Zavíječ kukuřičný

Zavíječ kukuřičný

Ostrinia nubilalis

Rozpětí křídel: 28-30 mm
Hostitelské rostliny: Kukuřice, slunečnice, konopí, chmel
Nepřátelé: Blanokřídlí parazitoidi, dravé ploštice
velikost písma:  A A A
16.02.2015     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2877 zobrazení     0 komentářů

Výskyt a význam

Jak již napovídá jeho název, zavíječ kukuřičný se vyskytuje na kukuřici, slunečnici, ale i konopí a chmelu.

Popis

Dospělec je motýl se žlutohnědou přední částí křídel. Zadní část křídel je u samic žlutá, u samců šedá. Velikost 28-30 mm v rozpětí křídel. Housenka je šedožlutá až načervenalá, velikost 20-30 mm.

Příznaky poškození

Zavíječ kukuřičný vyžírá vnitřní části stébel, stébla se deformují a lámou.

Způsob života

Přezimuje housenka ve zbytcích stébel. Dospělci se objevují začátkem června. Samičky kladou vajíčka na listy, vylíhlé housenky se prohryzávají do stébel velice často pod samčím květenstvím, poškozená stébla jsou vyplněna trusem, škodí pouze housenky, každý rok se vyvine 1 generace.

Ochrana

Přirození nepřátelé - blanokřídlí parazitoidi, dravé ploštice.

Indikace ošetření - ošetřují se porosty kukuřice na zrno. V době maximálního náletu motýlů do světelných lapačů se používá přípravek na bázi účinné látky teflubenzuron. Ostatní povolené přípravky se aplikují 7 dnů po prvním maximálním náletu motýlů. Za 7 dnů po druhém náletu se ošetření opakuje.

Metodické pokyny EPPO uvádějí, že první aplikace chemických přípravků proti zavíječi kukuřičnému se provádí při dosažení prahové hodnoty 10-15 snůšek vajíček na 100 rostlin.

Zavíječ kukuřičnýNázvy ve světě

Anglicky: European Corn-borer, Finsky: Maissikoisa, Holandsky: Europese maïsboorder, Chorvatsky: Kukuruzni moljac, Maďarsky: Kukoricamoly, Německy: Maiszünsler
Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: 2,2 aratinga jendaj, 2,2 aratinga škraboškový, 1,1 amazoňan žlutolící, 1,1 amazoňan běločelý, 1,1 papoušek senegalský, 1,1 alexandr rudohlavý, 2,2 holoubek diamantový a také 6 ks suchozemských želv ostruhatých (Geochelone sulcata) - 3. největší suchozemská želva na světě. Zatím jde o mladé želvy bez určeného pohlaví. V minulosti jsem choval největší skupinu želv čtyřprstých (Testudo horsfieldii) v ČR - 30 ks, které jsem řadu let odchovával. Časem u mě však zvítězila touha přejít na větší druh želv.

Autorem od: 28.02.2013

Foto: agronomija.rs

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.