Loděnka hlubinná

Loděnka hlubinná je živá zka­menělina, poslední žijící zástupce čtyřžábrých hlavonožců. V minulých geologických epochách obývalo moře více než 8 tisíc dosud známých vymřelých druhů loděnek. Byly to amoniti, belemniti, orthocerasi a mno­ho jiných. Hojné zkameněliny těchto druhů se nachá­zejí i v okolí Prahy, například v Lochkově. Dnes žijící loděnky obývají jihozápadní část Tichého oceánu kolem ostrovů Fidži, Filipín, Moluk aj. Rozlišují se celkem čty­ři druhy.

Loděnka hlubinná má krásnou pestrou schránku, která se stáčí na hřbetní stranu, tedy odlišně od plžů. Tato ulita je rozdělena na drobné komůrky a hlavonožec ži­je vždy v té poslední, největší. S ulitou je pevně spojen dlouhým provazcem (sipho), který prochází všemi pře­pážkami. Neobývané komůrky jsou vyplněny plynem, takže poměrně těžká, uvnitř perleťová ulita se i se svým obyvatelem vznáší ve vodě v hloubce asi 100 až 400 m. Dnešní loděnky dorůstají velikosti asi 20 cm a kolem úst s rohovitými čelistmi a radulou mají dva věnce drobných ramen bez přísavek. Ramen je velké množství, asi 90.

Loděnka hlubinná se živí drobnou kořistí a vů­či svým nepřátelům je poměrné bezbranná. Proto v ne­bezpečí zatáhne ramena do schránky a vchod překry­je trojúhelníkovitým štítkem. Vymřelí příbuzní loděnky dosahovali často velikých rozměrů, orthocerové mohli být přes metr dlouzí, spirálovití amoniti byli i větší.