Aktuálně: 4 582 inzerátů178 172 diskuzních příspěvků17 805 uživatelů

Zoo Ostrava

Příroda na dosah

Hodnocení návštěvníků (25x)

84 % 85 % - zvířata 84 % - klece a výběhy 79 % - služby pro návštěvníky 89 % - lokality 81 % - ceny
25 hodnocení
5520

Zoo Ostrava - základní informace

Adresa:Michálkovická 197
710 00 Ostrava
Telefon:596 241 269
E-mail:info@zoo-ostrava.cz
Www: www.zoo-ostrava.cz
Rozloha (celková/expozice):100 ha / 60 ha
Počet chovaných druhů:454 druhů
Počet chovaných jedinců:6780 zvířat
Mapa zoologické zahrady: Zoo Ostrava

Zoo Ostrava - informace pro návštěvníky

Otevírací doba
Duben-červen: 9.00 - 19.00
Červenec-srpen: 9.00 - 20.00
Únor: 9.00 - 17.00
Březen, září-říjen: 9.00 - 18.00
Listopad-leden: 9.00 - 16.00
Vstupné
Letní:  
Dospělí: 160 Kč 
Děti 3-15 let: 100 Kč 
Děti do 3 let: zdarma 
Studenti, senioři: 100 Kč 
Zimní:  
Dospělí: 110 Kč 
Děti 3-15 let: 60 Kč 
Děti do 3 let: zdarma 
Studenti, senioři: 60 Kč

Zoo Ostrava - kde nás najdete

Zoo Ostrava

Zoologická zahrada Ostrava se nachází v ostravské Stromovce na území městského obvodu Slezská Ostrava. Je zakládajícím členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad, členem Unie botanických zahrad České republiky, Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií a Světové asociace zoologických zahrad a akvárií.

Historie:

V červenci 1947 projednala odborová organizace a závodní rada dolu Zárubek návrh na vybudování Parku oddechu. Ten se měl nacházet na pozemcích OKD v Kunčičkách o celkové rozloze 6,5 ha. Na území mezi Starou a Jubilejní kolonií mělo být kromě parku postaveno také koupaliště. Park byl založen rozhodnutím závodní rady 4. února 1948 a hned 15. února 1948 byl ustaven Pracovní výbor pro zřízení sadu a koupaliště v Kunčičkách v čele s Ing. arch. E. Galuzskou.

Prakticky celý park byl vybudován formou brigád, kterých se zúčastnili pracovníci dolů Zárubek a Alexander, dále obyvatelé Kunčiček a zbytku Ostravy. Připojila se také školní mládež. V roce 1948 bylo postaveno prvních 600 metrů škvárových cest a začala výstavba přírodního amfiteátru. Roku 1949 se začaly stavět dva tenisové kurty a volejbalové hřiště. V červenci téhož roku bylo za přítomnosti tehdejšího primátora Josefa Kotase slavnostně otevřeno dětské brouzdaliště. Na podnět Bohumila Vítka, který stál u zrodu myšlenky vytvoření parku v roce 1947, se v parku objevila první zvířata. Jednalo se o srnce a dvě srny, pět bažantů, několik pávů a další ptactvo. Jejich prvním ošetřovatelem byl právě Bohumil Vítek.

Na jaře 1950 došlo k postavení bažantí voliéry (56 m²), ptačí voliéry a skleníku (24 m²) pro zimování ptactva. Dne 9. července téhož roku byla otevřena hotová sportoviště a ke Dni horníků byl dokončen přírodní amfiteátr s elektrickým osvětlením.

Rok 1951 byl pro budoucí zoologickou zahradu klíčový. V lednu navštívili Ostravu pracovníci Ministerstva informací a osvěty, kteří sondovali možnost založení řádné zoologické zahrady. Ačkoliv se o její existenci vedly v Ostravě různé diskuze a městští úředníci počítali s jinou variantou, bylo při další návštěvě pracovníků ministerstva doporučeno zahájit výstavbu zoo. Delegaci z Prahy tentokrát doplnili také odborníci z pražské zoo a Národního muzea. Součástí doporučení byl také úkol vyhledat vhodnou lokalitu pro výstavbu definitivní zoologické zahrady.

Na 83. řádné schůzi rady Jednotného národního výboru v Ostravě (JNV), která se konala dne 15. června 1951, bylo doporučeno, aby plenární zasedání JNV schválilo převzetí zoologické zahrady v Kunčičkách do trvalé správy a údržby, a to se zpětnou platností od 1. května 1951. Na 11. řádném plenárním zasedání JNV konaném 26. října 1951 bylo doporučení rady přijato (usnesení číslo 371.5.-11.651-VII/1). Toto datum je oficiálním datem zřízení ostravské zoo. Dne 15. července 1951 byl Park oddechu přejmenován na Hornický sad Maxima Gorkého.

Areál v Kunčičkách se stále doplňoval o inženýrské sítě a další stavby. Nejvýznamnější z nich byl medvědinec, který obýval párek medvědů hnědých darovaných pražskou zoo. Medvědinec byl klecového typu; ke dvěma výběhům přiléhala zděná ubikace se čtyřmi boxy. Dalšími stavbami byly dřevěné stáje pro koně a poníky, šestidílná ptačí voliéra a bažantí voliéra. Postupně byly vybudovány klece pro mývaly, veverky a lišky, dále voliéry pro papoušky a kanáry a holubník.

V roce 1952 byla u osvětové komise JNV zřízena subkomise pro zoo, jejímž předsedou byl zvolen Bohumil Vítek. Ten pracoval v Komunálních službách a sadech města Ostravy. Pod tento podnik ostravská zoo, ve které v té době pracovalo šest lidí, spadala. V areálu bylo upraveno 370 metrů cest, postaveno 540 metrů drátěného plotu a začala stavba kotců pro malé šelmy.

Roku 1953 byl postaven lvinec a zookuchyně se skladem krmiv. V témže roce subkomise zjistila, že pro plánované koupaliště není dostatek vody, proto bylo vyhloubené místo použito jako rybník pro vodní ptactvo. Usnesením rady JNV číslo IV/3-381.6.-53/Mič. ze dne 22. května 1953 byla zoologická zahrada deklarována jako samostatně rozpočtující a hospodařící kulturně-osvětové zařízení JNV. Jejím ředitelem byl jmenován Bohumil Vítek, který ji dosud řídil jako vedoucí. V tomto roce byly uvažovány čtyři lokality pro přesun zoo – Stromovka, Bělský les, Radvanice a Vřesina. Komise odborníků doporučila Stromovku pro její výhody – členitý terén, rozmanitý lesní porost, dostatek povrchové vody i vybudovaný vodovod, dobré dopravní podmínky a předpoklady pro krmivovou základnu.

V roce 1954 byly dokončeny toalety pro veřejnost, hudební pavilon, dětský koutek a pokladna. Ke Dni horníků byl otevřen rybník vodního ptactva. Bylo také dokončeno oplocení areálu. O rok později byly otevřeny expozice akvárií a exotického ptactva, postaveny ubikace pro opice, klokany, prasata divoká a lamy guanako. Pro vzdělávací účely sloužila dřevěná klubovna s knihovnou. Zoo v té době zaměstnávala již 17 lidí.

Dne 30. ledna 1956 byl zpracován návrh pro odbor kultury Krajského národního výboru a Ministerstvo kultury na přemístění zoo z Kunčiček do Stromovky. Náklady měly dosáhnout 287 tisíc Kčs. V říjnu bylo dovezeno mládě slona indického „Pepík“, které se stalo největší atrakcí zoo.

Rok 1957 byl pro zahradu příznivý z hlediska materiálního – zoo získala vlastní nákladní automobil Škoda 806-RS, promítací přístroj, magnetofon, fotoaparát a epidiaskop.

Do roku 1960 již nebyla prováděna výstavba žádných stabilních staveb a vše se chystalo na přesun do nové lokace. V únoru 1960 začalo stěhování ptáků a malých šelem, jako poslední byli na podzim přestěhováni medvědi.

Rozestavěný areál byl veřejnosti poprvé zpřístupněn 1. května 1960. Zvířata byla umístěna v provizorních podmínkách a s příchodem zimy byla přestěhována do vytápěného skladu v hospodářské části. Od 1. prosince 1960 byla zoo pro veřejnost opět uzavřena. V tomto roce vybudoval Dopravní podnik Ostrava u zoo trolejbusovou smyčku.

V letech 1961–1970 došlo k vytvoření základního návštěvnického okruhu a dobudování základních hospodářských budov. Mezi nová chovná zařízení z té doby patří medvědinec, pavilon velkých kočkovitých šelem, pavilon slonů a pavilon primátů. Nově vybudovány byly výběhy pro rysy, šimpanze a velké jeleny. V noci z 30. na 31. ledna 1964 zahynul pádem do příkopu slon Pepík. Rys ostrovid byl od roku 1965 systematicky chován a stal se erbovním zvířetem ostravské zoo. V tomto roce byla ze SSSR dovezena řada nových druhů, jako plameňák růžový, berneška rudokrká, jeřáb panenský a jeřáb popelavý. V prosinci získala zoo pár jaguárů výměnou za 76 ptáků a 30 savců. Vyjádřeno v penězích se jednalo o výměnu v hodnotě 6500 DM.

V sedmdesátých letech 20. století došlo k intenzivní investiční výstavbě. Zlepšily se služby návštěvníkům, mj. otevřením parkoviště a samoobslužné restaurace. Zoo získala nové druhy zvířat a u mnoha z nich se jí podařilo odchovat mláďata. Jednalo se např. o wapiti východního, tapíra jihoamerického, tapíra čabrakového a jelena lyrorohého. V roce 1972 začala generální oprava medvědince, která skončila o dva roky později. V roce 1980 byla v pavilonu primátů zahájena výměna mříží za bezpečnostní sklo. V prosinci byl dovezen pár rysa červeného, ale mláďat se zoo dočkala až v roce 1990.

V osmdesátých letech 20. století došlo k radikálnímu omezení investic a byly dokončeny jen rozestavěné objekty (výběh dikobrazů, přístavba správní budovy, čistička odpadních vod, výukové středisko, pavilon malých šelem, pavilon vodních ptáků a pavilon žiraf a afrických kopytníků). Podařilo se odchovat mláďata plameňáka kubánského, bernešky havajské, labutě trubače, jeřába královského, hulmana posvátného, medvěda syrského, rysa červeného a levharta cejlonského. Atraktivní součástí zoo jsou od roku 1987 žirafy Rothschildovy.

Současnost:
V současné době je díky dotacím od zřizovatele i jiných subjektů areál inovován – opravují se staré výběhy a voliéry, podařilo se dokončit stavbu nových zařízení (např. pavilonu slonů, voliér pro velké dravé ptáky apod.), expozice jsou zpřístupňovány pro vozíčkáře, jsou instalovány informační body pro nevidomé. Peníze získává zoo tradičně od osob i organizací, které se rozhodnou „adoptovat“ určité zvíře, nebo moderní formou pomocí tzv. dárcovských SMS (DMS). Postupně zde vznikají nové pavilony, velké přírodní výběhy, průchozí expozice. Mezi populární expozice patří Safari asijských kopytníků, Amazonie nebo Mokřady. Nechybí ani řada herních koutků pro děti, stovky laviček k odpočinku, desítky odpočinkových míst či klidové zóny. Ostravská zoologická zahrada se v roce 2019 umístila na 12. místě v žebříčku návštěvnosti turistických cílů, které pravidelně vydává agentura CzechTourism.

V roce 2023 změnila téměř po dvaceti letech své logo. Staré logo znázorňovalo hrocha a akácii – propojení zoologie s botanikou. Dvacet let je dlouhá doba, během které se mnohé změnilo, proto se zoo rozhodla změnit své logo a celou vizuální identitu. Ani v současném novém logu nechybí hroch.

Botanický park
Areál zoo tvoří tzv. Velký ostravský les rozkládající se severovýchodně od centra Ostravy v nadmořské výšce 260 m n. m. Jeho celková rozloha je bezmála 92 hektarů. Lesní porosty tvoří 71 hektarů, vodní plochy 4 hektary a zbytek připadá na louky, pole a stavby. Druhová skladba lesa je velmi pestrá, roste zde téměř 400 druhů listnáčů, 150 druhů jehličnanů a 310 druhů trvalek. Dle floristického výzkumu z roku 2003 zde žije skoro 450 druhů planě rostoucích rostlin z 68 čeledí. Nejvýznamnějšími z nich jsou buky lesní, jejichž stáří je odhadováno na 150 let. Některé exempláře mají obvod 350 cm a nejstarší z nich dokonce 474 cm.

V souladu s koncepcí vedení zoo dochází k postupné botanizaci zahrady. V první fázi ukončené 29. června 2007 byly zpřístupněny tři botanické stezky v rozsáhlé části areálu Stromovky s řadou nesmírně cenných botanických partií – Cesta vody, Cesta stínu a Cesta lesa. Dále byly vybudovány nové pobytové prostory – Ptačí louka, Sluneční louka, Hřiště u slona a Altán. V rámci botanizace bylo také vysazeno několik desítek druhů nových rostlin. V první fázi tak bylo vybudováno šest parkových cest různých šířek, tři mosty a jedna lávka, dále pěšiny, malé jezírko a místa plná zeleně, na kterých nechybějí plácky s různými atrakcemi pro děti. Celkem bylo instalováno 25 autorských objektů, vybudován nový informační systém a vysazeno 2600 kusů nových rostlin zahrnujících několik desítek druhů.