Mandril

Samec mandrila vypadá zcela mimořádně: má šarlatový čenich, bledě modré rýhované líce a žlutou bradu, zadek je modrofialový. Zbarvení asi o třetinu menší samice je mnohem nenápadnější. Mandrilové žijí na lesní půdě, jsou aktivní ve dne a vytvářejí tlupy, které se toulají za ovocem, semeny, vajíčky, hmyzem a drobnými živočichy. Velké tlupy asi 250 zvířat se dělí na menší celky, v nichž jeden samec obvykle ovládá harém až 20 samic. Ve dne se zdržují na zemi, v noci spí na stromech. Tam se uchylují i v nebezpečí.

Mandril dorůstá délky těla 63-95 centimetrů, ocasu 7-9 centimetrů, hmotnost značně kolísá v závislosti na pohlaví, od 10 do 50 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je západ střední Afriky; kde obývá primární a sekundární deštné pralesy.

Mandril je největší starosvětská opice kromě lidoopů a bývá loven nejčastěji pro maso.

Mandril je aktivní přes den, kdy putuje napříč pralesem, není teritoriální. Skupina, vedená jedním dominantním samcem, čítá 15 - 95 členů, spatřeny byly i skupiny o 150 jedincích. Malé skupiny se v hlavní plodové sezoně seskupují až do velikosti nad 250 jedinců. Nepřátele zastrašují zíváním a škubáním hlavou s hlasitým podupáváním nebo naopak kamennou tváří.

Období rozmnožování trvá od července do října. Samice může zabřeznout jednou za 17,5 měsíce. Březost trvá 250 dní, poté se rodí jedno mládě. To matka nosí nejprve na břiše, později na zádech.