Hrotnokřídlec chmelový

Znaky

Délka předního křídla 2-3,5 cm. Nápadný pohlavní dimorfizmus. Samec menší, křídla jednobarevná, stříbřitá bílá; větší samice je hnědavě žlutá, s oranžovou kresbou na předních křídlech, zadní křídla má hnědavá. Obě pohlaví mají kratičká tykadla a stejný tvar křídel.

Stanoviště

Hrotnokřídlec chmelový obývá vlhké přirozené louky zejména v nížinách a pahorkatinách, též druhotná travnatá stanoviště v zemědělské krajině. V horách až do 2000 m. n. m.

Rozšíření

Evropa mírného i chladného pásu, na sever až za polární kruh do Laponska.

Výskyt

Hrotnokřídlec chmelový je hojný, v podhorských a nižších horských oblastech je výskyt místy masový.

Motýl

Konec května až polovina srpna. Létá za soumraku. Nejdříve, ve velkém množství těsně nad vegetací se rojí samci. Po několika minutách let ustává a motýli usedají do trávy. Krátce nato vyletují samice. Přesná pozorování ukázala, že samci mají na nohách zvláštní pachové šupiny a chlupy, pomocí nichž za letu rozšiřují specifický feromon a ten záhy potom registrují při svém letu samice, ale samičky nepřilétají přímo k samci, jejichž pach zjistily, nýbrž vylučováním vlastního sexuálního feromonu podněcují samci k páření; k němu také vzápětí dochází. Oplozené samice kladou za letu volně do trávy veliké množství drobných vajíček.

Housenka

Po celý rok, přezimuje dvakrát. Vývoj začíná obvykle v srpnu a končí v dubnu. Vývoj housenky po vylíhnutí z vajíček brzy ustává, končí příjem potravy a nastává klidová fáze s přezimováním (hibernací). Teprve v průběhu následujícího roku vývoj pokračuje, na podzim jsou už housenky plně dorostlé, ale kuklí se až na jaře, po druhém přezimování, v trubicovitém zámotku v zemi.

Hostitelské rostliny

V kořenech různých bylin a trav, např. šťovíku, pampelišky, lopuchu, devětsilu, podbělu, mrkve, a také chmele.