Frederiksborg

Historie

V 16. století založil dánský král Frederik II. hřebčín, kde soustředil španělské a neapolské koně. Chtěl vyšlechtit univerzálního koně pro dvůr, pro armádu i pro spřežení. Postupně se tito koně stali velmi populárními a z Dánska bylo odvezeno mnoho kvalitních plemenných zvířat. V 19. století se musel hřebčím pro nedostatek koní dokonce uzavřít. Od poloviny 20. století jsou snahy toto plemeno opět přivést k životu za využití arabských a anglických plnokrevníků, fríských a oldenburgských koní. I když jsou jejich stavy stále nízké, mají velký vliv na šlechtění ostatních plemen.

Povaha

Tito koně jsou inteligentní, živí a ochotní. Jsou také silní a vytrvalí. Vynikají také svou ochotou a ičenlivostí.

Stavba těla

Hlava je líbivá se španělskými znaky, krk je kratší a svalnatý, vysoko nasazený. Lopatky jsou strmé, hřbet rovný a dlouhý. Záď je svalnatá s vysoko nasazeným ocasem. Končetiny jsou svalnaté suché s pevnými klouby a dobrými kopyty.
Srst je výhradně ryzá, v kohoutku měří průměrně 160 cm.

Využití

Frederiksbogr je vynikajícím jezdeckým koněm. Stejně dobře pracuje i v zápřeži jako kočárový kůň. Jsou také důležití při zdokonalování ostatních plemen.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.