Pižmoň

Charakteristika

Délka těla kolem 230 cm, silná zvířata až 255 cm, výška v ramenou 145 cm, samice jsou podstatně menší (délka do 195 cm, výška 115 cm), hmotnost 190-400 kg. Hlava sedí pod linií hřbetu, což propůjčuje pižmoni určitou podobnost s buvolem. Tento dojem dále zesilují rohy, které u dospělých zvířat vytvářejí na hlavě jakýsi štít, z něhož vybíhají dopředu dolů. Konce rohů se mírná zdvihají, mohou být až 70 cm od sebe. Samotný roh je 60 až 67 cm dlouhý. Samice mají rohy méně výrazné. Rohy jsou hladké a nevytvářejí žádné rýhy nebo letokruhy. Pižmoň v sobě spojuje znaky skotu a ovcí, což konečná odráží i jeho latinský název. Dalším charakteristickým znakem je srst. Zvláště v zimě, když je podsada hustá a dlouhá, vypadají zvířata, jako kdyby měla na sobě volný plášť z provazovité vlny. Tento zimní šat zakrývá celé tělo s výjimkou čumáku a dolního pysku. Na zadní části trupu sahá srst téměř ke kopytům. V létě, když se hustá podsada spojí do pramínků, vypadá pižmoň, jako kdyby byl pokryt třásněmi. Mazová žláza umístěná pod očima nedovolí, aby dlouhé chlupy bránily zvířeti ve vidění. Zvířata si mazem natírají chlupy, tak aby okolí očí zůstalo alespoň částečně volné. Žláza produkuje také vonné látky, které jsou významné v době říje. Pižmovou žlázu však tato zvířata nemají, takže jejich jméno je zavádějící.

Rozšíření

Pižmoň byl v poslední době ledové široce rozšířen po celé Evropě. Dnes se jeho výskyt omezuje na vyslovená suché oblasti arktické tundry, od severní Kanady po východní Grónsko. Na Špicberkách a na malém území v Norsku byl s úspěchem vysazen. Je však velmi citlivý na vlhkost a často podlehne zápalu plic, pokud nežije na suchém, studeném vzduchu.

Způsob života

Jde o stádní zvíře věrné svému teritoriu. Stáda jsou vedena starou krávou, jíž doprovází starý býk. Mladí býčci se sdružují do samostatných stád. Při nebezpečí se brání proti každému nepříteli a téměř nikdy neprchají, což vedlo dříve k jejich vyhubení, protože zvířata tvořila pro lovce výborný nehybný terč. Při takové obraná často tvoří obraný val s mláďaty ukrytými uvnitř. Tatáž péče je mladým zvířatům poskytována při sněhových bouřích, kdy je hradba hustých kožichů starších zvířat výbornou ochranou. Jako jediní velcí býložravci, přečkávají pižmoni arktickou zimu, aniž by táhli na jih. Žijí ovšem v oblastech, kde se díky suchému podnebí nevyskytuje hluboký sníh.

Potrava

Traviny, byliny a zakrslé keře v tundře, mech pouze v malém množství.

Rozmnožování

Říje trvá od poloviny července do září. Po 8,5 měsících březosti se rodí mládě, které je vysoce odolné vůči chladu, ale velmi citlivé vůči vlhkosti. Je nějakou dobu zcela zakryto matčinou srstí a matka je kojí přes jeden rok.

Názvy ve světě

Pižmoň

Anglicky: Musk Ox, Chorvatsky: Mošusno govedo, Německy: Moschusochse