Siamang

Tento druh, původně nazývaný gibon srostloprstý, je největší z gibonů (vestoje měří až 1,5 metru), siamang je velmi silný a svalnatý. Samec je o málo větší než samice a má v genitální oblasti štětičky chlupů, které je možné na první pohled zaměnit s ocáskem; oba mají černou huňatou srst. Tento druh žije ve velmi vyhraněných rodinných skupinách s dominantní samicí, jedním samcem a 1-2 mláďaty. Zřídka se od sebe vzdálí na více než 30 metrů a obvykle se drží blíže než 10 metrů. Rodina obsazuje území asi o 46 hektarech, ale hájí jen asi 60 procent, přičemž používá mohutného hlasu. Siamang má na krku tmavošedou pružnou kůži, která se při volání nafukuje do velikosti grapefruitu, a tak zesiluje zvuk, takže siamang je nejhlučnější ze všech gibonů.

Délka těla se u tohoto druhu pohybuje kolem 90 centimetrů, hmotnost dospělého jedince kolísá v rozmezí 10-15 kilogramů.

Ve volné přírodě se siamang objevuje ve střední části Malajského poloostrova a na Sumatře; kde obývá primární i sekundární deštné pralesy.

Siamangové vystupují v horských lesích do větších výšek než jiní giboni, protože jsou schopni lépe regulovat tělesnou teplotu.

Siamang náleží do čeledi gibonovití. U gibonů můžeme hovořit o rodině, protože jsou jedni mála z primátů, kteří žijí monogamně. Rodina se skládá ze samce, samice a mláďat, kterých nebývá více šest. Odrostlejší mláďata jsou z rodiny vypuzena. Rodina žije na nevelkém teritoriu, které se mohou navzájem překrývat. Vzájemné půtky rodin jsou četné, ale většinou nekrvavé. Mláďata mají hodně prvků svého chování vrozená, ale mnoho se toho naučí příkladem rodičů. Samice je březí okolo 200 dnů a mláďata, která se drží matce na břiše, kojí téměř dva roky. Později ho samci učí sbírat potravu a ochraňovat území. Samci pohlavně dospívají asi v 6 a samice v 8 létech
 

Názvy ve světě

Siamang

Anglicky: Siamang, Německy: Siamang, Polsky: Siamang, Slovensky: Gibon siamang