Aktuálně: 5 139 inzerátů172 206 diskuzních příspěvků17 713 uživatelů

Sardel obecná, ančovička

Engraulis encrasicolus

Sardel obecná, ančovička

Engraulis encrasicolus

Sardel obecná, ančovička

  • Výskyt: Východní Atlantik, Severní, Středozemní a Černé moře
  • Délka těla: Do 20 cm
  • Potrava: Planktonní živočichové
Sardel obecná, ančovička
Kam se řadí?

Sardel obecná, ančovička

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Podkmen: Vertebrata - obratlovci
  • Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
  • Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
  • Řád: Clupeiformes - bezostní
  • Čeleď: Engraulidae - sardelovití
  • Rod: Engraulis - sardel
Sardel obecná, ančovička
Kde žije?

Sardel obecná, ančovička

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Chov Zvířat 29.02.2024, 05:28
37 2 minuty čtení

Znaky: Velmi štíhlé ze stran zploštělé tělo. Břišní strana není pilovitá. Hluboce proláklá ústa (dosahují až k zadnímu okraji oka), dlouhá a špičatá horní čelist. Oči bez tukového víčka. Postranní čára chybí. Ve hřbetní ploutvi je 15-18 ploutevních paprsků. Začíná uprostřed vzdálenosti mezi rypcem a základnou ocasní ploutve. V řitní ploutvi je 20-26 ploutevních paprsků. Základna břišních ploutví před základnou ploutve hřbetní se 2 velkými šupinami.

Zbarvení: Hřbet je modrozelený, břišní strana stříbřitá. Modrošedý stříbřitě se lesknoucí pruh po délce boků.

Délka: Nejvýše 20 cm.

Rozšíření: Východní Atlantik od západoafrického pobřeží, Gibraltaru a Biskajského zálivu až po kanál La Manche, jižní část Severního moře (Severofríské ostrovy), západní pobřeží Skotska a (zřídka) až po Bergen v Norsku. Středozemní moře, Černé a Azovské moře. Známe 5 geografických ras.

Způsob života: Hejnové ryby volné vody, připlouvající v létě k pobřeží a vnikající příležitostně i do brakických vod. V Atlantiku táhnou velká hejna koncem jara při lovu potravy podél pobřeží k severu, na podzim naopak táhnou k jihu, aby pravděpodobně přezimovaly ve větších hloubkách. Pohlavně dospívají ve stáří 2 let, kdy měří 9-12 cm. Tření probíhá v různé době v závislosti na výskytu: v červnu až srpnu (jižní část Severního moře), v dubnu až září (Středozemní moře), květen až srpen (Azovské moře). Oválné volně se ve vodě vznášející jikry kladou sardele v menších dávkách po delší období. Počet jiker je nejvýše 20 000. Potěr dlouhý 3 mm, se kulí z jiker po 2-4 dnech.

Potrava: Živočišný plankton.

Podělte se s námi o názor na tento text →