Vyhledávání v diskuzi
ďakujem=)
Když umřel Teddy rozhodla jsem se k babi pořídit dalšího pejska. Nutno říct, že jsem o psech prakticky nic nevěděla a že Teddy byl vlastně venkovský voříšek, který sice zvládal pár těch povelů, ale u kterého jsem si myslela, že mu stačí, když se s ním o víkendu zajdu projít na vodítku. Neměl prakticky žádný kontakt s jinými psi a jediný volný pohyb znal na zahradě či na oploceném pasinku, jinak jsem si ho z vodítka pustit netroufala (a to mělo jen zhruba 2m).
Představovala jsem si, že dalšího pejska pořídím do stejných podmínek, a on bude šťastný a tak jsem začala prohledávat inzeráty… Nakonec jsem vybrala plemeno border kolie – což byla pro začátečníka blbost. Ale na to mě nikdo neupozornil. Dokonce mi nic nenaznačil ani chovatel od kterého jsme si malé štěndo vezli
Už jako malinký bylo jasné, že je to pořádně činorodý pejsek… Učil se velice rychle a pořád bylo nutné mu dodávat nové podněty. Babi si s ním nevěděla rady a on když jsme po víkendu odjeli domů a nechali ho u ní vyváděl lumpárny…
Jelikož jsem štěně vybrala, tak jsem to taky byla já kdo s ním proto začal jezdit na cvičáky (vlakem). Tam jsem pracně napravovala co jsem jako nezkušený kynolog zvorala (a ještě stále napravuji). Bohužel s pejskem nemůžu být každodenně v kontaktu (to víte babi bydlí asi 12km od nás) a tak náš výcvik doteď vypadá značně chaoticky.
Na druhou stranu mě kynologie pořádně chytla – místo jednoho cvičáku navštěvuji dva a navíc jezdíme na nějaké ty pejskařské akce… Dokonce na konci září jdu přímo kynologii studovat do Prahy a tady je ten háček
Naši tvrdí, že pes nikdy nebyl můj, pes v bytě je chudák a v Praze obzvlášť, studium se psem nebudu zvládat a vůbec se mu nebudu mít čas věnovat a hlavně babi ho zbožňuje a já ji tam prakticky nechám samotnou…
V některých ohledech mají jistě pravdu, jenže vím, že babi se psem cvičit nebude a borderce obyčejný pobyt na zahradě nestačí... Navíc pokud jede k doktorovi či jde pryč psa zavře, protože se bojí, že uteče Totéž se děje, když přijde nějaká návštěva – pro změnu co kdyby někoho kousnul (jelikož jezdíme týden co týden vlakem a mezi lidmi se pohybujeme poměrně často, myslím, že to vážně nehrozí…)
Proto bych chtěla babi pořídit pejska z útulku a Kaie si vzít sebou. Babi by konečně měla svého pejska na mazlení, který by byl na zahradě opravdu šťastný, ale pořád nemůžu přesvědčit rodiče a navíc chci mít pocit, že jednám správně… Proto prosím poraďte. Pokud chcete můžete nějaký vzkaz nechat i na www.kaimiveko.wz.cz či mi napsat na mail darli.mivi@seznam.cz
díky