Kosovský kokrháč
Kosovský kokrháč
- Původ: Kosovo
- Hmotnost: 1,5-3,25 kg dle pohlaví
- Roční snáška: 140-160 ks
- Inkubační doba: 21 dnů
Kosovský kokrháč
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Galliformes - hrabaví
- Podřád: Phasiani- bažanti
- Čeleď: Phasianidae - bažantovití
- Rod: Gallus - kur
Kosovský kokrháč
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Kosovský kokrháč představuje krajové plemeno původem z oblasti Kosova. Jeho výraznou charakteristikou je dlouhé kokrhání kohoutů, což je napovězeno již v samotném názvu plemene. Toto plemeno je chováno jak pro svůj hlasový projev (kokrhání), estetický vzhled (vzhledné plemeno s chocholem), tak i pro praktické využití, včetně produkce vajec a masa. Hmotnost kohouta se pohybuje mezi 2,4 a 3,25 kg, zatímco slepice dosahují hmotnosti 1,5 až 2 (v některých případech až 2,5) kg. Slepice jsou efektivními nosnicemi, začínají snášet ve věku 8 měsíců a ročně mohou produkovat 160 vajec o hmotnosti 55-60 gramů. Skořápky jejich vajec jsou bílé. Většina slepic tohoto plemene se vyznačuje schopností být dobrými kvočnami a poskytovat starostlivou péči o vylíhlá kuřata.
Kosovský kokrháč má svůj původ v hornaté oblasti Kosova, známé jako Drenica, a proto je často označován jako Drenická slepice nebo Drenický kohout. Předci tohoto plemene se na území dnešního Kosova objevili během vojenských výprav Turků na Balkán. Toto plemeno je někdy mylně označováno jako turecký kokrháč, což však je úplně jiné plemeno. Po mnoho generací bylo chováno především albánským obyvatelstvem v místních vesnicích, jako jsou Likošane, Vrbovac a Poljance. Postupně se rozšířil i do dalších kosovských měst, jako jsou Drenovac, Džakovica, Gnjilane, Kosovská Mitrovica, Peć, Priština, Srbica, Vučitrn a další. V současné době se kosovský kokrháč chová malochovateli zejména v Kosovu a dalších balkánských zemích, jako jsou Srbsko (Bujanovac, Preševo, Novi Pazar), Makedonie (Tetovo, Skopje), a Bosna a Hercegovina (Foča, Sarajevo, Zavidovići). Od roku 2011 existuje rozsáhlá populace kosovského kokrháče také v Česku, na Slovensku a v Německu, od roku 2012 v Polsku, od roku 2013 ve Francii, od roku 2014 ve Švédsku a od roku 2015 také v Estonsku.
Kosovský kokrháč je nejčastěji chován v černém barevném provedení, který je také navrhnutý do standardu. Na Balkáně se mimo toto zbarvení chová také v bílo-černém a strakatém ráze.
Kosovský kokrháč patří mezi plemena s nejdéle trvajícím kokrháním. V průměru se kohouti ozývají od dvaceti vteřin až do jedné minuty. S kokrháním začínají mladí kohouti mezi pátým a sedmým měsícem.
Názvy ve světě
Kosovský kokrháč
Anglicky: Kosova Long Crowing Rooster, Srbsky: Kosovski pjevač, Albánsky: Pulat e Drenices