javali, aniž by to pochopil, někde vyčetl nebo vyslechl na internetu. Pak nesečtělý diletant bez základního včelařského vzdělání může považovat šestirámkový úl za použitelný v našich středoevropských podmínkách, protože to vidí u amíků a Rusů, jen nechápe kontext.

Toto napodobování je popsáno jako “kult cargo” u Tichomořských domorodců, kteří za ww2 viděli prvně v životě civilzaci, vojáky, konzervy a další civilizační vymoženosti. Pak, když ww2 skončila a vojáci odtáhli, domorodci pořád udržovali přistávací plochy bez buřeně, každou noc dělali ohníčky a mysleli, že přilákají obří ptáky, kteří zvraceli tolik báječných věcí, jako konzervy, sekery, pily, rýče a hrnce, kde když se převařila voda, najednou nebyly věčné průjmy a břišní křeče. 

Omlouvám se pánové, toto vše vidím já v šestirámkovém nesmyslu a GW mojí domněnku potvrdil odvoláním na “zpropadené amíky”.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

Napsal jsem vám dlouhou odpověď a nešikovným kliknutím to ztratil. Asi to tak mělo být. Tak to sdělím krátce. Vy máte šanci, vy ano. Ptáte se a hledáte řešení a ne jako pan Malina, kterému je všechno jasné a hledá vlastně jen toho, kdo mu kývne a poplácá ho po ramenou jaký je kabrňák. Pan Malina včelaří už 6 let.

Já se do včelařské rodiny narodil, včelařím 60 let (s přestávkami - puberta - slečny, vojna, ženitba, založení rodiny). Z těch 60 let jsem se nejméně 30, spíš 40 let pokorně ptal (dokud bylo koho) kámošů mých rodičů - včelařů, četl, studoval, pídil se všude možně a učil se. A pořád já jasno rozhodně nemám.

Vysvětlím vám všechno, co vím a umím, když se budte ptát a zajímat stejným stylem, jako jste se tu prezentoval. Pro lidi jako vy to tu píšu. Neberte mojí přímočarost jako útoky, proboha vůbec vás neznám a nic mi do vás není. Ale co se týče včelaření jsem nekompromisní. Buď to akceptujete (starého psa novým kouskům…) a nebo ne. Kdo mě vydýchal, neprodělal.

Kometu neberte vážně, nechová včely, jen je jedovatá, vždy, všude a ke každému kdo něco umí. Je to zapšklá paní, leží v internetu celé dny a někdy má slabší chvilku, že umí se mnou někdy i souhlasit. Ale jinak je to progresivistická liberálka typu političky s přezdívkou Zlá Mirka.

Nemám rád vytrhávání z kontextu. Jak bych vám vysvětlil, že někde, třeba, se šestirámek může osvědčit. Někde, kde je jalový kraj s minimem kratinkých snůšek, v krajině patrně nezemědělské, kde se vlastně jen paběrkuje a možná se tam ani nezimuje a neléčí. Třeba Sibiř, kde v kratinkém létě ani vč nemůže zesílit a vč se neléčí a nezimují a před zimou místo krmení se usmrtí - tohle dělá většina Kanady například a zajra kuopují tzv pakety v Kalifornii. Co se chcte šedý vlku naučit u těchto včelařů?

Tady u nás V NAŠICH PODMÍNKÁCH je malý i Blaník. Včelaři berou za základ plástovou plochu i se dřívím a jednostranně - je to jen orientační údaj pro představu. Tak rámek 43,5 x 30 má plochu 13 dm2 a šest rámků potom má 78 dm2. Píšeme tu o tom, jak zoufale malý je Adamec - 39x24x11 - 103 dm2 a vysvětlil jsem snad stokrát, že pak si tady zavést Lang 1/1- vysoký 23,2 cm,který má 104 dm2, je stejně hloupé a že nebylo potřeba zavádět tady Langstroth a kdo si ho pořídil, tak byl jen nevzdělaně hloupý, protože tím nic nemohl vyřešit, jen chtěl asi vlézt Americe do řiti. A vy přijdete s plodištěm 78 dm2. Pak mě buď zkoušíte, nebo si tu z nás děláte srandu. Já tu řeším, že dvanáctirámkový D-B má 156 dm2 a že se ukázalo - můj vlastní pokus, že je to zoufale málo a že tudíž neodpadá TLumič. Vysvětlil jsem stokrát, že PLODIŠTĚ musí mít v našich podmínkách s naší včelou asi 170 dm, ne ale víc a ne méně. A naposledy jsem to ZNOVU po mockolikáté vysvětlil v posledních několika dnech.

Současně ale říkám, že tam, kde je snůška z akátů je i Blaník málo, ten má VN jen 129 dm2 a současně PODROBNĚ vysvětluji, že ale s NN 15 má Blaník 193 a že je to už MOC a podrobně vysvětluji, PROČ je to moc. Podrobně vysvětluji v celé své práci, že úl musí být akorát, že moc malý, ale i moc velký je špatně.

Takže, vy nečtete co tu zkušení píší a říkáte názor nevzdělání v oboru. Ale u včelařiny nejde včelařit popdle NÁZORU (jednou se z liberalizmu všichni zblázníte), ale včelaří se podle přírodních zákonitostí a ty jsou ještě ke všemu v různých zemích často VELMI rozdílné.

Martin přesně vyvsětluje co nastane, když je někdo tak hloupý, že dá vedle sebe stavět volnou stavbu, včely prostě podle přírodních zákonů vždy staví vůči česnu ÚHLOPŘÍČNĚ. Já vysvětlil, že také proto nesmí být česno nikdy uprostřed, ale vždy u strany a také jsem jasně vysvětlil, u KTERÉ strany a proč. Česno v rohu totiž nejvíc napodobuje PŘIROZENOU úhlopříčnou stavbu. 

Vy píšete o šestirámnkovém úle, ale vidím v tom 5 rámků. Ani nemuknete jakou kvalitu má med, ve ztluštělých plástech je vždy vlhčí, než být má. Takže diletant, včelařící v polystyrenových (taky vlhčí med než v tenkostenném dřevěneém) asi šestirámkách, ale jen s pěti rámky, v každném NN má plod na jednom rámku uprostřed, vedle med a u stěn nepostavené nic. Na POUHÝCH 40 kilo medu by jeho úl musel mít dva VN/6 na sobě jako plodiště a asi 6, lépe 7 NN/6 vysokých 15! Monstrum by bylo vysoké 1,8 metru, vratké, porazí to i malinký větřík a co včelař ušetří na zádech tím, že je to lehčí, tím horší to bude pro včelařovo zdraví při té nesmyslné výšce. Kdo někdy spadl jen ze židle s nástavkem medu v náručí ví, o čem mluvím. K nesmyslu vysokému s podstavem 2,1 metru se poleze po štaflích!

Všimnněte si, že Goro, my Češi říkáme “vychcaně” mlčí. On je liberál a klidně nezkušené nechá, aby si nabili držky sami - on ctí jejich názor, i když ví, že je to názor hloupý. Já se snažím neumětely varovat když se řítí do maléru. Mě ale rádi neumětelové nemají, Gora ano, to jsou paradoxy viďte?

Děkujete panu Malinovi. Načtěte si, jaký je to včelař, tady u nás se takovým říkalo “z leknutí”. Včelaří 6 let a s velmi problamatickými výsledky, o kterých se moc nešíří, ale ví jistě, že já jsem debil. Je to ale tak slušný pán, že to takto nepíše, jen se to snaží sdělit o mě vším, co tu kdy napsal. Ano, já se nesytdím a nebojím říct, že když má někdo blbý názor, je má BLBÝ názor a dobře to nedopadlo ještě nikdy a tak to nedopadne dobře ani v případě šestirámkového Dadant-Blatta.

Mě zajímá pouze včelařerní bez úhynů a jen panenský med a jen z vyztužených rámků, které se nezbortí v medometu. Goro nedávno píše, že životaschopnější jsou silná včelstva, vy se ptáte na vědomně chované ultralazary. Umíte najít někoho, kdo ve středoevropských podmínkách ČR dokázal DLOUHODOBĚ včelařit v tomto nesmyslu? To samé platí o ležanu a úzkovysoké míře. Já jsem vzdělaný zkušený včelař a tak ihned rozpoznám aktivizmus od racionality. 

A že někdo vyrábí šestirámkové nesmysly průmyslově? No ano, to je kapitalizmus a trh. Zrovna tak někdo dělá ležany a je mu úplně jedno, že tady nefungují a je tak mazaný, že ti hloupí ho ještě milují a vychvalují za to, že je nevaroval, že to tady fungovat nebude. Ležany jsou jen do extrémně silných snůšek, kde toho včelař moc umět nemusí a kdyby tam chovali včely tak, jako my tady a v tom, co my, mají medu několirát víc. 

Dokud někdo bude poptávat sebevětší nesmysl, ihned se najde nenažraný kapitalista, který mu vyrobí a prodá sebevětší nesmysl. Za komančů byla Racionalizační komise a ta prostě kraviny vyrábět nedovolila. Tak si je lidi vyráběli sami a dnes jsou jejich “názory” navěky definitivně zapomenuté. (proč třeba tedy neoživit daleko chtřejší Brennerák?)

A víte jistě, že to výrobce myslí jako úl? Já mám nadělané šestirámkvé plemenáče a mám k nim šestirámkové NN. To proto, že například někdo chtěl zjara vyzimovanou matku, pořád se k odběru neměl (nebyla zadarmo) a včelstvíčko by se vyrojilo a tak okamžité řešení je tomu dát NN a honem jít zrychtovat pořádný úl, kam se to přeloží. Možná to výrobce myslel takto a najednou je po tom nečekaná poptávka? OK, výrobce rychle tržně vyhoví poptávce, protože tu není nikdo, kdo by nad, eufemisticky řečeno “nezkušenými” bděl. 

A protože nezkušeně nevzdělaných aktivistů, kteří nevčelaří podle přírodních zákonů, ale podle svých názorů, raketově přibývá, proto já říkám Bůh s vámi.

GW - víte čemu bych rozuměl? Svého druhu soutěži. Kdybyste to podal třeba nějak takto:

Ano, včelařit v Dadantu je snadné, dost silná vč a tak odolná proti stresům a virům - obecně CCD atd. Ale jak jinde píše Tom50 o slabých vč, že dají na jednu včelu vlastně několikanásobný výkon, pojďme zkusit tedy chov velmi slabých vč, jestli by to vlastně šlo. A je skvělé, že se na to, sice z PS, ale na vyzkoušení by to mohlo stačit, takže je super, že se na to vyrábí šestirámkový úl. Když se to neosvědčí, nevadí, šestirámkové plemenáče s medníčky se dají elegantně využít i v normální včelařině.

Tak kdybyste to podal takto, tak já budu první, kdo se toho chytne a půjde to vyzkoušet. Já ve věku 70 let ano, Goro například rozhodně ne a myslím, že nikdo jiný tady by to zkoušet s touto motivací nešel.

------------------------------------- 

Tom4 to má a psal mi v mailu, že to nešlo udržet na 6 vysokých rámcích a musel oddělku dát podspod ještě druhý VN6, že by se mu to snad v červenci vyrojilo. On zkouší, bohužel píše málo a sem už vůbec, píšeme si ale maily.

Já i Petr jsme vyzkoušeli zimovat na dvou VN 39x30x11 ale jen po 10 rámcích a dopadlo to katastrofálně, spodní patro bylo plesnivé.

Vydržel jsem to do minuty 12:00 a dál nemám sílu. Tohle je moderní včelaření? Nedivím se, že dal palec pan Malina. Nic víc není potřeba vědět.

Vy mladí, jedno vím jistě, Bůh s vámi!

Už rozumím. Vy,stejně jako MS, včelaříte ve včelařském ráji. Ve většina Česka a na České Sibiři tuplem, to, co píšete nemůžeme. Nemůžeme ponechat vč příliš mnoho prostoru. Nezvládnou to tepelně a buď se vyrojí nabo se stáhnou dolů a ignorují medník. Prostě to je u mě prazáklad a úspěšné včelaření je tu jen lavírování na hraně, co si můžu dovolit a coje už podtrhnu. Jestli dám čtvrtý NN - u mě první medník a za žádnou cenu nechci, aby v něm kladly a přidám ho moc brzo, vč ho nejen neobsadí, ale zjevně je to poškodí ochlazením hnízda. Plod asi nevyhází, ale takové vč už po zbytek sezony nezesílí. Jestli přidám první medník = čtvrtý nástavek v ploše, ve skutečnosti je na dně NN = TL, pak je VN (jako dva NN) a tudíž je to ekvivalent 3 NN, proto je první medník vlastně čtvrtý NN, tak jestli ho přidám o 2-3 dny později, než bylo potřeba, už je tam rojová nálada a tu si vč rozmyslí málokdy. Drtivá většina Adamistů dělá z neodbornosti tu chybu, že vyzimuje na 2 Vn 39x24, nezužuje a rámky má nazebrované, staré, mladé, se zkaženým pylem, dolní rohy dolního patra plesnivé a včelstvo nějak živoří v horním VN. Český génius s klasikou 39x24x11 má včely s bídou jen v horním VN, v době jívy rozhodně ne v celém a pak, když začnou třešně, radši o týden i deset dní dřív, než o 2 dny pozdě - tak skutečně uvažují - přidá medník. Výsledek je, že med pak vytáčí jen od necelé poloviny a byl by se schopný prát když mu řeknu, že průměr musí počítat z počtu zazimovaných a ne zpočtu co přežily zimu a daly nějaký med. Tady je příčina rekordů těchto myslitelů 60, 80 ale i víc kg medu. Jak se SPRÁVNĚ počítá průměrný výnos jsem tu udělal vlákno.

Tady jen aktuálně připomenu, jak se (podle Brennera) počítá průměr. PŘÍKLAD:

Zazimováno 10 vč v průměrné síle.

4 vč v zimě uhynou - stráta 20% je považována za ekonomicky únosnou.

Ze 6 pořežilých jsou dvě tak mizerná, že vůbec nedorostou do medníku a nedají tudíž žádný med. Vysíří se nebo s něčím spojí. Další dvě jsou rekordní a dají po 50 kg, dvě o něco horší dají po 30 kg medu.

Matematický génius sečte 2x50 + 2x30 a dostane výnos 160 kg medu. Vydělí to 4 včelstvy, která vytáčel a holedbá se, že měl průměr 40 kg.

Ve skutečnosti se výnos 160 kg musí vydělit počtem zazimovaných = 10 a pak je průměrný výnos 16 kg a to nepokryje ani náklady + amortizaci vybavení a kde je práce?

Kteří z těchto mají přece jen oněco vyšší IQ, ti pak sdělí, že vlastně pro med nevčelaří, že jim jde jen o radost a aby bylo včeličkám krásně. Těm je tak krásně, že z každých 10 vč 4 nedožijí jara a další 2 vč jsou na vysíření.

Tím to nekončí. Génius Adamita chce 10 vč, protože má 10 úlů a 10 míst ve včelíně nebo na zahradě. Neumí si udělat odd a tím by snížil medný průměr a tak shání oddělky. Někdo zjara vyzimovaná vč. Toho využili šíbři, kteří kašlou na med a chrlí oddělky - trh = poptávka / nabídka.

--------------------------

Ale to jsem odbočil. Vy pane Goro říkáte, že se teorií netrápíte (včelařský ráj). Kdo se u nás netrápí teorií, včelaří jako popsaný český Adamista.

--------------------------

Přesto je vaše metoda pro mě zajímavá, jen jí musím upravit pro svoje podmínky, hlavně ubrat jeden NN plodiště na pouhé 3. Pak by to tady mohlo fungovat, Jen jsou dvě závady. Co s tuháčem? Vzdát se samopodněcování vč tím, že mají od poloviny září “pod nohama” zásobní nástavek? To u vašeho úlu nejde a vy se dokonce tuháče bojíte dát ho další rok včelám.

Tak mi vlastně dochází, že jediné, co bych mohl od vás použít, je nemít speciálně vystrojený TLumič a trubčinu trpět v každém NN.

Letos jsem u necelé poloviny vč udělal následující. Zatímco nechávám TL po celou zimu a mezi TL a VN dávám v půlce září KK (jak tragicky dopadla vč, která to nedostala jsem tu podrobně popsal). Tak letos mi došla tahle věc:

Když mám dost rámků se zásobami = plné KK, a vč dostane celou KK mezi TL a VN, nikdy vč za zimu a časné jaro nespotřebuje všechny zásoby z podstavené KK, ale jen asi 4-6 rámků. Tak jsem letos už 15.9. (kolem toho data), zrušil TL, vystrojil nové na pouhých 9 rámků - krajní jsem vynechal a 6 zásobáků jsem prostřídal 2 SR a uprostřed jeden hotový trubčák od letoška (ten nejsvětlejší). Je to tak, že trubčina dole není jako krajní.

Co by mělo nastat? Zjara nepolezu likvidovat starý TL a dělat nový ze zbytků nespotřebovaných (nepřenesených) zásob z KK, tedy ze dvou NN udělat jeden TL, ale je to udělané už od podzima. K tomu jsem plánoval ve VN používat vysoký SR do chvíle, kdy je plné plodiště a pak zlikvidovat vysoký trubčák a vč by pak mohly chovat trubce jen dole v TL. 

Tímto postupem dosáhnu stejného - Gorova - efektu, jen s tím rozdílem, že nevyřadím celý nejspodnější NN zjara, ale holt musím před zimou udělat ze dvou NN jeden. To se mi zdá na podzim lepší, to už vč neplodují a nemůže v rozebraném úle zastydnout žádný plod a i stres by mělo vč v bezplodém období přežít snadněji.

---------------------------------

A pár postřehů ke zužování:

Jsem improvizátor. Stalo se mi, že jsem neměl vysokou blinovku. Přesto jsem zúžil a dal nízkou buchtu (buchta je přepážka bez díry) do VN. Takže zúženo bylo jen jaksi napůl, nebo jak to říct. Fungovalo to i tak.

Jiná situace. Neměl jsem vysoké zásobáky a tak za blinovku přišly dva polorámky s tuháčem, vnitřní na straně k blinovce poškrábaný. Funguje to dokonale!!!

Třetí situace (ano, jsem nesystematický bordělář) - neměl jsem vysoké zásobáky, ale ani vysokou buchtu nebo blinovku. Tak dostaly nízkou 15 cm a i to funguje. Asi hůř, než kdyby byla přepážka správně vysoká, lepší ale než nic.

Co z toho pro mě plyne?

U NN systému nelze zužovat plodiště s vysokými rámky, NN systém ho nemá. No a proč tedy nezúžit aspoň horní NN? Nízká buchta mít díru nemusí, jako blinovka funguje vysoká buchta bez díry - včely jí podlézají, funguje to. U nízké buchty to bude tudíž fungovat tuplem. Věřím, že když by se na naší Sibiři vč malinko pomohlo zúžením nejvyššího NN, což zabere minimum práce a času, pak by Gorova metoda mohla fungovat i tady. Vyzkouším to tak i tak.

I u mě se každý rok vyskytne tak pěkné vč, nebo 2-3, že je není možné zjara zužovat, nanejvýš odebrat poslední rámek (ten tam není od podzima kvůli fumigaci. Nahradím ho PS buchtou tlustou za jeden rámek a sice u TS ke přední stěně (ano, celé těleso an blok posunu o pozici dozadu, aby vepředu vznikla mezera, co byla původně vzadu). Toto zateplení funguje tak dokonale, že vč často zaploduje i krycí rámek a dokonce i tu stranu k polystyrenové buchtě.

No ano, je moje podstata pořád hledat nové věci. Já na rozdílod většiny, která se smířila se zastavením pokroku (video s Robejškem), chci pořád směřovat dál, výš, snadněji a lépe.

Úplně nechápu co píšete. Napište polopatě. Pokusím se sám vydedukovat co říkáte.

Začnu zešíř. Petr mi jednou řekl, že nebude dávat v prvním medníku M, protože má panenských prvotřídních souší nadbytek. Nesouhlasil jsem s tím, že PRÁVĚ ty M, právě těch ŠEST M uprostřed je vlastně mřížka, která zabrání včelám v plodování v medníku a díky tomu není pak plod v celém úle. Na to si “stěžovali” Optimalisti, tedy ne OP, ale včelaři v Optimalech (ve všech NN systémech), že mají plod ve všech nástavkách. Ale prý málo, nahoře jen 1-2 rámky, níž 3, pak 4 atd. A že není problém brát med a soustředit plod do prvního nad myšleným plodištěm. No to je taková kravina, že jsem se rozhodl, že za A je Optimal (tedy NN systém) nesmysl a za B, že já tohle dělat nehodlám! Kde je pak kýžená práce celými nástavky místo práce s jednotlivými rámky? Bylo to právě naopak! To u Blaníku se přidávají celé nástavky pod už stávající medníky a nemusí se “listovat” jednotlivé rámky a tak je Blaník kýžené Boháčovině = práce s celými nástavky místo jednotlivými rámky blíž!

Petrovi samosebou matky plodovaly v medníkách, ale jen v tom prvním. Ale jen v prvním proto, že když dával další medníky, musel pldové rámky dát do prvního N na VN (jakou úlu s horním TL). Tím se poučil a pochopil, že prostě samé souše do prvního medníku dát nejde.

Vy píšete, že dáte samé souše do prvního medníku, který asi nepovažujete za medník, ale za součást plodiště. Ale mě jaksi plodiště (včetně POLštáře) ze 4 NN výšky 159, přesněji velikosti 284 dm2 přijde jako nesmysl. Na tom 2 medníky dělá pak moc velkou výšku úlu a včelstvo je v plodišti nesmyslně navolno, v časném jaru tady u nás (vy už máte kontinentální klima bez výkyvů) pak reálně hrozí zastuzení plodu, někdy tu bývají mrazy i po 10.5.!!!!!!! Vč pak nemůže plně obsedat plodiště a velmi hrozí, že velká část vč ignoruje medník a nacpe med pouze do plodiště. 

Doufám, že vás chápu nesprávně. Já tvrdím, že za plodiště lze považovat co má Blaník = VN + pod ním TL, což je dohromady193 dm2 a dle mých zkušeností je i to moc veliké, ideální by bylo, aby to mělo tak max 170-175 dm2. Max 180 dm2.

Byl byste tak laskav a upřesnil to? Děkuji předem. U vás třeba tolik jako tady nehrozí ignorance medníku. U nás se některé vč raději vyrojí než by jej obsadilo, když by mělo jako plodiště víc jak asi 180-190 dm2. V lepším případě samo sebe omezí na VN s podstaveným NN a medník neobsadí a ani se nevyrojí. Na konci srpna je z toho neduživý lazar, adept tak akorát na sirný knot.

---------------------------------

Je ale možné, že já jsem svou provozní metodu Blaník uzpůsobil klimatu středu ČR a že mi váš NN systém nebude fungovat. To je právě to, co chci zjistit.

--------------------------------

A k neplodování v medníku bez mřížky ještě toto. U dadantu hraje rozhodující roli, když si matka může vybírat mezi vysokým a nízkým prostorem a vždy dává předsnost plodování pouze ve vysokém protoru. U NN systému tu možnost nemá. Vlastně Dadant má částečný efekt systému OP podle MS, jen bez mřížek a práce, funguje to samo.

-------------------------------

Začáteníci:

Jestli dokonale chápate co píšu, tak ano, jediná nevýhoda Blaníku je nadbytek panenských souší. To pak vede k tomu, že se vyřazují - vyváří i pěkné panenské souše, tolik jich do TLumičů potřeba není. Je to opravdu slabina metody Blaník?

------------------------------

A pane Goro. Ještě se vracím. Vy píšete o silných vč. Jenže těch je každý rok tak 20%, v lepším případě třetina. To je velký nešvar autorů, že píší vše pro ideální sílu vč, ale praxe je VŽDY jiná. Mě zajímá vše pro nejméně 50 a raději 60% průměrných. Ano, i u mě je každý rok několik rekordmanek. Podle nich ale nedělám obecná pravidla.

Nečtu celé vlákno, jen se nějak snažím navázat na to, co jsem psal na vaši reakci na popis svojí provozní metody NN L 159.

Co následuje by mohla být brožura, knížka, ucelená provozní metoda podle které lze včelařit:

DOPORUČUJI VŠEM NÁSLEDUJÍCÍ NE POUZE PŘEČÍST, ALE NASTUDOVAT CELÉ. Možná jsme na kraji velkého posunu od Blaníku dál. Možná.

Začátečníci zbystřete, následuje nikoli můj názorový veletoč, ale něco mě na Gorově systému vyrajcovalo a začalo měto zajímat. 

Základní motto následující úvahy je: "Co když se s Dadantsystémem mýlím a co když Goro má pravdu o ještě menší praconosti u něj v jeho NN systému?

Co jsem (konečně) pochopil na Gorově (asi i Marxově) metodě? Oba jsou dlouhodobě bez úhynů, Marxovi ale před asi 2-3 roky padla všechna vč na tomto systému, po mnoha letech bez problému na jednom stanovišti. Od té doby jede znovu to samé a OK. Co se to u něj stalo neví…

Takže. Základní otázky:

- Je skutečně nutné, aby trubčí plod byl jen v TL?

- Je TL skutečně tak převratný vynález? Nestačil by "samočinný", ne tedy Sedláčkův, ale Gorův POL? I v něm je trubčina, jen je místo uprosřed na druhém rámku od stěny. Protože je to tak ve 3 NN plodiště, pak je to, podle mých nejnovějších pozorování, dostatečná plocha trubčiny, jakou vč potřebuje a chce - stejně v TL většinou víc než 3 polorámky neudělají a Lang 159 je větší. Tudíž? Lze by to i pro rámek 39x15 a bedna na 11 rámků? Věřím, že ano.

- Je skutečně tak zásadní počet rámků (tedy počet uliček) 10 a horších našich 11?

- Je skutečně Blaník méně práce než Gorův systém (Goro dejte tomu jednoslovný název)

- Je skutečně tak drastické nezužovat? (opět 10 rámků vs 11)

- Je skutečně tak opožďující vývoj vodorovně rozdělené plodiště? Kolik medu ročně?

Otázek bych asi uměl víc, pro jen teoretické posouzení by to mohlo stačit.

---------------------

Mám tu vlákno Horní TL. Píšu tam jasně, že je to pro zastaralý úl 39x30x11(12) s pevným dnem. Vč dostává do tohoto horního TL 3 nízké SR. Protože dole ve vysokém pldišti je jeden vysoký SR, je to až zbytečně moc nízkých SR do horního TL. Výhoda horního TL je v tom, že krajní medové rámky lze dát do medníku. Nevýhoda je, že velmi často matka zaklade několik polorámků dělničiny u spodní loučky, což u spodního TL zaklade v případě potřeby tam. Ukázalo se, že díky vysokému SR po celou sezonu v horním TL stačí jen dva SR pro trubčinu. (proč nezkusit jen jeden alá Goro?)

Když se jde tedy přidávat medník, tak se ke stěnám nového medníku dají medové rámky na zadek a předek a doprostřed se dají M a tak je rozdíl jen v tom, že u medníku není u stěn po 2 panenských souších, ale po dvou medových (nebo kolik jich tam bude) panenských souších. Podle mě nejde nechat tento nástavek na úle s tím, že to je jejich med. Silně omezí snahu obsadit a hlavně plnit medník dalším medem = protože mají těsně nad plodem medu dost! To je totiž základní nedostatek UVR!!!! A díky NN to my můžeme řešit, kdo si dá UVR nemá možnost volby. A to já nerad, nerad jsem něčím omezován a limitován.

Ve chvíli, kdy potřebuji najít matku u mého Blaníku s pevným dnem, je na vysokých rámcích v plodišti a nemůže utéct do dolního TL. Výjimečně by mohla být na plodových rámcích horního TL. Hledání matky je ale snadné. Je ale tahle výhoda tak stěžejní?

--------------------------

Jinde jsem popsal svůj pokus o dělené plodiště. Měl jsem hodně rámků 37x30 a tak jsem udělal pro 6 vč novou míru 37x18,5x11- uřezal jsem opatrně souše na cirkuli a nabil nové dolní loučky. Nástavky byly pro délku 39, ale byly na jedné straně vyvložkované na délku rámku 37. To proto, aby to bylo použitelné pro míru dlouhou 39, kdyby se mi pokus neosvědčil (což se stalo). Idea byla, že místo jednoho VN + pod ním NN - což je podle mě plodiště Blaníku, je tedy ze dvou částí - těžké a lehké, bylo by plodiště ze dvou NN 37x18,5x11 = 150 dm2. Tudíž by to bylo lehčí než VN 30.

To se ale ukázalo jako malé a pak pod tím stejně musel být TL a to bylo zase už moc velké. Navíc hledat matku bylo doslova peklo. Ukázalo se mi (nebo jsem to nepochopil), že plodiště vodorovně dělené na dvě středně težké bedny je víc komplikací a nevýhod, než benefitů a celý projekt jsem zlikvidoval a ukončil. 

---------------------------------

Nyní se podívjeme jak je na tom Gorův L 159. Má plochu nástavku 71 dm2, dva pak 142 dm2, což je zoufale málo a tři bedny mají 213 dm2 a to je doslova katastrofálně moc! V mých podmínkách není ŽÁDNÝ ROZUMNÝ důvod. Není?

--------------------------------

3 bedny N Blaníku - 3 x 64 dm2 = 192 dm2 a to je také moc. JENŽE!!! Jasně jsem vysvětlil svojí dedukci z pozorování, že pokud je nadbytečný prostor DOLE pod hlavním prostorem pro dělničí plod, nezapočítává se to. Je to jakási chytrá horákyně, ten prostor tam je, ale nevadí, je to jistá pojistka pro případ, kdyby se nějaké vč “utrhlo ze řetězu”, tak má kam expandovat a současně to nezvětšuje prostor pro dělplod. Ten je u Blaníku daný na VN 129 dm2 + TL 64 dm2. Gorák to má samočinně aniž by o tom Goro takto dumal.

---------------------------------

Gorova metoda. (jak jí rozumím já)

Předjaří - vč se neruší, nezužuje se. Takže žádný konec února, nechá se to celý březen (do květu jívy) napokoji (co ale  pak pravidlo 40 dní, mnou modifikované na nejméně 50-55 dní? - prostor pro setřásání = polemiku = debatu)

V jívě se odebere nejspodnější ze 4 NN. Každé vč se rozvíjí jinou rychlostí, nevadí, včelař nedělá nic. Každý NN má jeden trubčák, škoda je jen v tom, že to jsou staré zakladené tmavé trubčí plásty. To je holt život a nový SR může dát včelař do horního NN, což je práce minimum. Doslova pár sekund a snad i bez kuřáku.

Může se stát, že vč nemá dost zásob. Blaník (inspirovaný Brennerem a Boháčem) má zásoby už od podzimu "pod nohama" a tudíž tam probíhá samočinné podněcování, kdy vč nechce zásoby pod plodem, přenáší je a tím, že to jde od česna, to (prý - Brenner a předkové) simuluje snůšku z venčí. 

Blaník může dát za blinovku vysoký zásobní rámek. Blaník zužitkovává pod VN před zimou přidaný třeba tuháč (nebo cukr nebo jarní med, třeba neoblíbený řepkáč). Goro může dát jeden i více zásobních polorámků do horního NN, v jívě (nebo těsně před), protože v jívě nebude dělplod všude. V nejhorším může vyhodit (prozatím) trubčák a dát zásobák, třeba využít tuháč (jinak je u Gora těžké tuháč nějak rozumně využít). Když přidané “medáky” nebo cukrové zásobáky matka zaploduje, nic se neděje!!! Jsou v plodišti a tam je jedno, zda matka klade do vystavěných M a nebo medových panenských souší - do medových souší asi bude klást ochotněji a tudíž rychleji. Když by zaplodovala všechno, holt se vyhodí jeden krycí (já bych vyhodil zadní) a dal SR. Jenže pak by byl trubčák u stěny (vadilo by to až tak moc?). Nebo risknout a dát ke stěně dělničí plod, třeba líhnoucí = méně zranitelný. Tohle je malá trhlina na mojí teorii.

Tady upozorním a vypíchnu, co JASNĚ říká Goro, že medníky má panenské na MEZISTĚNÁCH. To je důležité, protože to nesmí být divočina pro med. Ta má vetší buňky a matka do nich neklade nic, ani dělničinu ani trubčinu. Další důvod proč žádnou VS v medníku! Jakmile je medníkové dílo na M, tedy správné velikosti, pak promění vč zjara přidané zásobáky na plodové.

Goro musel zvednout úl aby vyndal spodní, většinou čtvrtý, nebo třetí NN odzhora. Jenže je to jeho jediné sundání úlu za celý rok a má to dělené na 2 i 3 díly - výhoda NN jak jsem to uvažoval u výše zmíněného plodiště 2 x 39x18,5x11. Tedy proti čistokrevnému Blaníku výhoda, dělené plodiště tím, že jsou bedny výrazně lehčí.

--------------------------------

Začíná kvést špendlík, začíná masivní snůška. Je nutné přidat NN. Vystrojí se M, ke stěnám panenské souše, jen s tím rozdílem, že druhý od strany s česnem - tedy od “začátku” plodiště bude SR. Něco s tím NN vč udělá, zaplní ho medem a plodem, na krajních rámcích asi bude jen med.

Když se jde dávat druhý medník, první přidaný NN s plodem, jedním rámkem trubčiny + medem se na úle nechá a do nového medníku se převěsí polorámky s medem bez plodu a to ke stěnám. Na prostředek se dají M. Stejné jako u Blaníkového prvního medníku. Nikdy v tom nebude už matka klást, pokud se už do medníku nedá trubčina nebo SR (Javali to udělal, nekladla v medníku, ale to byla náhoda).

Všechny další medníky se už musejí přidávat pod medníky, které na úle jsou.

-------------------------------------

Tady prosím Gora aby sdělil, zda jsem to pochopil správně a ukázal kde se mýlím, v čem a proč. 

Pokud je to takto, jak jsem to pochopil já, nastává pro mě chvíle, kdy to vyzkouším. Totiž. Všechny moje dosavadní pokusy s NN systémem spočívaly v rotaci NN a tedy v Boháčo-optimalové slepé uličce (ale i Farrarově). Sám jsem na Gorův systém neuměl přijít. Vlastně je to pro mě nová krev do žil a už se na to doslova těším.

Někde jsem tu (nebo na IF - splývá mi to) napsal, že netoužím po ničem jiném, než aby mi někdo vysvětlil, že jsem hloupý a že má něco lepšího než Blaník. Tak tady to, ZDÁ SE, je.

-------------------------------

Proč do toho jdu:

Je skvělá a naprosto bezchybná moje teorie o trubcích jen dole pod dělničím plodem? Jaké benefity to dává? Totiž, velkou pihu na kráse mi ukazuje můj vlastní horní TL, protože v takovém úle není víc VD, není pomalejší jarní rozvoj a hlavně v něm není méně medu. Je v něm jen o malinko víc práce než v DadantBlaníku. Tuhle vícepráci úplně eliminuje Gorovina. Tedy jestli jsem to já pochopil správně.

Zbývá moje velká výtka, že díky dělenému plodu vodorovnou mezerou mezi NN je pomalejší jarní rozvoj a také díky nemožnosti zužovat (a nefungovalo by a nebo nepomáhalo by zužování jen horní půlky plodiště?). No, ke snaze o co nejrychlejší jarní rozvoj připomenu výrok mojí mámy, na moje snahy doslova “hnát” vč do co nejrychlejšího jarního rozvoje. Řekla něco ve smyslu: “Pak ti v práci šoupnou dvě neplánovaný šichty - zase někdo nepřijde do práce, pak bude dva dny chcát a celá snaha bude, že budou sedět na stromě.” 

Mockrát jsem se přesvědčil o velké moudrosti a zkušenosti mojí mámy (a dalších včelařů z okruhu jejích kámošů) a tak jsem připravený velmi pečlivě vysledovat, zda bude v NN systému alá Goro ne, že pomalejší rozvoj. Jestli tam bude méně medu.

(a mě bylo divný, že Marx i Goro včelaří tak blbě)

Skvělá odpověď, děkuji. Jedno vím jistě - a konečně mi někdo vysvětlil můj neúspěch s NN systémem v podmínkách Podblanicka.

Jestli já nedonutím včely, aby chovaly trubce JEN v TL, budu mít problémy s jejich celkovým zdr stavem. V důsledku budu muset víc ošetřovat proti (asi) CCD, jak už vím, množství VD ve včelstvu (od 0 do asi odhadem 400 VD) nic závažného nesignalizuje.

Neměním názory, to vy jen špatně chápete moje vyjádření. Jestli sdělím, že metoda Blaník může fungovat v každém úle, myslím tím jen to, že kombinace vysoké a nízké míry. Protože, aspoň v Česku, DRTIVĚ převažuje chov včel pouze na mírách vysokých, s použitím pouze VN, tak k tomu, co převažuje (to je pak normální) se vztahují moje výroky. Takže můj výrok, že včely se dají úspěšně chovat v každém úle se širokonízkou mírou je myšleno, že to co v daném teritoriu převažuje a to je VN systém. Kdybyste chtěl, jsitě byste to pochopil, NN systémy jsou v Česku pořád jen ustupující slepá ulička. Prostě systém NN byl úkrok stranou a pomalu začíná v našich poměrech mizet. I vy to potvrzujete, že nedělíte plodiště a tak by v něm mohly být rámky vysoké. Rozumnější, pro včely lepší, pro rychlejší jarní rozvoj. Vlastně vy i Marx tedy děláte Dadantsystém, jen tomu úporně říkáte NN systém a tím jste mě oba dokonale zmátli, mě by to totiž vůbec nenapadlo, to je jako mít žebřiňák, ale dát mu pneumatiky, motor, ale místo volantu ponechat opratě a říkat mu auto. 

Tak to shrňme. Vy máte včely jen v nejblbějším Blaníku jaký si umím představit, kdy místo 10 vysokých rámků máte 20 nízkých, se kterými ale zacházíte jako s vysokými. Češi říkají, nad něčím tak nepochopitelným: “To nevymyslíš!"

V životě by mě nenapadlo, že by někdo mohl včelařit systémem Dadant, ale s jen nízkými rámky. Proč tedy ne pro plod rámky vysokými, pro včely i včelaře lepšími?

Tím máte nejméně 3 komplikace. 

1 - nemůžete zužovat - na Podblanicku byste měl polovinu medu a hlavně SLABÁ vč a vy tvrdíte, jak musíte mít vč silná. To by byl u nás protimluv! Netvrdím, že v celém Česku! Já včelařím celý život pod Blaníkem a pár let v malém kousku Posázaví, mezi Divišovem a Kácovem. Nebo spíš Čs. Šternberkem a Kácovem, abych se držel Sázavy.

2 - neumím vám věřit vaše tvrzení, že plod máte ve srostlých NN, které nedělíte a pak naráz vyměníte 2 nebo dokonce 3 NN, které by musela vč komplet postavit. Ale dokážu si představit roztahaný plod ve 3 NN a každý rok měnit jeden, asi spodní, vlastně to říkáte, jen svůj spodní NN neslrávně nazýváte TL. To, co máte vespod vy není TL, ale svého druhu POLštář - vysvětlil jsem, jaký je v tom rozdíl a vysvětlil jsem, proč jsem se vrátil k pojmu TL, kterého jsem já vynálezcem a jak vás čtu, ještě ani vy jste nepochopil, v čem unikátnost TL spočívá. Ale zpět k výměně celho NN namísto postupného přidávání vysokých mezistěn. To je moc práce a hlavně velký šok pro včely a ještě hlavněji, nesmyslně mnoho prostoru pro plod. Včely si nemůžou “přirozeně” dělat co chtějí a stavět co kde chtějí. Jejich PŘIROZENOST je, že by jim stačilo asi 15-20 kg medu na to, aby se vyrojily - rozmnožily. Jestli ale my chceme mít osoh, holt je nemůžeme… Jako krávě na mléko taky nemůžeme dovolit, aby si dělala co chtěla. Pak by měla mléko jen pro své tele, víc ona přirozeně nepotřebuje.

3 - nejdůležitější je ale jiná věc. Obecně se ví, že nejvíc starostí s úhyny mají včelaři u těch nejsilnějších vč. Mockrát jsem to připomněl a mockrát jsem sdělil, že já moc se silnými vč neumím, mají v poměru k mojí práci méně medu, méně postaví a vždy více roztočů a vždy bez výjimky dají víc práce, ale hlavně nervů ke kilu medu. Jediné co už asi 40 let nedokážu, je vytvořit metodiku chovu slabých a středních vč. Vždy opakopatelnou metodu a opět v jakémkli NORMÁLNÍM úle, tedy úle s pouze VN a nebo v kombinaci dělničí plod pouze ve VN, trubčí plod a med pouze v panenských NN.

-----------------------------------

Pokusím se najít na netu co je Volejníkova metoda. Narazil jsem na to kdysi dávno ve Včelařství, ale hned v úvodu jsem v tom objevil nějakou hloupost, nelogičnost a moc velkou pracnost a tak jsem to vynechal jako pro mě nezajímavé, tehdy jsem byl já mnohem dál než kolega Volejník. Zrovna tak jsem nikdy nenastudoval Řeháčka, moc práce, moc komplikací a nesmyslně o 3 rámky těžší úl, když já budu jen stárnout. Hlavně ale česno uprostřed a pouze SS mi stačí k tomu, abych se tím dál nezabýval. 

-----------------------------------

Ale celkově vám pane Goro velice děkuji, KONEČNĚ jsem dokázal pochopit jak vy a pan doktor Marx vlastně včelaříte. Došli jste, jinde a jinou cestou a s jiným úlem,aleke stejnému systému Dadant. Vše ostaní jsou jen nuance a marginality. Potvrzuje se to,co tvrdím, že sestém Dadant je nejlpeší.

Pro mě je váš systém nepoužitelný, protože si moc neumím představit jak bych uplatnil to, na čem stojí a padá metoda Blaník a to je chov trubců POUZE v TL. Vám se POLštářem stane samočinně každý plodiskový NN, pak po jeho jarním odebrání a vyvaření musí přibýt další NN nad stávající NN s dělplodem. Pak je logicky trubčina úplně v každém NN a to já za žádnou cenu nepřipustím. Naopak, od příštího roku vyzkouším nepoužití vysokého SR a vč bude muset stavět jen v TL. Tohle je podle mě cesta ke zdravým vč s minimem a nebo žádnými VD bez kejklů a léčení a nebo s minimem.

-------------------------------------------

Pro úplnost, už mám (omylem k velké zlosti) jen jedno vč s délkou 39 na SS a letos nebyl výhřez plotýnky. Navíc se na TS vč daří lépe a mají rychlejší jarní rozvoj = víc medu při stejné (na stejně dlouhé ruce pohodlnější) práce. Nic víc já vědět nepotřebuju. Petr na TS kvůli včelínu přešel už předloni. Má ale dva úly po otci na SS a v těch je právě letos ten jeho problém, jedou CCD a jednou devastující loupež. Ty úly prý vyřadí, byly jen pro oddělky - udělal do toho vždy odd a ten tam pak zůstal jako včelstvo. Možná je to náhoda, ale já ve svém věku už žádný pokus-omyl nebudu zkoušet.

Teď mi dochází, že obě vč na míře D-B u mě jsou v atypech na SS a tak mě napadá, jestli moje rozpačité výsledky s originálním Dadantem nespočívají právě ve studené stavbě. Dost velká náhoda ze 32 3 blbá vč a všechna 3 na SS.

Mím, že majitelé Langů nemají jinou možnost a nemyslím to jako rytí nebo jako výsměch či dráždění. Tohle píšu pro začátečníky, kteří se teprve rozhodují. Co bych udělal s Langem já po svém zjištění o SS? Prostě bych udělal laciná, jednoduchá dna ale Tom na půdoryl Langstrothu, ale pootočená na TS. K tomuto se vrátím v jiném vláknu.

Než tu budu pracně poněkolikáté vypisovat svojí provozní metodu, chci se ujistit:

Těžíte jen panenský med?

Nemáte v plodišti starší rámek než 2 roky, max necelé 3 roky?

Jak zužuje? A zužujete vůbec? A jak to děláte?

Kolik NN má váš úl, jak je vysoký?

Chováte trubce pouze v nejspodnějším NN?

Kolikrát za rok léčíte? Čím?

Považujete za polodiště jako Marx 2 NN “srostlé” na sobě a během jedné sezony je vůbec nedělíte?

Popište, prosím, vy tak podrobně, jako já svojí provozní metodu, vy tu vaši. Děkuji.

Totiž. Jestli nemáte NN systém podle Boháče, Ptáčka a ortodoxních československých (spíš asi Českých) nízkonástavkářů, ale podle Marxe - já Volejníkovu metodu vůbec neznám, jen vím, že existoval starý včelař toho příjmení, pak by bylo jednodušší mít VN pro plod = dvě nízké bedny na sobě a v nich místo dvou pater N rámků = 20 ks rámků, tak pouze 10 rámků vysokých. To by bylo podle mě logičtější - šlo by třeba zužovat.

O tom, že je vysoký celistvý prostor pro jarní rozvoj lepší než dvě patra NN se snad nemusíme dohadovat, nebo ano? A nebo taky nepotřebujete med jako Marx? Já vlastně vůbec nevím jak to děláte a hlavně, protože nemáte VN, nemáte srovnání. Jak potom můžete něco tvrdit? Kolik měr jste vyzkoušel souběžně s mírami jinými?

Že něco tvrdím já, OK, můžu blábolit. Pak ale stejně blábolí Ing. Kamler, bývalý ředitel Dolu? A světoví včelaři, kteří tvrdí, že kombinovaný systém je nejlepší pro včely a výnosy medu s nejmenší pracností, jen je tam obtížná obměna vysokého díla. Ale oni to řeší norským zimováním každý rok jiné třetiny vč + tvorba oddělků a tím docilují, s vyšší pracností sice (přemetání na M) dostatečně obměny vysokého díla. Jiní Západní včelaři rezignují a neobměňují vysoké dílo. Viděl jsem plást v řezu, kdy byl uprostřed víc než 10 mm tlustý. Včely totiž okoušou jen buňky, dna vykousat nedokáží. Tak takovéto patly matly, jako jsou někteří (většina) velkovčelaři na Západě, já nappodobovat v životě nebudu!!! A proč to tak Záípadní velkovčelař dělal? Prostě vůbec nedávall  mezistěny aby nenažraně vydělal co nejvíc. Vůbec včelám nerozuměl a až když mu jeho český dělník řekl, že se z malých buněk líhnou malé včely, ty mají malé volátko a tak při stejném úsilí a čase přinesou méně, tehdy začal TEORETICKY uvažovat o mezistěnách.

Tyhle Zápoadnéí “machry” si já za svůj vzor rozhodně nevyberu, tyhle ne! To oni tady by se měli učit, mě nemůžou naučit nic!

Neptejte se mě jací konkrétně světoví včelaři, nepamatuju si je, kdy že tvrdili, co nyní sděluji já, protože když ještě nebyly PC a internet pro lidi, nenapadlo mě si někam psát zdroje svých znalostí a svého vzdělání. Vy si pamatujete autora Slabikáře? Já vlastně slepě uvěřil Boháčovi, když toto tvrdil a zdůvodňoval tím, že NN s rotací nástavků to řeší samočinně. Tehdy - sám žádnou cizí řeč neumím a byl jsem tak odkázaný na Včelařství a českou odbornou literaturu a třeba Boháčova tvrzení a tak třeba lhal (a nejen on) když to tvrdil, aby prosadil pouze NN včelaření? Já dodneška nepochopil motiv, proč to tehdy Boháčovci dělali. A jak moc to museli mít propagátoři NN systému u soudruhů dobré, když směli vychvalovat Americké, Německé a Západní včelaření obecně. Přitom by bývalo bylo chytřejší držet se včelaření Sovětského. O tom vím hodně, protože táta uměl dokonale rusky i Německy a četl i italštinu - ti se ale ve včelaření nikdy nijak nevyznamenali, měl jsem docela přehled o sovětském včelařství. Vedli jsme s otcem předlouhé debaty ještě s bratry o tom, co otec vyčetl v Pčelovodstvu, které odebíral asi 30 let.

To je pořád dokola, pravdu mám já a je lhostejné, jestli se to líbí nebo nelíbí.

Jestli chci u zvířete, což je soubor miliard buněk, změnit genetický kód, musím zabít to zvíře CELÉ, tudíž všech několik miliard buněk. U včelstva zabíjím jen jediného jedince - matku a zbytek, nikoli miliardy, ale v případě včelstva desítky tisíc “buněk” zůstávají naživu. Dokonce jde odebrat část, třeba polovinu včel - ekvivalent u zvířete by byla polovina buněk organismu, dát tomu jinou matku a čekat, zda se genetika zlepší. Když ne, naopak můžu vyřadit mladou matku a ponechat zvířeti = včelstvu geny původní. Tudíž výměna genůvč může být vratná, u zvířete nevratná.

O tom a ničem jiném se bavím. Tím je včela a včelstvo unikátní a tudíž pro ní musí být jiná legislativa než pro skot, prasata a ostatní DOMÁCÍ  zvířata.

První zvláštní pravidla (nevím, zda přímo zákony) o včelách a ve prospěch včelařů se datují už před Karla IV. Marie Terezie tomu dala už zákonný rámec a jednalo se právě o tu specifičnost včely, tolik odlišné od domácích zvířat. Naproti těmto faktům nyní jde zcela zjevně o další důkaz poklesu pokroku a zhoršování podmínek, kdy se vývoj vlastně místo k lepšímu ubírá k horšímu. Nevím co by kdo chtěl ještě za lepší důkazy.

Dávám palec, ale nesouhlasím, že je melecitoizní med druhý rok špatně. Naopak, mockrát jsem zjara, kdy nebyl od loňska tuháč pod VN celou zimu, hořce litoval, že ho nemám. Jiným jsem připadal jako magor tvrzením, že já mám melecitozu v KK rád. V normálních tuháčových letech je na 30 vždy kam nakrmit cukrem na přečkání zimy a tuháč je až na jaro. Na míře 24 je potíž. Ale nenakrmit cukrem a zimovat na celém úle totálně ubitém tuháčem jsem vlastně nikdy nevyzkoušel, nikdy tolik melecitozy nebylo za celý můj život.

Já totiž KK vynalezl sám, tedy začal jsem jí vědomně dávat právě kvůli pozdním srpnovým snůškám melecitozy. Co pak s tím? Tak jsem to začal dávat v půlce září dolů. Pak jsem to objevil u Řeháčka i u Sedláčka a došlo mi, že to je vlastně jimi popisovaná KK. Jen s tím rozdílem, že přinutit včely v letech bez tuháče aby jí zaplnily cukrem se mi nikdy nepodařilo, vždy byla nanejvýš plná napůl, jen na prostředku.

Prvně jsem to s pomocí Petra udělal jen u dvou vč před asi 28-30 lety, několikrát jsem to podrobně popsal. Další rok byla ta dvě vč tak skvělá, silná, žádné pokusy o rojení + nejméně o bednu = 15-16 kg medu víc, že jsem to začal dělat každý rok. A to, i když, bohužel, tuháč nebyl.

Není to provokace, vůbec mi nedošlo, že úl s pouze jednou mírou je také každý NN systém (rámek vyšší než 18,5 cm je považován za míru vysokou, vše nižší se označuje jeko NN systém). Omlouvám se. NN systémy jsou ještě pracnější než je Adamec nebo Čechoslovák, nebo L 1/1 (232 mm) - tedy úly s jednou VYSOKOU mírou a proto můj omyl. Já vůbec nechápu důvod, proč někdo vydrží u NN systému, když je to nejpracnější a nejméně efektivní způsob rozběrného včelaření. Vysvětluji si to pak jedině patologickou láskou k velkému množství práce na dosažení stejného efektu. Já pracuji nerad, když se nejedná o dřinu v lese a tak patologickému workoholizmu rozumím a snad jsem to v příspěvku, na který reagujete napsal smířlivě.

Když jste narazil na Americký úl a systém NN obecně, je to to nejhorší, co já poznal a vyzkoušel. Ale nejhorší ve smyslu nejvíc práce. Má to ale třeba i MUDr. Marx a včelaří v tom úspěšně, z mého pohledu by ke slovu úspěšně patřily uvozovky. Nemá med jen panenský a já jiný už nechci a hlavně nemá med každý rok. 

ALE co je podle mě horšího pro zdraví vč. On dva i tři roky nechává dva NN “srostlé” a neodděluje je a tím má vlastně jakoby CELORÁMKY a tudíž v NN systému pracuje jako v systému kombinovaném, tedy v Dadantsystému. Pak je plodiště ze dvou NN dost nelogické, dá se říci, že nerozumné.Už jen proto, že nejde zužovat, což by v případě vysokých rámků pro plod šlo snadno. Má to ale ještě navíc tu vadu, a pro mě základní, že v systému Blaník je stěží nějaký vysoký plodový rámek zaplodovávaný včelami celé dva roky, tři pak snad jen první krycí, protože v něm nikdy neplodují. Pro vč je pak šok, když se jim naráz odebere CELÉ plodiště a nahradí novým, asi z panenských rámků. Navíc Dr. Marx tím, že nemůže zužovat a na předjarním zužování je postavená CELÁ filozofie bezproblémové obměny plodového díla systému Dadant, má díky pouze nízké míře v celém úle zbytečně komlikované včelaření. Navíc se má za to, že staré plodové dílo je semeništěm nemocí, kromě moru třeba snad ještě horší hnilobu plodu. Kdo málo obměňuje plodové dílo, koleduje si o problém. Zbývají pak jen dvě možnosti. Buď Řeháčkův třináctirámek a nebo rezignovat na pravidelnou,plynulou a tudíž nenásilnou obměnu díla v plodišti jako u Dr. Marxe. 

A tak mi tedy ani Dr. Marx neuměl vysvětlit, proč nemá rovnou snazší a pro včely lepší pro plod vysokou míru Superjumbo = 325 mm. Tuhle míru má pan Malina a proto mě jeho včelaření zajímá, zajímá mě cokoli, co by nějak umělo vyvrátit ve světě nejověřenější maximální výšku vysokého rámku 300 mm, nebo tedy 30 cm a současně ne nižší. No a poslední věc na Marxově způsobu včelaření v Langstrothu 159 je, že málokterý rok pan doktor z těchto vč vytáčí med. Nechává jim vše, co si přinesou a většinu roků ještě dokrmuje. Jen, jak mi říkal, jednou za 3-4 roky mu jeho vč přinesou tolik, že jim může vzít po jediné NN bedně medu (já chci nejméně dvě, většinou mám nejméně tři bedny, u několika vč i čtyři a to KAŽDÝ ROK). Pan doktor nevčelaří pro med, tedy pro užitek, ale čistě pro radost a pak bychom srovnávali nesrovnatelné!!!!!! Já med chci vždycky a co nejvíc, já chovám včely, aby bylo dobře mě a ne, aby bylo krásně včeličkám. 

Vaše slušnost v případě důkazu, že je NN lepší pro včely a méně pracný pro včelaře je pro mě nepochopitelná. A také nezapomínejme na DŮVOD nízkonástavkového systému. Je jím rotace nástavků a práce s celými nástavky místo práce s jednotlivými rámky. A právě to poslední se ukázalo jako nepraktický a většinou neproveditelný nesmysl. Pak totiž mají pravdu ti kdo říkají, že dvojnásobek rámků v úle = dvojnásobek pracnosti. Nízkonástavkáři si prostě zbytečně komplikují práci. A nebo to dělají i s NN systémem jako s Dadantem = MUDr. Marx a pak je otázka PROČ tedy NN systém?

PROČ? Snad jen, že “někdo to rád horké”. Zní to ode mě posměšně, ale tak to není. Já toužím asi 40 let, aby mi to KONEČNĚ, mě hlupákovi, někdo vysvětlil, proč mít NN a nebo pouze VN systém a co tím získám navíc proti systému kombinovanému = Dadantsystém.

----------------------------------

Podle mě to souvisí se směřováním současného liberálního progresivizmu, což mnohem chytřejší než já popisují jako nejen konec pokroku, ale v jistétm smyslu “couvání”. Zatímco já vycházím z přesvědčení, že je třeba vývoj ustavičně ze všech sil posouvat kupředu, k menší pracnosti a nákladovosti jakékoli lidské činnosti, tedy k co nejvyšší efektivitě, liberálové omezují dopravu, nutí lidem kola a chůzi a nejlépe vůbec necestovat. Dokonce mají filozofii nerůstu. No a to je něco, s čím já bytostně nesouhasím a v tom bude patrně ten problém se mnou, že já vývojově stagnovat a dokonce couvat nikdy nehodlám začít. Doporučuji všem, koho to zajímá, poslední rozhovor z prof. Robejškem. To, co tvrdí on já tak vnímám roky, jen jsem to tak jako on neuměl formulovat. Je to v minutě 22:00.

https://www.youtube.com/watch?v=4b1SNzC5AWw

Protože ve vlákně zhroucení vč nechci překrýt páně Malinovo sdělení, dávám následující sem.

Volal mi Petr, že zjistil u jednoho silného vč ze 14 vytracení včel z úlu, tedy říkejme tomu CCD. A u dalšího těžkou loupež a zbytek včel, asi tak třetinu původní síly nadprůměrného vč. Domnívám se, že druhé vč zastihl ve chvíli hroucení. Jenže typické CCD je, že včely zmizí, ale úl není vykrádaný, i když má otevřené česno a u druhého úlu Petr objevil masivní loupež. To je změna, my dva zatím CCD v posledích asi 10 letech neznali. Přesněji já děle,a le Petr si odpravil vč KM, vše jsem tu podrobně popsal.

Někde jsem tu psal, že po spojení tří lazarů jsem objevil zústatek v síle jednoho ze tří spojených lazarů. Bylo to v souvislsti, že Goro to nenechá tak dojít a zlikviduje a já ne. Myslím, že zjistím stejné co Petr.

Totiž. Hlavně začátečníci zbystřete. Hodně čtu. A tak mi neunikla tvrzení vědců z Dolu a jiných, že než vč totálně zkolabuje, trvá dvě sezony. Vloni jsme, já i Petr, neneakrmili cukrem vůbec a nebo nepatrně, vč nebrala, protože byla ubitá melecitoizním tuháčem. Petr všude dal KK pod VN a nebo je odebral pryč z úlu a neměl úhyny. Mě a Tomovi4 padla jen ta vč, kde zůstala KK nad VN. Podrobně jsem to tu popsal a poksil se o analýzu.

Možná jsem se radoval (a holedbal) předčasně, možná mají pravdu v Dole a Petrovy potíže jsou následkem loňské melecitozy. Já se nyní už víc jak 10 dní ke včelám nedostal a tak docela trnu, co tam objevím. Dám tady na CHZ vědět a to i když to pro mě a metodu Blaník nebude lichotivé.

Mám nápad a nechci to být ZASE já, kdo udělá nové vlákno.

Názor pana Maliny, že mě je tu až moc a že by chtěl tady něco probírat bez mého názoru, je zajímavý a možná není pan Malina sám. I mě by vlastně zajímalo, o čem by se debatovalo a kam by směřovala debata. Tedy pokud by to byla debata a ne jen tlachání každý o tom svém bez ohledu na ratio.

Udělal jsem vlákno pro Javaliho, pro Kozinu, kdo udělá vlákno pro pana Malinu? Nepřispíval bych do něj, tak, jaké je páně Malinovo přání. A hned bychom věděli, co účastníci fóra chtějí víc a zda vůbec chtějí něco jiného. Zda chtějí spoluvytvářet obsah a nebo jen brát a neoplácet, jak se domnívám já. Polemikou totiž každý oponent spoluvytváří fórum. Takové vlákno, kde bych já nebyl, by umožnil návrat MS, Kozinovi, smidlovi a některým dalším. Viděli bychom, viděli byste hlavně vy, kdo mě nemusíte. Třeba bychom se dozvěděli, zda smidla má ještě včely  a jak se mu daří, i když, že by zrovna on přiznal případný neúspěch…

----------------------------------

A ještě mě napadlo postavit vše opačně. Mít úspěch v Blaníku a nebo i v Adamci, nebo jiném úle širokonízké míry, to není žádnej kumšt a umí to každý, nebo může umět, když bude chtít. Ale dokázat chovat včely jinak, v jiném úle, například jen s jednou mírou v jednom úle a přitom stejně efektivně, to by byla frajeřina!!! Pravda, je to neměřitelné, někomu (workoholikovi třeba) hodně práce pro dosažení stejného výsledku nevadí, ba naopak, rád pracuje zadarmo co nejvíc, protože cílem jeho snahy není efekt v podobě včelích produktů, ani radost ze včelaření, ale dobrý pocit za jakékoliv práce. Třeba proto, že tím pomůže dobré věci. A tak podobně.

Poruším včera daný slib, že se s vámi nebudu bavit a upřesním.

Máte pravdu, já fakt nebudu tlachat o ničem, o počasí třeba, ani o rozličných způsobech včelaření, když jsem drtivou většinu “progresu” vyzkoušel - NA ROZDÍL OD DRTIVÉ VĚTŠINY ČESKÝCH VČELAŘŮ a vím, že nejsnadnější a nejefektivnější je systém Dadant. Já prokázal, že v českých podmínkách není třeba Lang, není třeba originál D-B, není třeba Optimal a ani slovenské B a ani polské nebo ukrajinské UVR.  A už vůbec třináctirámkové bláznovství s ještě bláznivějším názvem Eurodadant. Já svůj úl (nevynalezl jsem ho, víc než o úl jde u Blaníku o metodu) nazval skromě podle národní české hory, protože jsem se narodil, žiji a dožiju po dní. Co vedlo Řeháčka k názvu Eurodadant je záhada. Spíš tím odhalil své tajné, nesoudně a nerozumně nebetyčné vlhké sny a ambice, věřil, že je to úl světový. Není. Ale, Řeháček umřel v době, kdy se EU ještě neprojevila ve své zhoubné současné podobě a tudíž musíme být k němu spravedliví.

Ing. Řeháček byl Čechem, jen se asi viděl EUropě. Já EU nesnáším a doufám, že se dožiji jejího rozpadu a doufám, že se jí nepodaří vyprovokovat ww3. 

Pane Malino. Chtěl byste mě mazat, inu progresivec na entou,on se každý, někdo dříve a někdo později vybarví. Demokracie alá progresivizmus, jasně, nejste sám, množíte se jako sarančata. Ale saranče bude škůdce, i když se na chvíli přemnoží, pak to příroda, nebo Bůh nebo Kdo, dá zase dopořádku. Jen kvůli světovým darebákům v té které etapě dějin trpí nevinní a darebáky k moci vynesou aktivisti jako jsou dnešní progresivisté. Tak už to chodí.

Tak já prostě budu vynechávat vaše duševní výplody (ještě jsem se z toho neuměl nikdy nijak poučit a nic naučit) a vy ignorujte mě. Pakliže někdo bude nějak diskutovat s vámi a odvolávat se na vaše názory a reagovat na ně, budu mlčet, protože nebudu číst nic, co tady (a kdekoli jinde) napíšete. Ale aby vás mazali, to bych rozhodně nesouhlasil, naopak, je potřeba abyste se ztrapnil sám. Na vašem místě bych se zamyslel, když se Kometa, která nemá žádný důvod se se mnou objímat, staví v naší výměně názorů spíš na mojí stranu. (Kometo děkuju, nezapomenu na to //už ani muk o koštěti😉//)

Ale já nad vámi pane Malino nelámu hůl, já nad vámi ne. Dál je to na vás. A ať jste jaký jste, povšimněte si všichni, že pan Malina pořád vyká, pořád se chová slušně a velmi civilizovaně a tudíž má velkou šanci vyzrát a prozřít. Jednou sem vtrhnul nějaký primitiv jako anonym a to mi spadla čelist. A myslím i ostatním.

-------------------------------

Ve skutečnosti (naše ignorování) to je ale ŠPATNĚ pane Malino! Lidi, i ti, co se neshodnou a dokonce i nepřátelé (a to my dva snad nejsme, i když jste se mě ve své mladické nezralé nerozvážnosti pokusil urazit) by spolu debatovat měli. Ale ano, moderní progresivizmus odmítá debatu s kýmkoli, pokud by měl jiný názor. Lidově řečeno: “Demokracie plný huby a jak přijde na lámání chleba, s demokracií si vytřou pr.el”. Jiná věc je diskuze odborná. Tam jsem nekompromisní. Možná se vám podaří přijít na to, v čem je ten rozdíl.

-----------------------------------

-----------------------------------

Javali a podobně smýšlející - DĚKUJU. Pro vás, PŘEDEVŠÍM pro vás to tu s Gorem vytváříme. A je dobře, že je Goro (ač starší) modernější liberál a já těžká předpotopní konzerva. Věřím, že spolu a díky vám, kteří se snažíte něco naučit, se nám tu daří vytvářet zajímavý obsah. Třeba neumím kreslit a buďme vděční Romanovi a Jirkovi za výkresy. A dalším a dalším za otázky, podněty, náměty, případně odkazy. To je skutečná spolupráce. Škoda Koziny, to jsem podělal…