Gidran

Historie

Původ plemene sahá do 19. století do hřebčína Mezöhegyes. První byl arabský hřebec Siglavy Gidran, který pocházel z významné linie Siglavy. Spolu se španělskou klisnou Arrogante dali hřebce Gidran II, který se stal zakladatelem plemene Gidran. Použili se i plnokrevníci, španělští koně a díky tomu se plemeno ustálilo ve dvou liniích. Lehčí typ jako jezdecký kůň pro armádu a těžší typ pro lehkou práci v zemědělství. Během první světové války se počty zvířat snížily. Proto byli opět použiti arabští plnokrevníci a Gidran získal dnešní podobu.

Povaha

Gidrani zdědili povahu po svých arabských předcích, Jsou ohniví, těžko zvládnutelní a vytrvalí. Jsou také silní, učenliví a odvážní.

Stavba těla

Jsou to mohutnější koně s jemnou hlavou s arabským výrazem. Krk je svalnatý, lopatky umožňují plynulý pohyb. Hrudník je hluboký, hřbet dlouhý a záď svalnatá. Končetiny jsou silné s kvalitními kopyty.

Srst je výhradně ryzá, mohou být bílé odznaky. V kohoutku dorůstají 160 – 165 cm.

Využití

Gidran je vynikající sportovní kůň. Lze ho také využít v lehké zápřeží jako kočárového koně či pro rekreační nebo turistické ježdění.