Svišť lesní

Je to jedna z největších a nejsilnějších veverek. Svišť lesní má zavalité tělo, krátké nohy, huňatý ocas a hnědou, šedě nebo bíle kropenatou srst. Je to schopný plavec i dobře šplhá. Krmí se hlavně odpoledne, někdy ve skupinách, pase se na trávě, jeteli, sbírá semena a ovoce a nepohrdne drobnou kořistí, jako jsou plži nebo sarančata. Často projevuje agresivitu vůči svým soukmenovcům, zvlášť když hájí noru nebo v době páření, kdy samci bojují o převahu. Obranné reakce se projevují vyhrbováním hřbetu, poskakováním, šviháním ocasem a ceněním zubů. Na podzim si vyhrabává hlubší nory, kde přespává zimu.

Svišť lesní dosahuje délky těla 32-52 centimetrů, ocasu 7,5-11,5 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,5-4,5 kilogramu.

Ve volné přírodě obývá svišť lesní Kanadu, Aljašku, východ USA; kde se vyskytuje v lesích a na polích.

Druhý únor se v Severní Americe slaví jako sviští den, protože tato zvířata údajně věští změnu počasí a původně byla považována za jeho pány.

Ze všech svišťů je nejvíc samotářský, i když potravu si hledá v rozvolněné skupině a několik jedinců může sdílet jedno doupě. Nejvíce kontaktů s jedinci svého druhu má během období páření. Zvláště samci jsou vůči sobě agresivní a bojují spolu o právo se pářit. Období páření trvá od března do dubna, po měsíc trvající březosti samice rodí průměrně čtyři mláďata, která sexuální dospívají v jednom roce věku.

Český název početné čeledi (asi 270 druhů) Sciuridae je veverkovití.