Okapi

Plachá a skrytě žijící okapi se pase v hustém lese a spoléhá spíše na sluch než na zrak. Při setkání s jinou okapi vydává typické zvuky, asi jako „čuf“. Okapi má hladkou srst, tmavě červenou, tmavohnědou až černou, podle úhlu dopadu světla, a na hlavě bílou masku, sahající až do horní poloviny krku.

Zebrovité pruhy na zádi a na nohách podtrhují jeho neobvyklý vzhled. Samice je vyšší a těžší než samec, ten má zato dva krátké růžky na čele. Při jídle okapi ovíjí dlouhý pružný jazyk kolem rostlin a vtahuje si je do tlamy. Samice krom toho užívá jazyk k čištění vlastního těla i mláděte. Vztahy mezi matkou a mládětem nejsou tak silné jako u jiných kopytníků.

Okapi dorůstá délky těla 1,9-2,2 metru, ocasu 30-42 centimetrů, hmotnost kolísá v rozmezí 210-350 kilogramů.

Okapi obývá severní a východní Kongo, západní Uganda; obývá husté, vlhké tropické pralesy.

Okapi byla dlouho označována za pralesní zebru, popsána a správně pojmenována byla až v roce 1900.

Ve volné přírodě se okapi vyskytuje samostatně (počet zvířat se odhaduje cca jedno zvíře na 2 km2). S ostatními zvířaty se setkává pouze pro páření. Mohou se pářit až několikrát za hodinu.

Námluvy začínají kroužením kolem sebe, očicháváním a olizováním. Nakonec samci, aby dokázali svoji velikost a dominanci, natahují krk. Po páření se samec a samice opět rozdělí. Doba březosti trvá kolem 450 dnů. Poté samice okapi odejde do hustého lesa, kde porodí mládě. Samice rodí vždy jen jedno mládě. To při narození váží 14-30 kg a je schopné již po 30 minutách se postavit na své vlastní nohy.

Mládě první den svého života zkoumá po boku své matky prostředí. Poté si najde hnízdo, ve kterém bude chráněno před predátory, a ve kterém bude nehybně ležet, což napomáhá rychlejšímu růstu. Matky velmi rázně chrání svá mláďata. Nepřítele varují dupáním předních nohou. Mládě je odstaveno po půl roce, někdy i po roce.