Vydra africká

Tento skvělý plavec má dlouhé štíhlé tělo kryté světle až tmavohnědou srstí s bílými skvrnami na hrudi. Na zadních končetinách má vydra africká dobře vyvinuté plovací blány, na předních velmi obratné prsty bez drápků. Jimi vydry vybírají kraby, měkkýše a žáby z úkrytů.

Délka těla se u této vydry pohybuje v rozmezí 66-95 centimetrů, délka ocasu 44-67 centimetrů, hmotnost kolísá od 10 do 18 kilogramů.

Ve volné přírodě obývá vydra africká subsaharskou Afriku s výjimkou pouště; navštěvuje sladkovodní i mořské prostředí.

Vydra africká je větší ze dvou vyder žijících v Africe.

Vydra africká náleží do čeledi lasicovití. Mezi lasicovité patří malé až středně velké druhy šelem. Rozšíření jsou na celém světě kromě Austrálie a Madagaskaru. V naší republice se původně vyskytovalo devět druhů, norek evropský však byl vyhuben. Na některých lokalitách v Čechách a jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace norků amerických uniklé z farem kožešinových zvířat. Lasicovití se vyznačují protáhlým štíhlým tělem, mají kratší nohy, našlapují na celou plochu (ploskochodci) nebo na polovinu chodidla (poloploskochodci). Přirozeným prostředím vyder jsou vodní toky a jejich okolí, neboť jsou dokonale přizpůsobeny k plavání a lovu ryb (mimo jiné i uspořádáním chrupu). Jejich populace je ohrožena částečně vinou výnosného obchodu s kožešinou. V Česku je ohrožena vydra říční (Lutra lutra).