Příspěvky uživatele

To neradím a hned vysvětlím proč.

Je tu hned několik souvislostí, jsem odpůrcem například oček a ta by taky jednak ochlazovala, jenže hlavně by vysušovala.

Včelstvo potřebuje vodu. Jak uniká teplý vzduch z chumáče, narazí na strop a teče po něm vodorovně na všechny strany a chumáč současně nasává zespod čerstvý chladnější vzduch. Bez toho by k cirkulaci nemohlo dojít. To není úplně přesné, protože ohřátím vzduch nabyde na objemu. Ovšem tyhle nuance fyziky pro tento případ vynechme, je to marginální. Strop mimo chumáč je studený a vodní pára na něm kondenzuje. Tím se uvolní teplo, což je ve včelařské literatuře úplně ignorováno. Hlavně ale včely mají těsně vedle svého tělesa k dispozici tuto kondenzovanou vodu, každý může pozorovat kapénky vody visící na stropním igelitu kolem chumáče (neměly by stékat ke středu a kapat do něj) a můžou jí používat. Když je někým doporučovaný prodyšný až hyperprodyšný strop, vzduch s vodní párou uniká pryč, voda nekondenzuje v dosahu včel, ale nacucává stropní uteplivky a ty pak “nehřejí”, ale doslova chladí. To by bylo v uzrčité fázi konce zimy zdánlivě dobré, jenže včely by trpěly “žízní”. Vodu potřebují proto, aby mohly chovat plod a mohlo by se stát (viz můj článek o pravidle 40 dnů), že nezačnou s plodováním včas právě kvůli nedostupnosti vody a ven poro ní v únoru nemohou. A protože my nevíme předem jaký bude průběh jara a kdy co začne kvést a tudíž kdy je nutné aby vč začala plodovat, musíme to zařídit tak, aby to v úle fungovalo samočinně a aby včely mohly někdy v  a nebo nejpozději po polovině února začít plodovat.

Ještě na IFauně jsem vysvětloval, proč komunisti vnutili včelařům očka. Zlí imperialisté nechtěli Sovětskému bloku prodat včelí vosk a soudruzi ho nutně potřebovali značná množství pro zbrojní průmysl, ale i například textilní a i jiný průmysl. A tak nějaký soudruh pověřil svaz včelařů, aby apeloval na soudruhy drobné včelaře (přiměl je), aby udělali nějaká opatření a zvýšili těžbu vosku. No a protože v úlech bez oček dolní rohy neobsednutých plástů plesnivěly, někdy i celý plást i víc, tak někdo vypočítal, kolik vosku se zachrání pro Národní hospodářství (výrobu zbraní proti zlému Západu), když se zabrání shnití v průměru jednoho plástu v každém z milionu včelstev tehdy chovaných v ČSSR. A protože plást obsahuje asi 100 gramů vosku, především zbrojní průmysl mohl získat 100 tun vosku každý rok. A tak se začala vnucovat a vědecky zdůvodňovat očka a vědci začali vědecky zdůvodňovat, jak je očko báječné a jak byly včely miliony let hloupé, když se do dutin s více než jednou dírou nikdy neusazovaly.

Přesněji, socialistické zbrojení si prostě vosk vzalo a sehnat mezistěny bylo pro včelaře velmi napínavou a krajně nejistou každoroční starostí. 

Sovětský svaz je v propadlišti dějin, komunisti taky, ale očka žijí v myslích včelařů dál. Zrovna tak straší v hlavách většiny, že plísně jsou fuj a nikomu nevadí, že i penicilin je plíseň. Včely s plísněmi a nejen plástů, ale shnilých dutin stromů žijí miliony let a patrně z těch plísní a hnilob (a hub) umí získávat něco, o čem věda jenom tuší a to jen nenápadně, cudně a potlačovaně. Pan Goro ví přesně který vědec o tom a kde psal a jak nějak záhadně psát přestal a jeho slabý hlásek nějak vyšumněl do zapomění…

Je to přátelé jen na nás, vědci nás v tom nechají, věřte mi.

Ano, omluvám se, ale všechno (a nejen u včel) má mnoho souvislostí a je nutné včelařinu chápat v co nejširším kontextu. Prozatím úpně stačí dodržet těch nemnoho mnou doporučených opatření a nedělat nesmysly a výsledek se dostaví, tím jsem si jist.

Pro úspěšný chov zdravých včelstev je nutné umístit úly pod listnaté stromy kvůli stínu, pokud možno celodennímu a nebo po podstanou část dne, hlavně přes poledne. Také je nutné, aby úly nebyly ve včelíně a ani v žádném včelníku, ale stály volně na zemi bez jakékoli podlahy, dlažby a podobně.

Střecha neskýtá normální chladný osvěžující stín jako listnáče, ale naopak je pod ní výheň. Stom tím, že odpařuje obrovská množství vody jednak rapidně snižuje teplotu - skupenské teplo, jednak zvyšuje vlhkost vzduchu a tím vytváří velmi specifické mikroklima. Na rozdíl od dlažby se na příznivém mikroklimatu také podílí “dýchající” holá zem, případně trávník pomocí podobného efektu jako dělá strom.

Listnaté stromy zjara umožní proniknutí teplých slunečních parsků. Slunce pomáhá ohřát úly a hlavně jejich okolí, tedy půdu kolem úlů. Pak rychle taje sníh a zem se vysuší z předjarní studené blátivosti.

Podlaha včelínu dýchající zem zakryje a zruší pozitivní vliv holé země. Navíc se přenáší kročejový hluk a tak jsou vyrušována všechna včelstva a ne jen ta, kde včelař právě pracuje.

Včelník, tedy jakási opláštěná “budka” pro několik úlů na nohách nad zemí se střechou sice v časném jaru a předjaří dost značně ohřívá úly, minimálně tím, že je neovívá vítr. Ovšem to nijak nezvyšuje medný výkon, protože výše uvedené nevýhody úplně zruší nepatrnou jarní výhodu.

Stanoviště by nemělo být na větru, ale naopak v závětří a velkou výhodou je, aby těsně za úly byla například cihlová zeď stodoly. Měl jsem stanoviště u hřbitova u cihlové hřbitovní zdi. Taková zeď nejen že chrání stanoviště před větry, ale přes den se nabije teplem, které v noci odevzdává. Včelstva umístěná u zdi ( metr až dva od ní) přinesou při stejné práci včelaře o hodně víc medu, méně se rojí, včelstva v nich žijí v očividně lepší pohodě.

Česna by měla směřovat ideálně na jihovýchod, ale každý směr je dobrý vyjma přímo na sever. Ale i to jsem viděl a včelám se i tam údajně dařilo, dle slov jejich majitele, dobře. Hlavně kolega neměl jinou možnost, aby jeho vč neobtěžovala sousedy.

Je jen málo míst, která by splnila všechny uvedené podmínky. Za nejdůležitější já za svou celoživotní praxi považuju stín stromů a podstavce úlů přímo na “dýchající” zemi.

Ano, u nás se říkalo drát peří. Měl jsem to jako dítě rád, některé ženy uměly poutavě vyprávět, někdy jsme ani nedýchali. Čato se draček pasivně účastnili i chlapi, kor když tam vonělo trochu rumu a hospoda měla zavírací den a nebo nebyly peníze. Lidi se scházeli i mimo dračky, denně někdo přišel, často i dvě-tři návštěvy, ale ne vychlastat flašku a vykouřit krabičku cigaret. Ne, jen na skok, pár minut, sdělit co je nového, něco se dozvědět, kde je potřeba s něčím pomoct…

Celá ves žila jako komunita, lidi si pomáhali a byli k sobě jiní, hodnější. Jasně, vždy se našel někjaký neřád nebo vychcánek, případně berka, ale vědělo se to o něm a lidi byli na ten “rod” ostražití, nikdo na nikoho ale kudly netahal. Lidi si pomáhali, táta skončil na uranu - nebyl zavřený, ale nikde jinde nesehnal práci, byl totiž úspěšný živnostník, měl 3 dělníky a dva učně a to soudruzi neodpouštěli. Domů se dostal jednou za měsíc a tak neodbytné mužské práce zastali u nás výrostci od sousedů, které vyslaly rodiny aby pomohli s tím, co máma nezvládla a já byl ještě malý. I já pak, když jsem povyrostl, chodil jsem pomáhat hlavně starým lidem, nebo kde se vybíraly brambory, nebo se uklízelo na patro stodoly seno, nebo se mlátilo prastarou mlátičkou, hnanou stabilákem na benzín. Prali jsme se o kliku u mlýnku, to byl stroj, vlastně fukar, který oddělil zrno od plev. A nikdo nás nemusel ani posílat, každý výrostek věděl co se sluší a co je kde potřeba. Na stěně sousedovic stodoly visel cep a jejich stařík nám, vykuleným klukům, na jednom snopku obilí ukazoval, jak se tím podivným nástrojem pracovalo a pak ukazoval na pravěkou, z víc jak půlky dřevěnou mlátičku abychom si uvědomili, co je pokrok. O pár let předtím, když JZD pořídilo první mlátičku, co sama jezdila po poli (jen si sama neuměla obilí sekat a musel před ní jet traktorem tažený řádkovač), sešla se celá věsnice a všichni zírali jak tele na nový vrata. Mě bylo 3 a půl roku a prý jsem do rána kloudně nespal, házel se a mumlal kujban, kujban. Dodnes si pamatuju, jak v postupných krocích s velkou ránou v mračnu o prachu ze zadku obrovského stroje padaly hranaté slisované balíky slámy. Za strojem jela plošina tažená koňmi, ženské na plošinu házely balíky a chlap na voze rovnal balíky do pyramidy připomínající střechu chalupy…

Taky si pamatuju celou ves na poli, kde se rozorávaly meze. Nechyběli u toho divní chlapi v dlouhých kožených kabátech, neosobní, arogantně nadřazení, šel z nich mrazivý strach. Někdo tam vykřikl, že jeden z nich byl ten samý a ve stejném oblečení se stejným kloboukem, co byl předtím u Gestapa. Vzpomínám, jak si selka s teatrálně srdceryvným plačtivým rykem lehala před pásový traktor s pluhem a jak se za ní její manžel styděl a jak jí v hysterické křeči s pomocí pár chlapů odnesli opodál, kde jí staré babky konejšily, zatímco traktor DT Sovětské výroby pomalu ničil poslední mez (že byla poslední jsem v tu chvíli taky nevěděl). Byl jsem malý a plakal jsem taky a nechápal, proč se máma, která mě držela na ruce, při pohledu na hysterickou, o generaci starší selku usmívá (už jsem dobře věděl, že posmívat se starším lidem není dovoleno!). Mimochodem, tu paní neměl ve vsi nikdo rád a pak jsem se dozvěděl, že se její manžel na JZD těšil. Jenže se do bohatého statku přiženil a byl pod pantoflem. Ale to jsem v té době nemohl vědět a už vůbec chápat. 

Je nenávratně pryč svět, kde jsem uměl žít a který jsem měl tak rád. Nebylo to mnohdy vůbec lehké, teď je materiálně líp. Ale mezilidské vztahy jsou děsivé.

Omlouvám se za moc dlouhý příspěvek úplně mimo téma vlákna. Nějak jsem se zasnil, zavzpomínal…

No, jsem doslova nadšený z vašich vědomostí a pohotových odpovědí. Bohužel nepíšete, za jak dlouho ta rostlina vyroste aby plnila tazatelem požadovaný účel. Bylo by super kdybyste sdělila, zda se dají koupit větší nebo menší sazenice, kde se koupí (případně zda to zahradníci pošlou) a taky kolik to stojí.

A já jinde vysvětlím, poroč chce romaning úly zastínit rostlinou a ne střechou.

Chci vás uklidnit. Včely někdy dělají to, že sedí namačkané pod igelitem, jako by už spotřebovaly zásoby na obsednutých rámcích. Ale klid, velmi často sedí na zavíčkovaných zásobách. Za celý život jsem jednoznačně nezjistil, proč to některá vč dělají. Názor na to ale mám.

Mám určitou nepotvrzenou hypotézu, nic tedy netvrdím. Ale dnes se málo ví, že se až do konce osmdesátek dělaly strůpky dřevěné a ty se horních louček rámků nedotýkaly. To byl relikt zadováků, kde by se rámky připlepené nahoře nedaly pohodlně vytahovat kleštěmi dozadu.  Prkýnka byla tak silná (nejméně 10 mm) aby se neprohýbala. Pak byly HL rámků naprosto čisté, nebyly na nich nánosy propolisu a vosku. Jenže to bylo z hlediska včel nesprávné. V dutině stromy by každý plást byl pevně a neprodyšně přistavěný ke stropu dutiny a po stranách asi dvě třetiny výšky odzhora také. (to mají mimochdem na stranách napodobovat pleckaté rámky) Tím bylo po miliony let zajištěno, že měla každá ulička svůj teplotní režim a k výměně plynů nedocházelo. Včelstvo si tedy regulovalo teplotu (a vlhkost) jak potřebovalo v každé uličce zvlášť. Strop nad rámky úplně zrušil efekt samostaného režimu uliček a všechny propojil, strop z prkýnek byl vždy přesně včelí mezeru nad HL rámků.

Dnes se prodává drahá průhledná stropní folie. Ta díky své tuhosti dolehne na rámky jen uprostřed a někdo dokonce dává na rámky lajsničku vysokou 8-10 mm aby folie nedolehla ani uprostřed. Pak ale dělá špatný efekt výše popsaného “visutého” stropu a tím popírá základní biologické potřeby vč a to i když uprostřed na rámcích leží, koem dokola to “luftuje”.  

Přirozenější je tedy plátno. Ovšem u původních úlů však na HL rámků ležela slaměná rohož a tu si včely přilepily a utěsnily si všechny uličky tak, jako to měly ve stromě. Plátno není praktické - propolisem ztvrdne a stejně na rámky nedoléhá, navíc je dražší. Slaměné rohože se také už nepoužívají, musely být z cepové nerozbité slámy. Z kombajnové slámy nefungují.

Proto jsem si zavedl místo stropní folie měkký igelit, který přilne na HL po celé ploše těsně. Malé netěsnosti (igelit se zprohýbá) si včely pokaždé rychle zalepí. Včely nad zásobami bývají hlavně tam, kde starý igelit, který je stářím (půl roku asi tak) “vytahaný” a neleží na rámcích, netěsní uličky a včely to pak těsní nahloučením svých tělíček. Mimochodem, úplně stejně včely ucpávají dole a po stranách všechny uličky aby zabránily unikání tepla a správné vlhkosti.

Shrnutí. Tvrdé stropní folie jsou špatné a kdo chce mít vč zdravá, musí je nahradit nejlépe igelitem. Ještě horší jsou pak očka a přímo vražedná je kombinace obého. Ale o očkách zase někdy příště.

Mě se nejlíp osvědčilky igelity z Lidlu. Ten neprodává cukr v desetikilovkách, ale v jednotlivých kilovkách a vrstvy jsou proloženy igelitem. Je větší než úl, přeloží se tak aby pasoval na úl s přesahem asi 1 cm kolem dokola. Když se zrpohýbá moc, někde ho sem tam včely prokoušou, nebo se poškodí jinak, třeba od tepla fumigačního knotu, vyměním ho za nový. Starý skončí v kontrejneru na plasty. Nestojí to nic a nedělá se nikde žádný nepořádek a co hlavní, vyhovuje to včelám. Na stropním igelitu kondenzuje voda, ale nikde nestéká jako u prohnuté tvrdé folie, kde kondenzát stéká po šikmině doprostřed a kape přímo do zimního chumáče.

Ale každý si dělejte co chce a jak chcete, jak dělat věci líp se vám tu snažím sdělit a ihned přidám argumenty a zdůvodnění, proč něco dělat nějak a ne jinak. Dál je to už boj každého sám za sebe.

Mrzuté je, že se podobné rady nedočtete ve Včelařství. Totiž 550 tisíc včelstev krát 60 Kč za stropní folii, kterou každý po 2-3 letech vymění, je pro hrstku obchodníků se včelařskými potřebami mnohamilionový byznys. A ten kdo chce abyste vyhazovali peníze má dost prostředků a vlivu na to, aby mejnstrým podobné rady nezveřejňoval. Pokaždé, kdy se něco propaguje a přitom by to šlo nahradit něčím levným nebo zadarmo, je třeba se ptát CUI BONO? Tedy česky “komu ku prospěchu”? A že tvrdá stropní folie může včelám ubližovat, to kapitalisty - všemocnou ruku trhu - pramálo zajímá. Přece nemocná včelstva zase potřebují o to víc léčiv a to je zase byznys ne? A množírnám oddělků, tolik podobným jako jsou množírny čoklů, také vyhovují úhyny, protože oddělky jsou nejvýnosnější byznys posledních dekád. A tak dále, a tak dál. Je na každém zda bude s mocnými tu hru hrát a nebo vezme svoje věci do svých rukou.

Jen upozorním. GMO obilí u nás nesmí přijít do potravin. Ale do krmných směsí a tudíž i granulí GMO obilí smí. Nikdo neví co to s lidmi udělá za 20-30 let. O dalších složkách průmyslových krmiv nemluvě.

Dělal jsem pokusy a v týdenních intervalech vážil králíčata od brojlerů Hyla samic a jako  samec byl univerzální Bu. Králíčata obou skupin byla krmena senem, občas kousek tvrdého chleba či řepy nebo mrkve. Jedna skupina dostávala ječmen, druhá granule. Cílem bylo dosáhnout živé jatečné váhy co nejdříve, ideálně za 3 měsíce.

Dařilo se to u skupiny na granulích za v průměru 95-98 dní, na klasice za 104-108 dní a výtěžnost byla 60% jak u granuláčů tak ječmenáčů. Vůbec neřeším cenu ječmene a granulí!

Podotýkám, že “obyčejným” králíkům to trvá 5 měsíců a výtěžnost, třeba u strakáče je pod 50%. Kdo nechápe co je výtěžnost, tak u tříkilového živého králíka je to 1,8 Kg poživatelných částí při výtěžnosti 60% a 1,5 kg při výtěžnosti 50%. Jasně, drtivá většina to neřeší. Já jo! Na 9 kilo zabitých králíků druhu “domácí směs” jich je 6  a u brojlerů s výtěžností 60% jen 5. Pro mě je to obrovský rozdíl!

Granulema vyhnaného králíka si můžu koupit v Lidlu a můj domácí v životě nebude tak levný i kdybych si hodinu práce počítal jen stovku a nepočítal vůbec amortizaci seníku a skladu krmiv, chovného zařízení, nepočítal úhyny, očkování a další. 

Když už se s tím pracně a tudíž draho crcám doma, tak jedině proto, abych věděl co jím já a hlavně moje rodina. Tak proč do toho cpát šmakulády, kde nevím jistě, co v nich je?

Už 7 let králíky nemám, kolik teď stojí granule a kolik ječmen?

Omlouvám se, že neodpovídám přesně na váš dotaz, možná někoho bude zajímat k čemu jsem při chovu králíků došel. Nic netvrdím, nic nesoudím a nikomu nic nenutím. Jen říkám jak uvažuju já. Vždy a ve všem.

Králík je strašně drahý maso, jak říkávali předkové. Je to pravda a tak králíky nechovám, kupovaného bych nejedl a protože do toho cpou granule i lidi na vsích, tak králíka holt nejím. A jsem taky živ. Stačí že ty šmakulády jím v tom, co jíst musím.

Tak si pročítám svoje záznamy a narazil jsem na den 10.2.22 a záznam z toho dne je tak zajímavý, že sem jeho část skopíruju:

---- Zúžil jsem, nebo prohlédl 22 vč ze třiceti. Bohužel se ztratila jedna Sklenárka, mají vykousané nouzáky. Velmi mrzuté. Vč nehučí, plod (hrboplod) nemá, je tam panuška. Nejde to tudíž s ničím spojit bez toho jí najít a zlikvidovat. 

Ostatní vč a oddělky jsou doslova super, fakt silné, pěkné. U 2 odd méně zásob, ale jeden odd 30 na tom byl doslova kriticky, měl zásoby na pár dní a relativně dost plodu. Plodu mají vč dost a už by u poloviny nešlo natírat plod, protože tam je dost plodu nad předepsané max 2 dm2. Dokonce jsem načapal jedny, mají KK nad VN a v něm stavební polorámek a už začaly stavět! ----

Domnívám se, že z toho kratičkého autentického záznamu můžou začátečníci hodně vyčíst. 

Přesto, že krmím hodně, domnívám se, že přímo královsky, píšu, že jeden oddělek má kritický nedostatek zásob. Když bych 10 února do včel nešel, nepřežil by. Důvod? Nepochybně TLO někdy v pozdním podzimu - doporučuju můj článek z IF, který sem nedávno vložil Zbynek.

Dále je velmi zajímavé, že vč mají 10 února relativně dost plodu. Je třeba si uvědomit, že jinde píšu, že běžně vytáčím u nejméně 20 a spíš víc % vč bednu (asi 14,5-15,5 kg) medu ze špendlíků a třešní. Je tmavší, pomaleji krystalizuje (nejde ale pastovat) a je mnohem chutnější než med, který “znehodnotí” řepka. Ovšem řepkáč pastovat jde. No a bez takto časného nástupu plodování - viz nedávno vložený článek z IF o pravidle 40 dnů, by nebylo možné třešňový med získat. Kdo má v medníkách vysokou míru, i kdyby mu některá pěkná vč přinesla třešňák, doplní mu ho řepkáčem (z jistého úhlu pohledu sníží jeho hodnotu) a včelař med ze špendlíků a třešní v jednodruhové podobě nikdy neochutná. Co dělá tento VIP med se zákazníky snad nemusím připomínat.

Třetí věc, která stojí za povšimnutí je stavba trubčiny v první dekádě února. Jinde píšu, že v době začátku květu třešní, kdy stará včelařská literatura radí začít shánět přířezy a začít uvažovat o přidání prvních mezistěn, mám já u víc jak poloviny vč postavené a zakladené nejméně 2 vysoké mezistěny! To lze jedině tak, že nejpěknější vč dostávají první M na konci květu jív. Někdy jde o rozšíření, jindy jen o záměnu zadního krycího zásobáku. Ovšem nejde o pozici, v zadu na konci hnízda by M ignorovali. Mám na mysli, že i když vč ještě není na rozšíření, ale vidím, že chce stavět, je dobré mu to umožnit. Odebraný zásobák (často je suchý a nebo téměř bez zásob) se dá za blinovku - BP a nebo úplně odstraní.

Jak přidávat vysoké mezistěny jsem taky na IF psal. Nevím jak popsat Zbynkovi článek a tak to napíšu znovu v jiném vláknu.

No a tohle je pane kolego přesně to, proč nevěřím vědeckým studiím. Je to nesmysl.

Někde jsem viděl procentuální vyjádření kolik VD se zničí kterým opatřením. U vyřezávání trubčiny psali tuším 10% z počtu VD ve včelstvu. Ale. Už jsem tu zmiňoval pořad pana Kořenáře o dezinformacích s názvem Spiknutí. Teprve tam jsem pochopil, čemu věřit lze (a i tak raději s výhradou). Já si prostě vědeckou práci představuju jinak. Například bych musel vidět napsané kdo, kdy, kde, jaké, pracoviště a kteří pracovníci konkrétně, že když se tak a tak často odstraňovalo takové a takové % ze všeho trubčího plodu, že se pak sníží počet VD o tolik a tolik %…

Polopatě. Když se odstraní 90% trubčího plodu, ve vč klesne zamoření o X%, když se pravidelně ničí 80% tr pl klesne zamoření Y% a tak dále.

Jakákoli studie, která neříká jasně kdo, kdy a JAK k nějakému závěru došel, na kolika vč to bylo prováděno, po kolik let a na kolika stanovištích s nadmořskou výškou XYZŽ, JSOU TO PRO MĚ TAK AKORÁT BLBÉ PLKY!!!

Já například ve svých pracích a popisech vlastních pozorování vždy uvádím, že se pouze DOMNÍVÁM a většinou dodávám, že moje pokusy nemůžou být dostatečně statisticky průkazné kvůli malému počtu vč na malém množství stanovišť a tak dále. 

Takže větě německých soudruhů, že se vyřezáním trubčiny (mělo by být napsané že zavíčkované) zničí roztoči, kteří momentálně bla bla bla. No jasně, když je VD v nějakém vývojovém stadiu pod víčkem v buňce, nepůsobí momentálně škody žádné, nanejvýš na té larvě trubce.

A dobře to soudruzi z NSR říkají v tučné větě. MOHLI by.  A na to říkám já: To by taky mohli vznikat jedinci VD ve fráčkách s housličkama a hrát Eine Kleine Nachtmusik!

A aby bylo pane kolego Goro jasno. Já se neposmívám vám, posmívám se soudruhům z NSR a ukazuju, kde asi udělali chybu.🙂😉 Já totiž na rozdíl od nich vím, že takhle vloni v kolegových vč nebyli VD k nalezení, nebyli na podložkách když se čistily před vánoci žádní a pak od Silvestra do 10.1. tomu mému kolegovi padla na asi CCD víc jak polovina vč. Prostě se mu včely vytratily z úlu a ani k tomu VD nepotřebovaly.

Když jinde píšu, že se stále víc domnívám, že VD vůbec úhyny nezpůsobuje, tak si to necucám z prstu.

Dokonalé. 

Děkuji moc, uložil jsem si to. 

Přestávám tomu věřit. Já měl u univerzálů okýnka a u některých nástavkáčů velké špehýrky, nepozoroval jsem méně medu než u vč, kde nebyla možnost SR vyřezávat. No a pan Vítek ve Včelárovi píše také, že vyřezávání SR nesnižuje medný výnos, jasně říká, že je to naopak. Pravda, nevíme jak často to vyřezával Polák, jak často Vítek.

Já ale nevyřezával kvůli vosku ani kvůli VD. Totiž. Když se vyřeže u všech vč SR, tak tam, kde začnou stavět, nechtějí se rojit. Kde stavět nezačaly, ten úl bylo potřeba rozebrat a udělat nějaké protirojové opatření. Když po vyřezání nestavělo žádné vč, nebyla snůška.

Tím, že jsem přišel o všechno vybavení a nadělal jsem si “neprůhledné” nástavkáče, konečně jsem opustil převěšování plodu, přestal používat mřížky. Přešel jsem na takovou metodiku, že se vč rojit nechtějí a tak hlídat rojovou náladu pomocí SR přestalo být potřeba.

Snadno, nebyly počítače ani mobily a v bedně dávali bolševici kulový. A byli jsme mladí.

A taky kdo chtěl něco mít, musel se snažit. Přesněji, tak snadno jako teď se nám nežilo.

Už mám jen včely, padesátery a to mě zaměstná na 200%, ale bavili mě králíci na maso a slepice hybridi na vajíčka. Jezedák jsem za komančů nebyl, ale původem a založením jsem vesnickej. Připravit zásoby krmiv někdy nebylo úplně snadné a sehnat i obyčejnou pšenici byl často majstrštyk. Dnešní mladí vědí, však víte co…

Vy jste se rozkecala a já vám za to děkuju. Rád čtu takové věci, dýchá z toho na mě čas mládí a nadějí, ano, takhle jsme tu žili, každý se snažil jak uměl a k čemu měl podmínky. Pravda, někteří se nesnažili stejně, jako se mnozí nesnaží ani teď a jen natahujou pazouru! Tak už to u lidí bývá…

Tak s touto rubrikou o starých zdrojích odborných informací jsem neuspěl, ale nedám pokoj! Pro mě je studium starých zdrojů velmi poučné a mám za to, že by to přineslo užitek všem.

Tak mi padlo oči do vydání z roku 1960 časopisu Včelár. Na str 123 jakýsi J. Vítek píše krátké pojednání o stavebním rámku a těžbě vosku. Poučné čtení. Já ale vyčetl něco ještě jiného a to pro mě velmi významného.

Někde tu píšu o Brennerově špehýrce, která byla jen 10x10 cm a neumožnila nic jiného než jen “špehovat”, bylo jí vidět do uliček. Brenner si posteskl, že mu v té špehýrce včely staví trubčinu a znemožňují mu špehovat co v nástavku dělají. Tím mě inspiroval k vytvoření velké špehýrky s vyndavacím sklem, kde ve vzniklém prostoru mohl být nikoli SR (průzor = špehýrka je menší než rámek),  ale prostě nahoře byl vlepený proužek mezistěny. Fungovalo to znamenitě a já se přes 40 let cítil jako “těžkej vynálezc”. Až dodneška. Přesně můj vynález inspirovaný Brennerem “tiše” a nenápadně zmiňuje pan Vítek v roce 1960…

Ovšem Brenner napsal svojí knížku (se špehýrkou) Nástavkový úl tuším v roce 1969 a nyní už vím, kde opisoval on a já zas od něj, ale já to proti Brennerovi velice vylepšil. Jenže jsem vynalez panem Vítkem dávno vynalezené… A ani Vítek netvrdí, že je autorem, píše plurálem a tudíž to asi byla kolektivní věc Vítka a přátel a nebo to byla na Slovensku u úlů (znám jen B), které okénka nemají, celkem běžná věc. Nevím, možná by věděl pan Goro.

Proto tu někde píšu, že je pro mě těžké uvádět zdroje, nikdo normální si nepamatuje autora Slabikáře, ze kterého se naučil číst. A tak neumím spolehlivě říct, co jsem skutečně vymyslel sám, co jsem kde četl a co a jak mě inspirovalo.

Ale Vítkův článek je hlavně o tom, jak za ww2, kdy byl těžký nedostatek vosku, chtěli vyzískat ze včelstev víc vosku. Autor skromě, jakoby naokraj poznamenává, že se s přáteli velice podivili když zjistili, že které vč mělo průzory se s tavebním rámkem a tedy jim bylo umožněno víc stavět TRUBČINU A CHOVAT RUBCE, ta včelstva taky přinesla více medu a to v přímé úměře!!!! 

Srovnejte prosím se Sedláčkovou představou, že trubce netrpí protože užírají med.

A ještě dodám. Znám jedinou práci (neumím to najít) jakéhosi Poláka, který u stovek vč po několik let měřil výnosy medu u vč, kde se vyřezávaly SR a kde vč vyrušována periodickým vyřezáváním SR nebyla. A tvrdí, že časté vyrušování snižuje výnos o 20-28% a tedy to rozhodně nedoporučuje. Ovšem Slovák Vítek dávno před ním, (v souladu s tím, co mě naučili předkové) tvrdí pravý opak!!!! A ještě jinak, Vítek nic netvrdí, on je z toho překvapený, protože asi i na Slovesnku strašil ten dodneška opisovaný blud o tom, jak jsou trubci darmožráči (civilizovaný včelař by řekl darmojedi) a jak je stavba na úkor medu.

Připadám vám jako “divnej”, když v krátkém článečku pravděpodobně dávno nežijícího Slováka najdu tolik informací a souvislostí? Mě naopak přijde báječné, že nám nenápadní Vítkové a zástupy dalších předků zanechali texty, ze kterých někteří z nás umí vyčíst tolik i dnes aktuálních informací.

Možná je na čase, navzdory fanatickým obdivovačům zastaralého Amerického úlu, zamyslet se nad návratem úlů, do kterých je vidět. Uvažuju o tom (navzdory JEDINÉ práci toho Polského včelaře) už několik let. Tento dnes nalezený článek mi nalil novou krev do žil a o hodně naklonil jazýček pomyslnýh vah mého rozhodování.

Tvrdím, že pro pozorného poučeného (včelařsky vzdělaného) čtenáře může být stará odborná včelařská literatura a dokonce i zájmový časopis nevyčerpatelnou studnicí i v moderní době využitelných informnací.

OK, když bude mít trubka vnitřní průměr 18-20 mm tak klidně. Trubka plastová, ne papírová, ne kovová.

Ano. Ale v BP by měl být uvnitř polystyren a ten by včely vykusovaly. Proto musí být dřevo v místě, kde se po sbití přepážky nakonec vyvrtá díra.

Pro “holku” asi dost problém, my taky neumíme rodit a kojit a někteří z nás ani vařit. (já naštěstí jo) Možná by bylo dobré požádat o pomoc s blinovkou manžela a nebo koupit hotovou. Viděl jsem nádherné profesionální u TomášR a třeba sem napíše kde je koupil.

Tak jo. Nechtěl jsem to sem dávat, protože jak to na videu umělec dělá je děs běs. Ale tak, jako protagonista ve videu byste to zvládla i bez chlapa a myslím, že líp. Jen si proboha kupte styrodur hladký a ne typ “tatranka”. A tím latexem to natřete a ne že to namatláte a napatláte jako matla patla. Musí se to natřít 3x. Nejde do toho ale udělat díru. A teď mě napadá, že kdyby se díra zevnitř natřela taky 3x latexem, asi by jí nevykusovaly. A že to netěsní na stranách - je to velké jenom jako rámek, zatím neřešte. Jo a snad nemáte ničemné pleckaté rámky, ale obyčejné. I když by přepážřka neměla díru, sice ne tak dobře a později, ale bude fungovat taky. A nepřehlédněte co radí pan Goro o buchtě u “zdi”. A nevadí, že máte zateplené úly, tepla není v předjaří a zjara nikdy dost!

Nejdůležitější je, že jste se rozhodla to zkusit. Jak tu myšlenku kdokoli přijme, vždy se to, někdy klopotně,a le podaří👍😉

https://www.youtube.com/watch?v=IHC70U_m_3Q

Vidět nermůžete, to na odkazu není BP, ale pouze přepážka bez díry.

Ale. Ono komorování funguje (jen o pár dní později a ne u každého vč) i jen plnou přepážkou. Včely jí podlézají a do komory se dostanou taky.

Jako BP funguje i přepážka pouze ze solitu, tedy tenká. Prostě na HL normálního rámku připevním soloit tak, aby byl s loučkou vysoký jako rámek. Na šířku je sololit na každé straně o 5 mm větší. Je dobré do HL vyříznout do bříška nutu širokou jako je sololit a hlubokou asi 5 mm. Soloit se tam jen vlepí nízkoexpanzním polyuretanem D4.

Když si to neumíte představit, manžel umět bude.

Používám tuto značku, jen v menším balení -

https://www.obi.cz/lepidla/soudal-polyuretanove-lepidlo-na-drevo-66a-750-g/p/1693407?wt_mc=gs.pla.Bydleni.P%C5%99islusenstvipromalovaniatapetovani.Lepidla&wt_cc1=20538371025&wt_cc4=c&wt_cc9=151254354937&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiA2KitBhCIARIsAPPMEhL_c_hGW2G-PvgUdXqsmJGdLJ3doUPknjj7mUFrFh_ZsgwxpBYAlgsaAo0fEALw_wcB

Neumím to. Ale umí to romaning, chodí sem, když poprosíme, snad to sem dá. Umí nakreslit cokoliv na první dobrou a stačí mu jen můj popis. 

Našel jsem BP pro míru 39x30, pro vás je o 6 cm nižší, jinak stejná. Jen se nenechte zmást, ED má 13 rámků a oni používají v jednom úle dvě BP, zužují dost nesmyslně z obou stran - mají česno uprostřed.

https://www.eurodadant.cz/blinova-prepazka/blinova-prepazka-2/

Při hledání jsem zahlédl videa o komorování, neshlížel jsem je. Jistě se o tom dá dost najít. Zda je to vše dobré netuším.

Ale jestli tazatel nemá podmínky uchovat brambory mimo mráz, smí siláž zmrznout? A siláž je, jak jsem se domníval, mléčné kvašení, dojde k němu v chadu, potažmo v mraze?

Díky.

Možná nevíte a třeba bude překvapením následující.

Kraňka je původně horská včela. Její přirozeností jsou dvě její vlastnosti a u jiných druhů včely medonosné stejné vlastnosti nejsou nebo jsou marginální. Tak tedy základní přirozeností Kraňky je maximálně redukovat počet jedinců na zimu. Tuto základní a pro K charakteristickou vlastnost rozvedu pod článkem.

Druhou vlastností a asi pouze K je, že je schopná doslova raketového jarního rozvoje.

Proto všechny “práce” Jindřicha Boháče (kromě jiného zakladatel PSNV), ale četné  práce i některých dalších jsou nepravdivě zavádějící. Slovo práce jsem u Boháče dal do uvozovek proto, že on sám byl včelař nevalný. Ale měl přátele v cizině a dokonale ovládal němčinu a patrně i nagličtinu. A vše co kde napsal a je známo mě, byly pouhé překlady cizích prací, hlavně z USA. Boháč úplně ignoroval fakt, že se v USA nechová Kraňka a že tam chovaná Vlaška - Ligustica má úplně jiné vlastnosti. Patrně to ve smyslu rčení: “přání je otcem myšlenky” sveřepě ignoroval. Jenže ten fakt, že překládal a našim včelařům vnucoval metody ošetřování úplně jiné včely s naprosto odlišnými vlastnostmi v naprosto nesrovnatelných podmínkách, staví vše co napsal do jiného, méně oslnivého světla.

Oč tedy jde. Vlaška - včela Italská neboli Ligustica je včela subtropů. Protože v krajích, odkud pochází a kde proběhl její vývoj, není vlastně zima a včely i v zimních měsících nejen, že vyletují, ale nacházejí potravu, nemá vyvinutou vlastnost jednak šetřit zásobami a jednak nepotřebuje rychlý jarní rozvoj. Zimuje totiž přirozeně velmi početná, protože díky absenci zimy nebyla nucena naučit se šetřit potravou. A to ani v zimě, ale jak se domnívám, ani v létě. Přesněji: Zatímco nejsilnější zimní Kraňská vč mají asi 10.000 jedinců, zřídka o pár tisíc více, ale v drtivé většině jen 8 a i méně, Vlaška zimuje běžně v počtu 20-25, ale i 30.000 jedinců a i více.

Tím je řečeno vše, hlavně pak, že všechny poznatky o Vlašce jsou v podmínkách ČR naprosto nepoužitelné!!!!! Jediné jak to jde u Kraňky, tedy přinutit jí k zimní početnosti, je spojit těsně před zimou několikl vč. A druhou možností je selektivní výběr plodných kmenů Kraněk, například Singer. Obecně jim říkáme masařky - produkují mnoho včel a málo medu = proplodují vše co přinesou. Vím přesně co tvrdím, Boháčovi jsem od 70 let, kdy svoje články začal publikovat, bezmezně věřil, vše jsem vyzkoušel ( a ne jeden rok) a v podmínkách Podblanicka nefungovalo z jeho tvrzení VŮBEC NIC! Nejde mi jen o finační ztráty, víc mě mrzela ztráta radosti ze včelaření a ztráta iluzí, že renomovaný časopis zveřejňuje návody, které v podmínkách ČR nefungují. Mimochodem to se ve Včelařství, jak soudím, dodnes nezměnilo.

A vypíchnu ještě jednu katastrofální vlastnost (je jich víc) Vlašky. Zatímco Kraňka má nepřetržitě dokonalý pojem o množství zásob v úle, které má k dispozici a přizpůsobuje tomu plodování a i počet jedinců v zimě, u Vlašky je to jinak. Kraňka když uhyne hladem, nikdy v jejím vč není otevřený plod, včas v sebezáchovném pudu zastavila plodování když “věděla”, že na plození “dětí” nemá prostředky a že by se o ně nedokázala dobře postarat.

Když péadne hklady Vlaška, tak matka klade do poslední vteřiny. Ve vč jsou všechna stadia plodu a v buňkách stojí úplně čerstvá vajíčka.

Toto píšu hlavně pro začátečníky, protože mnozí z nich mají romantické představy, že něco objeví a že by zkusili i jiné druhy včel než je K a BF. Navíc - pamatuju si to živě z dětství, některé kříženky Vlašky jsou neskutečně agresivní.

Mnohokrát jsem vysvětlil, proč nesmí být česno uprostřed ani u jedné orientace stavby. Výrobci tvrdošíjně vyrábějí úly na SS s česnem uprostřed, protože výrobcům nedávají peníze včely podle toho, v čem se jim lépe žije a kde jsou zdravější, ale peníze jim dávají tupí včelaři, kteří česno uprosřed chtějí.

V úle musí být nějaké vepředu a logicky i v zadu. To je absolutní prazáklad metodiky Blaník.

Jisté úskalí tu ale je a hlavně u po všech stránkách výhodnější TS.

Každý včelař jistě ví (měl by vědět), že úplně všechno ve vč se odvíjí od česna. Zimní hrozen tedy zasedne blíž česnu. Tím se často stane, že spotřebuje zásoby na krycím rámku u česna, často na dvou rámcích mezi česnem a hroznem. Tento rámek (někdy dva) bývá (hlavně u TS) koncem února suchý. Jinde píšu, že první rámek od česna se nazývá krycí a je až na výjimky nedotknutelný. No a toto je ta výjimka když k tomu dojde.

Při předjarním zužování to pohlídám, je to vidět zezhora i bez zvedání rámků. Tehdy vyndám zezadu 1-2 rámky plné zásob, snad nikdy nejsou obsednuté. Opatrně  suchý rámek (rámky) zepředu odstraním. Na jejich místo zasunu zásobní rámek či dva zezadu. Nic víc není potřeba, lepší ale je, když už jsem ve včelách, zúžit mnohokrát popsaným a vysvětleným způsobem.

Takže to srnu. Jestli při předjarní kontrole stavu zásob zjistím, že vč má krajní rámek (rámky) mezi zimním hroznem a česnem prázdný (nebo poloprázdný), odstraním ho a dám místo něj zásobní. A nyní nastávají dvě možnosti. Pokud zužuju, stačí dát mezi česno a hrozen jen jeden zásobák, vč totiž může za blinovku do komory pro zásoby a proto stačí před hroznem jen jeden zásobní rámek. Jestli ale zužovat nebudu, dám před hrozen rámky dva a odebrané suché dám do zadu. Lepší je ale odebrat je pryž z úlu a dát tam buchtu a tím sice neudělám komoru, ale zmenším prostor.

Obecné tvrzení (moc mu na základě pozorování spousty let nevěřím) je, že včelstvo v zimě úl nevytápí. Vytápí ho ale ve chvíli, kdy začne plodovat. A proto, i když neudělám komoru za BP, se vyplatí celkový prostor zmenšit.

Jak přesně je to u mě? Vč vždy zimují na pouze 10 r, jedenáctý tam není kvůli fumigaci. To je vždy dostačující, protože i sebesilnější zimní včelstvo včely medonosné nikdy neobsedá víc než 8 uliček, tedy 9 rámků. NIKDY, to je zákonitost. Pokud by bylo vč silnější, protáhne zimní hrozen na výšku, nikdy ale ne do šířky přes 8 uliček!

Zimní hrozen se i za drastických mrazů nepatrnou rychlostí přesová po zásobách nahoru, u nešikovné míry 24 a L 1/1  a podobných to nahoru nejde a tak se vč posouvá vodorovně po zásobách, tedy od česna, kde zasedlo, dozadu. Vč ale v zimě obyčejně nedokáže přejít přes uličku a může klidně uhynout hlady na suchých rámcích u česna a za sebou mít několik rámků doslova narvaných zásobami. A jestli půjde přes uličku, tak směrem k česnu, ne a naopak.

Tady se přímo nabízí vysvětlit, proč u TS NESMÍ být nikdy česno uprostřed.

Potom na zásobami dobře naplněných rámcích nízké míry - 24, Zander 22, Lang 1/1 = 23,2 a tak dále včesltvo zasedne uprostřed rámků = proti česnu (od česna se odvíjí ve vč vše). Uprostřed zimy narazí na strop, nad hroznem už žádné zásoby nejsou. Nevadí, hrozen se začne posunovat na některou stranu. Jenže zatímco se posunuje po půlce zásob (ona je to spíš třetina), druhé části zásob se chumáč začne vzdalovat. Pokud je zima delší, neoteplí se a vč si nepřenese zásoby - kvůli chladu nemůže a dojde na konec rámků, uhyne hlady a to i přesto, že na stejných rámcích je na všech rámcích na druhé straně zásob dostatek. Pokud je ale česno u strany, vč zasedne na krajní třetině či polovině délky rámků a po dosažení stropu vprostřed zimy má za sebou zásob ve vodorovném směru dost. Ano, takhle jednoduché to je. K bezpečnému zimování na nešikovně nízkých mírách stačí tak málo = česno u strany. U které a proč jsem vysvětlil mnohokrát.

Právě popsané nejde už víc než 100 let velké části včelařů vysvětlit. Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně. Nákresy a obrázky nedávám schválně, protože bez nich to nutí čtenáře myslet, situaci si musí umět představit a pochopit. Kdo to nedokáže z popisu (nebo je líný to pochopit, to spíš), měl by zvážit zda by pro něj (a hlavně pro včely) nebylo lepší věnovat se něčemu jinému než je chov včel.