To sou krávy! Ne. pardon, to sou bachyně, já se spletla 😀
Mě děti vždycky říkaly. Mami co jsi Elise(nebožka) udělala,že jen leží….nic byly jsme na procházce….ale že ten pes si klidně chrápe a já jim všem musím dělat večeři,taky po procházce,nikoho už nedojímalo.
Gina přijde z prochajdy a je jedno jestli jsme chodily hoďku a půl (což je její maximum na jeden zátah, dál nepůjde) a nebo jen obešly 20 minut kolem baráku, je jedno, jaký bylo počasí…přijde, napije se, ideálně si zchladí nožky v bazénku a pak se svalí na dvůr a leží jak vyvrženej vorvaň.
já nevím, kde děláme chybu - ale všechny naše dosavadní dogy byly pohyboví nadšenci - no spíš trýýýýskacíííí dementi a kamzíci jizerskohorští. Nějak si neumím představit že by se jim chtělo jít ven jen na chviličku… Ale docela by mě zajímalo, jestli by jinde nebyly těmi důstojnými elegantními dogami, způsobně kráčejícími na prověšeném vodítku a zdobícími gaučík u televize. Jako že jaký si to udělám, takový to mám… Jasně, nejsou to žádní ohaři či maliny… ale aktivní jsou ažaž
Zrzavci:To sou krávy! Ne. pardon, to sou bachyně, já se spletla 😀
Voni maj starosti. Zešedivěly z toho😂
Tak já tohle zažila až s Ginou…teda my nikdy nebyli žádní túristi, ale třeba s berbery tříhodinová procházka byla celkem normál…afgán taky neprotestoval na delší prochajdě, to až Gina je takovej pecivál.
Ale myslím, že to je u ní celkově tím, co jí baví a co jí nebaví…viz chození do lesa vopruz, ale na cyklostezce nebo na “myší” louce šlapat bude…no a jí opravdu nejvíc baví, když dojdeme na “naší zadní” louku, ta je do kopce a na tom kopečku je lesní remízek…tam když se usalašíme a ona může shlížet dolů jak kus dál po cestě občas projde člověk, proběhne běžec, projede někdo na kole nebo jde se psem, tak to je spokojená. To je vidět ten zájem a jak jí to baví.
No a to chození je to samý…ona šlape dokud jí to baví…jak se začne nudit, tak začne stávkovat…zpomalý, táhne se za mnou jako smrad a má zpruzelej výraz.
Ona je z podstaty věci čuchač…no a jakmile přestane čuchat, tak to je pro mě znamení, že je čas obrátit k domovu…teď navíc, jak je starší, tak začíná zalehávat a je těžký jí přesvědčit, že se jde dál…prostě si vybere nějaký místo, kde jí přijde, že by bylo fajn se usalašit, zalehne a tradá…hodně mi to dělá třeba u míst, která jsou rozrytá od divočáků, to se fakt kolikrát nechce hnout.
Ve své podstatě je teda jediný problém, že berňáka zase tohle moc nebere…on si tam s náma sice poleží, protože teď se tady leží, ale nějak ho to zvlášť nezajímá…jakmile se nějak významněji pohnu, tak už vyskočí jakože “juchů a jdeme”…takže musím dělat nějakej kompromis, pokud chci chodit s oběma psy najednou.
Berňucha tomu je to fuk, ten půjde radostně kamkoliv a jakkoliv dlouho…samozřejmě s ohledem na počasí a teda tím, že není zvyklej chodit nějaký dlouhatánský štreky, tak s ohledem na jeho kondici, prostě spokojenej pejsek, ale Kanimůra je prostě takovej specialista a já nejsem z těch, abych jí mutila do něčeho, co jí nebaví.
Tyjo si tu připadám jak úplná lemra, že s mladým aktuálně nechodíme cca 12 - 15 km. A ani ne na jeden zátah. Většinou ve třech cca hodinových procházkách plus zahrada. Jako zase nejdeme vycházkovým tempem. S mladým pánem je to hezky svižně. 😀
šavlozubka:Tyjo si tu připadám jak úplná lemra, že s mladým aktuálně nechodíme cca 12 - 15 km. A ani ne na jeden zátah. Většinou ve třech cca hodinových procházkách plus zahrada. Jako zase nejdeme vycházkovým tempem. S mladým pánem je to hezky svižně. 😀
Svižně😂…naše klasická dlouhá procházka…4,5-5,5 kiláku to ujdeme tak za hoďku čtvrt, hoďku půl, dle toho jakou rychlostí se pohybuje bílá madam a to teda počítám prochajdu bez lehací-pozorovací pasáže…a pokud to absolvuju ráno, tak o madam pak celej den ani nevim…teda pokud leží v baráku, když zůstane na dvoře, tak jí občas slyšim, jak hlídá…
Jako u nás, pokud procházka 2x denně…a to jako “procházka”…ráno třeba hoďka, večer 30-45 minut čůranda, tak vůbec nevím, že mám psy, protože budou celej den a pak celou noc chrápat a třeba třetí den v takovým režimu a pyrenejka už mi začne zkracovat i tu ranní prochajdu…
Jako takhle, ven ona se těší vždycky, ale nechce tam být dlouho.
Někdy mi přijde, jak tady litujeme některé psy z paneláků, když mají páníčci, který s nima 3x denně oběhnou barák a jinak jsou psi doma…tak to by přesně vyhovovalo naší Gině…
Jo my těch 4,5 - 5 km dlouhýho venčicího okruhu máme tak na tu hodinu. A odpoledne teda někdy chodíme míň v závislosti na počasí, skvrnách na slunci a celkové logistice.
Efík spíš žene, procházkový tempo ho moc nebaví. Vyhovuje mu, když s ním běhám, to jde svižným klusem, když je na flexině tak si stihne i začuchat a pak mě doběhne.
Většinou 2x týdně běháme delší trasu cca 18-21km, to máme za necelý 2 hoďky, 3x týdně něco kratšího, většinou cca 12km, to dáme za hoďku a kousek. A 2x týdně dáme jen procházku cca 6km. Nemůžu běhat každý den, to bych si odrovnala nohy, ale kolikrát na mě při procházce blbě čumí, jako proč se tak couram…
Ale tyhle delší akce má jen jednou denně, většinou hned ráno a pak už chodíme jen na kratičký vyvenčení tak 20minut a domů.
Když je vedro nebo prší, tak na mě Malina kouká, jestli to musí bejt ta procházka. Když je počasí značka ideál, je většinou nezničitelná, ale pak přijdeme domů, Malina si jde dát šlofíka a já jdu třeba vařit oběd nebo večeři a taky teda se mnou rodina nemá žádný soucit 😄.
Tak já teda z procházky Gininým tempem zničená nejsem…ale co se toho fungování doma poté týče, tak to už jsem v klidu…doma mám dva dospělý chlapy…syna a manžela a kupodivu mají oba ručičky a nožičky…vědí, kde je lednice, sporák, nádobí, tak se můžou o sebe postarat taky.
Jako celej můj manželský a mateřský dosavadní život jsem jim poskytovala full servis, tak dneska klíďo oznámim, že nevařim a čus bus…to je výhoda, když už má člověk dospělý děti…
Klidně si lehnu s Ginou k televizi a budem se válet dokud se nerozhodnu něco dělat…teda Gina se pak válí dál…Máťa je taková moje asistentka, tak ten mi jde pomáhat.
A když si řeknu, že je válecí den, tak nedělám vůbec nic…třeba v neděli jsem zhlídla celou 3.řadu seriálu From …a ani z toho nemám špatný svědomí.😇…teda pak mi to nedalo a v osm večer jsem šla ostříhat alespoň část břečťanu…
Jo, mě dostával můj muž větou:"co je k jídlu", když jsem byla nemocná a i jsem měla ušmudlané svědomí, že rodina hladoví, ale už jsem se z prvotního šoku dostala a dnes hned odpovím “to mi řekni ty, co bude k jídlu, jak se o nás postaráš” a pochopil a už se stará. No ale bylo to o fous, málem jsem si to za cenu vypuštění vlastní duše děsně rozmazlila
Já obvykle chodím pět kilometrů a trvá mi to nejmíň hodinu a půl😅, ale psi naběhají určitě třikrát tolik, myslím že jim to stačí bohatě. Navečer dva kilometry max, trocha cvičení, courám se, kluci si třeba zaplavou, jsme venku tak čtyřicet minut. Jináč mají zahradu a tak různě se pofkakujou, hlídaj a tak.
Ale kdyby to bylo na nich, byli by na výletě celej den, déšť nedéšť 🙂.
Dneska jsem konečně vzala ven Framíka, výron už ustoupil, ale ještě nožku zrochu šetří. Je na sebe dost opatrnej a moc nedivočí.
Bylo takový dramatický světlo, snad se mi to podařilo zachytit.
Jo když jdou s mužem, tak jim to trvá třeba taky hodinu a půl. Nevím, jak to dělají. 😀 Já to mám furt v poklusu, takže i když si třeba na vyhlídce nebo v parku pocvičíme nebo si polítá s nějakým kámošem, tak se přes hodinu a čtvrt nedostanu. A doma stejně ještě řádí. Zvlášť dopoledne. Zahradu mu teda musím dávkovat. Jednak ho tam nechci nechávat bez dozoru, a navíc on si tam neodpočine. Že by si někam jen tak lehl to neexistuje. Furt těká. To ho musím zavřít doma, aby si lehl pod lavici a spal/odpočíval.
Většinou 2x týdně běháme delší trasu cca 18-21km
Smekám klobouk! K takovému výkonu jsem se ani vzdáleně nepřiblížila v dobách, kdy jsem byla výrazně mladší a běhávala pravidelně.
Jako někdy se mi zasteskne po předchozím psovi, kterej mě nutil stále vymýšlet dlouhé a ještě delší procházky a každou chvíli vyrážet na výlety, jinak by to bylo k nevydržení. Ale zas na druhou stranu někdy se to člověku vážně nehodilo, a co pak se psem nabušeným energií.
Teď mám pohodáře, tak nás to tolik nenutí furt někde trajdat, a to je trochu škoda.
No a taky už delší dobu řešíme pajdavé tlapky, tak už jsme byli i na špacíru bez psa.
Úplně Vás chápu, mám to samé. Bambule není žádný vytrvalec a dlouhé procházky kdy se nadměrně unaví ji nedělají dobře po zdravotní stránce. Občas toužím prostě jít cestou necestou, nechat svou tuláckou duši se povznést. Snad jednou …..
Tak počasí Chomutov…včéra pršelo až do odpoledne a dneska už zase od rána prší..
Tomu tak rozumím, někdy mám výčitky, protože tohle bych chtěla absolvovat jen já a pes a se svým milovaným to už nedám. Mrzí mě, že jsme byli v jednom kole s domem, oba jsme byli hodně kilometroví, milovali jsme toulání, ale sbalit krosnu, psa a jít, na to bohužel nebyl čas. Bylo nám krásně tam v přírodě.