Křečík Campbellův

Křečík Campbellův je vzhledem velmi podobný křečíku džungarskému, ale má více barev, na zimu nemění srst, očka má níže k čumáku a při pohledu ze shora má více kulatý tvar. Ve zverimexu křečíka Campbellova zpravidla neseženete, čistokrevné křečíky Campbellovy chová u nás jen pár chovatelských stanic a hrstka nových majitelů jejich odchovů. Předci Campbelláčků v ČR jsou vždy importováni ze zahraničí, což bývá podloženo průkazem původu.

Co se povahy týče, je křečík Campbellův poměrně specifický. Není agresivní, jak se dlouho usuzovalo, pouze teritoriální - chrání si své bydlení a to i vůči chovateli. Pokud ale křečíkovi do bydlení nezasahujete a vyndaváte ho z jeho prostředí třeba krabičkou, na ruce už bývá hodný, nekouše ani neskáče (za předpokladu, že byl u chovatele alespoň trochu socializován, to ale platí pro všechny druhy). Intenzita teritoriálního chování se u různých jedinců liší, někteří ho neprojevují téměř vůbec, zájemci o koupi tohoto druhu by s tím však měli počítat.

Křečíci Campbellovi mají též trochu odlišné nároky na stravu, než ostatní křečíci - mají sklony k cukrovce, takže je vhodné dávat jim dietní stravu. Ta spočívá v tom, že z jídelníčku vyškrtneme veškeré ovoce (i sušené), piškoty, dropsy a podobně, dále je vhodné nedávat křečíkovi slunečnici. Naopak velmi rádi mají seno.

Bydlení by mělo mít minimální rozměry dna 50x30cm, vhodný je jako u křečíka džungarského plastový box (třeba box Samla 45l z Ikey) nebo terárium, ideálně s kolotočem s pevnou podlahou.

Křečíky je možné chovat trvale ve skupinkách stejného pohlaví (velikost skupinky záleží na velikosti bydlení, např. terárium s rozměry 60x40cm je vhodné pro max. 3 křečíky), ale chovatel musí pravidelně kontrolovat, zda spolu křečíci vycházejí. Jakmile se objeví kousance, je třeba křečíky rozdělit. Při skupinovém soužití na sebe Campbelláci občas piští, jako by se prali, ale je to jen forma upevňování hierarchie ve skupině a dokud se nekoušou, je to normální. Chovat trvale samečka se samičkou se nedoporučuje, samička křečíka Campbellova je velmi plodná a měla by jeden vrh za druhým. Je ale možné páreček spojit na dobu páření a samce oddělit až ve chvíli, kdy je na samičce vidět těhotenství, což může trvat od 3 týdnů do dvou měsíců. Pokud spolu páreček zůstane i po porodu, bude se samec starat o mladé společně se samicí, ale ihned po porodu ji znovu nakryje, takže samička nestihne dokojit první vrh a už má další, což není dobré ani pro ni, ani pro mláďata, takže bych od tohoto dříve doporučovaného postupu raději upustila.