Paduánky

Původ: Anglie
Hmotnost: 1,5-2,5 kg dle pohlaví
Roční snáška: 140-160 ks
Inkubační doba: 21 dnů
velikost písma:  A A A
28.05.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2762 zobrazení     1 komentář

I když se za jejich vlast zpravidla uvádí Anglie, kde byly kolem poloviny 19. století prošlechtěny, chocholaté a vousaté slepice se chovaly jako vzácnost po celé Evropě odedávna. Jedno z center jejich starobylého chovu bylo okolí italského města Padovy (Padua), kam se údajně dostaly už před staletími z Ruska a Nizozemska; ty pak posloužily jako základ pozdějších anglických chovů. I když při šlechtění hrálo vůdčí roli estetické hledisko (co největší chochol), udržela se docela vysoká snáška, která řadí paduánky k průměru nosných plemen. Šlechtění na chocholy extrémní velikosti je minulostí, protože nositelky měly omezený výhled a leckdy se při častém úleku zranily. Dnes se chovatelé zaměřují na kvalitu, resp. pevnost jednotlivých per chocholu. Koncem 19. století vznikla ve Velké Británii zdrobnělá forma. Obě velikostní verze mají, ostatně jako všechna chocholatá plemena, širokou obec stálých příznivců.

Chov paduánek je zcela jednoduchý, pokud akceptujeme zvláštnosti krmení a pití související s chocholem a vousem. Tyto struktury se totiž nesmí potravou nebo vodou znečistit a promáčet, aby zvířata nedošla nejen estetické újmy, ale hlavně se nenachladila. Proto je nepouštíme ani do venkovního výběhu, pokud prší nebo sněží. Je-li počasí jen trochu příznivé, slepice by měly venku trávit co nejvíce času. Jsou totiž pohyblivé a shánčlivé, i když se temperament většinou označuje za klidný, až na občasné lekavé excesy vyvolané strachem z neznámých zvuků nebo pohybů při chocholem omezeném zorném poli. Kohouti si většinou před lidmi udržují odstup, ale některé slepice obdivuhodně zkrotnou. Zavedení nového kohouta do chovu nemusí být úplně snadné. Ačkoli se v mládí chovají mírumilovně, dospíváním se u některých jedinců zvyšuje agresivita, která může přerůst k neustálým půtkám s jinými kohouty, prohánění slepic a dokonce k útokům na jiná domácí zvířata i lidi. Kvokavost je sice řídká, ale v hejnu se aspoň jedna potřebná kvočna vždycky najde. Vylíhlá kuřata působí roztomile, protože už v prachovém peří nesou na temeni malou chocholku.

Nejpopulárnější je stříbrné nebo zlaté lemované zbarvení s černými nebo bílými skvrnami a lemy jednotlivých per. Bílozlatá (žluté, bíle lemované zbarvení) kombinace zvaná chamois je nejvíce ceněna, ale uznává se i zbarvení černé nebo bílé. Hřeben a laloky jsou potlačeny opeřením. Nejdůležitějším exteriérovým prvkem paduánek je plný, kulatý a uzavřený chochol s bohatým podhradním vousem přecházejícím do zřetelně vyrýsovaných lícních vousů. Chochol kohouta je tvořen pírky zašpičatělými, kdežto u slepic jsou tato pírka zaoblená a kratší, takže jejich chochol připomíná orientální turban a esteticky působí lépe než jakoby rozježený kohoutí chochol. Oko musí pod chocholem zůstat zřetelně viditelné, oční duhovka je rumělkově červená. Ušnice jsou bělavé, ale překryté lícními vousy. Zobák a běháky jsou modravě břidlicové, vyjma bílého zbarvení, u něhož jsou bělavé.

  • Hmotnost kohouta 2 - 2,5 kg
  • Hmotnost slepice 1,5 - 2 kg
  • Snáška 140 - 160 vajec s bílou skořápkou

PaduánkyNázvy ve světě

Anglicky: Padua, Německy: Paduaner, Francouzsky: Padoue, Slovensky: Paduánky

Foto: http://ksz.agrobiologie.cz

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

10.09.2015, 09:03
To jsou Holanďanky, ne Paduánky